Lotyšsko dokončilo stavbu 280 kilometrů dlouhého plotu na hranici s Ruskem. Na svém webu to dnes uvedla lotyšská veřejnoprávní stanice LSM, podle níž budování bariéry trvalo několik let. Projekt je součástí širšího úsilí pobaltských států o posílení bezpečnosti hranic v době zvýšeného napětí s Ruskem, podotkl server The Moscow Times.

Ministr vnitra Rihards Kozlovskis podle tohoto webu uvedl, že Lotyšsko nyní instaluje podél hranice sledovací a monitorovací zařízení, aby vytvořilo „moderní systém ochrany hranic“ na východním křídle Evropské unie. Lotyšsko je – stejně jako sousední Litva a Estonsko – členem EU a také Severoatlantické aliance (NATO). V příštím roce chtějí lotyšské úřady dokončit u hranice infrastrukturu pro hlídky.

Situace na lotyšsko-ruské hranici je stabilní, ale občas dochází k narušení, uvedla lotyšská pohraniční stráž podle LSM. Jako příklad uvedla letošní zadržení dvou „narušitelů“ hranice z Ruska anebo tři pokusy o nelegální překročení hranice z pobaltské země do Ruska. Hranice mezi Lotyšskem a Ruskem měří přibližně 283 kilometrů.

🇱🇻 Latvia has completed construction of a fence along its border with Russia

In total, around 280 kilometers of fencing have been built along the Latvian–Russian border, creating a continuous barrier in areas where this was technically feasible.

The project cost approximately… pic.twitter.com/oMKIlvNJdw

— Visegrád 24 (@visegrad24) December 30, 2025

Lotyšsko už loni v létě dokončilo přibližně 145 kilometrů dlouhé oplocení na hranici s Běloruskem, poznamenala stanice LSM. Minsk je spojencem Moskvy a zkraje ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 umožnil Rusku, aby do sousední země vpadlo i z běloruského území. Před tím, v roce 2021, se Polsko, Litva a Lotyšsko staly dějištěm migrační krize, kdy se z Běloruska na jejich území pokoušelo dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky. Varšava a EU obvinily režim v Minsku, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU.

Litva, Lotyšsko a Estonsko, které bývaly součástí Sovětského svazu, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu podpořily napadenou zemi a kvůli obavám z Ruska mimo jiné zvyšují výdaje na obranu. Všechny tři pobaltské země mají společné hranice buď s Ruskem či s Běloruskem, nebo s oběma.

Také Litva a Estonsko staví bariéry podél svých hranic s Ruskem kvůli bezpečnostním obavám a kvůli tomu, co tamní vlády popisují jako zneužívání migrace coby zbraně, podotkl The Moscow Times. Oplocení na hranici s Ruskem buduje také Finsko, které si od tohoto počinu slibuje zastavení migrantů. Polsko mezitím vybudovalo elektronickou bariéru podél hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí, dodal server.