Smutné prvenství si zapisuje Česká republika. Ceny elektřiny pro tuzemské domácnosti byly i ve druhém pololetí loňského roku podle standardu kupní síly (PPS) nejvyšší z celé Evropské unie, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. PPS je společná měna, která stírá rozdíly v cenových hladinách mezi jednotlivými zeměmi, a umožňuje tak vzájemné srovnání. Ceny v Česku činily 41 PPS za 100 kilowatthodin, následuje Kypr s 35,70 PPS a Německo s 35,23 PPS. Podle ekonoma Lukáše Kovandy tuzemské domácnosti "platí za elektřinu německé ceny v českých mzdách".

Standard kupní síly vzniká vydělením údaje v národní měně její paritou kupní síly. Eurostat v samostatném oznámení informoval také o cenách plynu. Ty byly pro domácnosti v EU nejvyšší v Portugalsku, a to 16,08 PPS za 100 kilowatthodin. V Česku to bylo 12,78 PPS

Nejnižší ceny elektřiny pro domácnosti vyjádřené v PPS za 100 kilowatthodin Eurostat zjistil na Maltě, a to 14,33 PPS. Následuje Lucembursko s 15,39 PPS za 100 kWh a Maďarsko s 15,45 PPS za 100 kWh.

Česko navíc zaznamenalo druhý nejvyšší nárůst cen elektřiny, meziročně o 11,8 procenta. Více elektřina zdražila jen v Portugalsku, meziročně o 14,7 procenta. Za nárůstem cen Eurostat vidí rostoucí náklady na provoz sítí a postupné ukončování daňových zvýhodnění a dotací. Největší pokles cen zaznamenalo Rakousko, meziročně o 18,8 procenta.

Při vyjádření v eurech nejvíce za 100 kWh elektřiny zaplatí Němci (39,43 eura). Následuje Dánsko (37,63 eura) a Irsko (36,99 eura).

Za plyn po Portugalsku nejvíce zaplatily podle standardu kupní síly domácnosti v Itálii, a sice 16,49 PPS za kWh, a dále ve Švédsku, a to 16,08 PPS. Naopak nejnižší ceny vykázalo Maďarsko, a sice 3,20 PPS za 100 kWh. Následovalo Chorvatsko s 4,60 PPS za 100 kWh a Rumunsko s 5,40 PPS za kWh.

České domácnosti platí německé ceny, tvrdí ekonom

Na vysoké ceny elektřiny upozornil i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda s tím, že české domácnosti platí německé ceny za tuzemské mzdy. "Česko z visegrádského kvarteta zemí jako první upustilo od státní pomoci s platbami za energie. Už přes rok si tak tuzemské domácností platí energie samy, na rozdíl od domácností zbývajících zemí Visegrádské čtyřky. Navíc má Česko daně i poplatky, například poplatek za podporované zdroje elektřiny, v rámci visegrádského regionu relativně nejvyšší. Například Poláci ještě loni v prvním pololetí uplatňovali vratku pro chudší domácnosti," uvedl Kovanda.

Dále upozorňuje, že český spotřebitel kvůli blízkosti Německa platí za elektřinu na „německé burze“ v Praze „německou cenu“. "Jeho platba se tudíž „německé ceně“ blíží více než platba spotřebitele polského, slovenského nebo maďarského. Přitom ovšem Češi vykazují kupní sílu, jež je sice v rámci Visegrádu nejvyšší, ale ani tak zdaleka nemá na kupní sílu Němců. Výsledkem pak je „česká elektřina, německé ceny a české platy“. To je klíčový důvod nejvyšší ceny elektřiny v rámci EU v přepočtu dle parity kupní síly měny," doplnil ekonom.

Lukáš Kovanda podotkl, že řešením není odchod z burzy v Lipsku. Česko by mělo být proti Německu razantnější a kritičtější. Účinnější by zřejmě bylo, pokud by česká strana dala najevo, že Německo na „jednotném trhu není samo“. "A že ze problematickou německou energetickou politiku, včetně vypínání tamních jaderných elektráren, může platit i český spotřebitel. Ostatně Švédsko Němce v tomto smyslu neváhalo ostře kritizovat loni koncem roku – podle Stockholmu za německý odchod od jádra platí i právě řadoví Švédové. Ale buďme korektní. Česko alespoň loni kritizovalo Němce za uplatňování zvláštního poplatku za tranzit a uskladnění plynu – a Berlín s ním nakonec skoncoval. I to se počítá," připomíná Kovanda.