Domácnosti si již brzy připlatí. Platit za emise totiž nebudou už jen průmysl či námořní či letecká doprava. Nově budou povolenky nutné i k vytápění budov či k osobní dopravě. Prodraží se tak jak benzín, tak uhlí a plyn. Systém, který byl schválen za českého předsednictví EU, však v posledních měsících vzbuzuje obavy, zda nepovede k příliš vysokým účtům. A jak vláda, tak opozice mluví o jeho úpravě či zrušení.

Emisní povolenky ETS platí v současné době energeticky náročný průmysl, elektrárny na fosilní paliva, námořní dopravci a letecké společnosti. V současnosti povolenky zatěžují přibližně 40 % emisí v EU. V případě ČR je to podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Tomáše Jungwirtha Březovského něco přes 50 % kvůli koncentraci těžkého průmyslu v zemi.

Nový systém se má obchodovat na separátním trhu a doplňovat současný systém. A to tím, že nově zpoplatní dodavatele fosilních paliv za to, kolik emisí vytvoří jejich koncoví zákazníci. V případě ETS 2 tedy majitelé budov, které se vytápí fosilními palivy a lidé v sektoru dopravy, která dosud není zpoplatněna, tedy řidiči osobních a nákladních aut. Podle odhadů Jungwirtha Březovského tak EU zpoplatní dalších přibližně 15 % emisí. Povolenky se nebudou vztahovat například na zemědělství či odpadové hospodářství.

Nový systém povolenek tak míří především na běžné domácnosti a řidiče. O tom jak se cena povolenky promítne například do ceny benzínu informovalo Echo24 už v minulosti. V případě, že povolenky budou prodávat za přibližně 45 eur za povolenku, byl by dopad například na litr benzínu v jednotkách korun, v případě, že by však ceny povolenek obchodovaly například za 150-200 eur, mohly by ceny paliv pro motoristy narůst i o více než 10 korun.

A to je jeden ze stěžejních důvodů, proč se o novém systému na evropské úrovni stále jedná. A to přestože byl schválen v roce 2022 a národní parlamenty ho měly zavést do své legislativy do konce roku 2023. Ne ve všech zemích se tak stalo. Nedávno komise napomenula 12 zemí včetně Česka, Polska či Španělska, že systém do své legislativy nezavedly nebo ho zavedly pouze částečně. Například Německo pak systém schválilo na začátku letoška. Platit mají od roku 2027.

Systém v minulých měsících ostře kritizoval polský premiér Donald Tusk. Právě Polska se systém kvůli vysoké spotřebě uhlí při vytápění může citelně dotknout. Ostře proti je i Estonsko.

Podle návrhu Evropské komise má před vysokými cenami povolenek chránit systém, který v případě překročení ceny 45 eur vypustí do oběhu další povolenky. Už nyní se však termínované kontrakty na ETS 2 obchodují za cenu kolem 70 eur. Některé státy včetně Česka se tak obávají, že systém vysokým cenám povolenky nezabrání. Druhým opatřením pak má být Klimatický sociální fond, ze kterého by země občanům případné vysoké ceny paliv kompenzovaly.

Premiér Fiala už na konci minulého roku uvedl, že chce odklad spuštění nového systému minimálně o rok až dojde ke stabilizaci cen energií. Uvedl také, že si je vědom sociálních dopadů na domácnosti, průmysl a podnikatele a to rozhodně nechce dopustit.

Česko tak v současnosti jedná o cenovém stropu na povolenky a další cenové mechanismy, aby cena byla stabilní. „Vláda ČR spolu s Francií a dalšími 12 zeměmi vyjednává v rámci EU cenový strop,“ uvedla k současnému stavu jednání mluvčí ministerstva životního prostředí, které má povolenky v gesci, Veronika Krejčí.

To však odmítá opozice v čele s ANO. To kritizuje ETS 2 jako „zvrhlý“ systém, který prošel právě v době, kdy EU předsedala právě vláda Petra Fialy. „EU nemůže nic stropovat, maximálně může vrhnout na trh více povolenek a tím tlačit cenu dolů. To se nyní neděje, obchodují se za 70-80 eur. Jinými slovy podstatné zvýšení cen PHM a plynu. My to do české legislativy nebudeme zavádět, opřeme se o to, že Evropská komise nesplnila dvě klíčové podmínky,“ uvedl pro deník Echo24 místopředseda ANO Karel Havlíček, detaily kroků opozice však upřesnit nechtěl.

Součástí systému ETS 2 je i Sociální klimatický fond. Právě do něj výnosy z povolenek ETS 2 mají směřovat. Jak přesně však budou peníze využity není v tuto chvíli jasné. Podle schválené směrnice smí jít na sociální transfery nejslabším domácnostem maximálně 50 % fondu. Zbytek může být využit pouze k investicím. „Domácnosti je schopno podporovat cílenými investičními pobídkami, to znamená, aby zateplili, vyměnili kotel nebo vyměnili spalovací motor za elektromotor. Ale je tam prostor i pro nějaké sociální transfery,“ uvedl Jungwirth Březovský. Konkrétní využití je však na jednotlivých státech.

Jungwirth Březovský také upozornil, že v současnosti už systém, i když se zpožděním, přijaly například Německo, Francie, Itálie. „Zrušit by si to přály některé vlády typicky ze středovýchodní Evropy. Mluvil o tom Donald Tusk na počátku polského předsednictví, ale ta politická realita tomu neodpovídá. Neexistuje vůle to zrušit. To možná hlásá několik politiků z této části Evropy. Ale více než půlka Evropy má transponováno. Počítá se s tím, vytváří se sociální a klimatické fondy a plány. A tím pádem úplné zrušení za mě nevidím, že by bylo na stole,“ tvrdí Jungwirth Březovský. Změny v systému by vyžadovaly změnu směrnice a opětovné zahájení celého několikaletého legislativního procesu.