Francouze čeká v nadcházejícím roce řada přetrvávajících problémů z minulého období a politické změny, které by mohly otřást celou zemí. Země galského kohouta se hned tak nezbaví obav z dalších teroristických útoků, z vysoké nezaměstnaností a z imigrace. Zároveň se blíží jarní prezidentské a parlamentní volby, v nichž se očekává posílení krajní pravice. Otázkou zůstává, zda nacionalistická Národní fronta získá jen více poslaneckých křesel, nebo zda dobude i prezidentský palác.

Francie netrpí jako třeba Itálie, Řecko či Německo velkou přistěhovaleckou vlnou z Blízkého východu do Evropy, ale nejspíš se bude dál potýkat s problémem imigrantů převážně z Asie a Afriky, kteří se chtějí dostat přes Francii do Británie. Vláda a bezpečnostní síly budou muset asi opět věnovat hodně energie a peněz do rušení improvizovaných přistěhovaleckých táborů v severní oblasti Calais u tunelu pod Lamanšským průlivem do Anglie a v oblasti Paříže.

Velkou zátěž by měla i v nadcházejícím roce představovat pro Francii bezpečnostní opatření proti džihádistům, kteří od loňska povraždili na různých místech země více než 230 lidí. Od těch nejkrvavějších atentátů v listopadu 2015 v metropoli platí ve Francii výjimečný stav, který by měl platit nejméně do jarních voleb. Vzhledem k tomu, že vláda hlásí další a další zatýkání osob podezřelých z terorismu a odhalení údajných plánovaných atentátů, lze ale očekávat uplatnění mimořádných opatření i po volbách, rozhodně v případě nějakého dalšího útoku.

Francouze bude nejspíš dál také trápit nezaměstnanost, jejíž míra se dlouhodobě pohybuje kolem deseti procent. Zlepšit výrazně situaci se nepodařilo ani socialistické vládě v čele s prezidentem Françoisem Hollandem od jejího nástupu k moci v roce 2012. Hollande dokonce snížením nezaměstnanosti před lety podmínil svou kandidaturu v příštích volbách, a nedávno se i proto vzdal boje o setrvání v Elysejském paláci dalších pět let. Podle analytiků lze těžko předpokládat, že by se zaměstnanost výrazně zlepšila za očekávané nové pravicové vlády, rozhodně ne již v roce 2017.

Le Penová posílí. Ale jak moc?

Hlavní otázkou ve Francii v příštím roce ale bude, do jaké míry může v jarních volbách posílit Národní fronta (NF). Snad nikdo nepochybuje, že posílí v parlamentu, ale s ohledem na dvoukolový většinový volební systém výrazný vliv těžko získá. Její kandidátka a šéfka Marine Le Penová by ale podle některých analytiků mohla překvapit a vyhrát prezidentské volby. To by v samotné Francii radikálně rozdělilo společnost a vyvolalo nestabilitu. Pro chod Evropské unie by to byla mnohem větší hrozba než odchod Británie z evropského bloku, o němž rozhodli Britové v letošním červnovém referendu.

Posílení protievropské Národní fronty umožnilo především to, že se Le Penové podařilo změnit image strany vymazáním někdejších antisemitských a rasistických postojů a projevů. Stranu začalo stále více obyvatel vnímat jako vlasteneckou formaci, která hájí zemi a obyvatele před přistěhovalci, islamisty, před problémy s globalizací a před závislostí na Bruselu. Důvěryhodnost Národní fronty umocnili v posledních letech i některé tradiční parlamentní strany či aspoň někteří jejich představitelé tím, že začali přejímat některé postoje a rétoriku NF, především ohledně přistěhovalectví, islámu a bezpečnosti.

Francouzská krajní pravice se v roce 2017 navíc poveze na vlně zvýšené obliby podobných nacionalistických formací v Nizozemsku, Rakousku, Británii, Maďarsku i jinde v Evropě. Jako posílení nadějí Le Penové na dobytí prezidentského Elysejského paláce komentáře vnímají i skutečnost, že prezidentem USA byl zvolen republikánský kandidát Donald Trump. Ten v kampani vystupoval tvrdě proti přistěhovalcům a islámu a sliboval razantní změnu politiky ve srovnání s dosavadním establishmentem.