Inkluze ve vzdělávání

Ve školství jsou dál diskriminovány romské děti. I po spuštění inkluze

Inkluze ve vzdělávání
Ve školství jsou dál diskriminovány romské děti. I po spuštění inkluze

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V Česku se i po nastartování inkluze ve vzdělávání objevuje diskriminace romských dětí. Nepřesouvají se sice už do takzvaných zvláštních škol, učí se ale často odděleně v romských třídách či školách. Uvádí to výroční zpráva o stavu lidských práv za loňský rok, kterou by měla v pondělí projednávat vláda. Dokument upozorňuje i na násilí na dětech, velký počet chlapců a děvčat v dětských domovech a nedostatečný ohled na názor dětí. Poukazuje mimo jiné i na propast ve výdělcích žen a mužů či na nerovný přístup lidí z menšin k bydlení.

„Po nastartování inkluze se začíná objevovat problém vylučování dětí ze společného vzdělávání jiným způsobem. Nejsou již označovány za postižené či znevýhodněné a přesouvány do speciálních škol, ale k oddělování dochází například prostorově,“ uvádí zpráva. Podle ní tak vznikají „čistě či většinově romské školy či třídy“, které se považují za „méněcenné a méně kvalitní“. Autoři podotýkají, že o oddělení svých potomků někdy stojí ale i sami romští rodiče.

Výroční zpráva uvádí, že ombudsmanka se loni setkala s několika případy vylučování romských dětí. Jedním z nich bylo zřízení romské první třídy. Romské děti prý byly méně zralé a hůř připravené na školu. „Pokud na základě tohoto jakkoliv neutrálního kritéria byly téměř všechny romské děti zařazeny do třídy s horší kvalitou výuky, jedná se o klasický případ nepřímé diskriminace,“ stojí ve zprávě.

Ochránkyně práv doporučila romské školáky rozdělit rovnoměrně do ostatních tříd a využít podpůrných opatření i doučování. Předsudky rodičů romských a neromských dětí má překonat dialog a také příprava chlapců a děvčat na společné vzdělávání. Podle ombudsmanky není přijatelné ani odmítání romských dětí v mateřských školách.

Zpráva zmiňuje také případ postiženého dítěte, které nechtěla vzít spádová škola. Ředitelka to zdůvodnila naplněnou kapacitou a odmítavými reakcemi rodičů ostatních žáků, kroky k začlenění nepodnikla. Soud potvrdil, že nepřijetí handicapovaného dítěte do běžné školy bylo diskriminační.

Ilustrační foto - shutterstock

Zpráva upozorňuje i na rozšířené násilí na dětech. Podle dokumentu jsou děti obětí 30 procent spáchaných trestných činů. Celkem se loni staly terčem 9551 činů. Ministerstvo spravedlnosti zaznamenalo 111 znásilnění a 322 pohlavních zneužití dětí. Sociální pracovníci loni řešili kauzy 2393 týraných, zanedbávaných a zneužívaných chlapců a děvčat. Zpráva poukazuje na to, že ve školách či v jiných zařízeních jsou fyzické tresty zakázány, doma jsou ale stále přijatelné a okolí je toleruje.

Autoři dokumentu upozorňují také na přetrvávající nerovný přístup k bydlení kvůli rase či etnicitě. Některé realitní kanceláře nechtějí romským zájemcům byty pronajímat, odvolávají se na majitele. Podle zprávy se objevují i případy omezování zaměstnávání důchodců, aby firmy mohly přijímat jiné pracovníky. Autoři připomínají i velký rozdíl ve výdělcích žen a mužů, v průměru ženy dostávají o 22 procent méně.

Dokument hodnotí dodržování občanských a politických práv i práva na soudní ochranu či na ochranu zdraví, ale také sociální zabezpečení, zacházení s vězni a postavení cizinců. „V roce 2016 došlo v ČR v oblasti lidských práv k pozitivním posunům. Zároveň stále přetrvávají některé dlouhodobě neřešené problémy a přibývají i problémy nové,“ shrnují autoři. Podle nich omezení práv s sebou nesou i návrhy zákonů proti terorismu či kybernetické kriminalitě, které se dotýkají soukromí.

,

29. srpna 2017