Španělská vláda schválila rozsáhlý plán na legalizaci pobytu pro přibližně půl milionů nelegálních migrantů. Podle ministryně pro migraci Elmy Saiz Delgadové má tento krok podpořit integraci a hospodářský růst země. Rozhodnutí Madridu však narazilo na tvrdý odpor domácí opozice i frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kam patří i čeští europoslanci za ODS, která v něm vidí ohrožení stability schengenského prostoru.

Opatření, které by mělo vstoupit v platnost mezi letošním dubnem a červnem, se týká cizinců žijících ve Španělsku nejméně pět měsíců, kteří podali žádost o mezinárodní ochranu před koncem roku 2025. Podle Evropské rady pro uprchlíky a exulanty podmínkou pro získání povolení k pobytu je čistý trestní rejstřík, přičemž legalizace pobytu se bude vztahovat i na děti těchto osob. „Regularizace vám dává pocit, že jste občanem a osobou. Přestáváte se cítit jako objekt a umožňuje vám to bojovat za svá práva,“ uvedla k vládnímu kroku Edith Espínolová z hnutí Regularisation Now!.

Současný plán vyvolal bouři u opoziční Lidové strany (PP) a pravicového uskupení Vox. Na celoevropské úrovni se proti kroku Madridu ostře ohradila frakce konzervativců a reformistů ECR. „Rozhodnutí vlády Pedra Sáncheze zcela podkopává důvěryhodnost kontroly migrace v EU,“ uvedli konzervativci na síti X s tím, že takto rozsáhlé opatření nelze považovat za čistě vnitrostátní záležitost, neboť poškozuje vzájemnou důvěru mezi členskými státy. Frakce proto požádala Evropskou komisi o formální posouzení dopadů na schengenský prostor, včetně rizika sekundárních pohybů migrantů a tlaku na vnější hranice Unie.

🇪🇸 The decision of @sanchezcastejon's government to regularise up to 500,000 illegal migrants totally undermines the credibility of EU migration control.

A measure of this scale cannot be treated as purely domestic, as it damages the trust between member states.

This week, we… pic.twitter.com/OrfjtdR6yN

— ECR Group (@ecrgroup) February 7, 2026

Předseda Lidové strany, největšího opozičního uskupení, Alberto Núňez Feijóo dříve uvedl, že migrační politiku země zcela změní ve chvíli, kdy se dostane k moci. Krok vlády naopak přivítala katolická církev, podle které se jedná o akt sociální spravedlnosti.

Španělsko zaznamenalo v posledních letech výrazný příliv migrantů, především z Latinské Ameriky. Podle tamního think-tanku Funcas počet migrantů bez dokladů v zemi od roku 2017 vzrostl sedmkrát – ze 107 409 na současných 837 938. Předpokládá se, že nejvyšší počet migrantů bez dokladů, kteří v současnosti žijí ve Španělsku, pochází z Kolumbie, Peru a Hondurasu. Celkem ve Španělsku, které má 49,4 miliónů obyvatel, žije více než 7 miliónů cizinců.