Kniha Cchering Özer Zápisky z Tibetu je intimní výpověď vzdělané Tibeťanky s čínskými kořeny o hledání vlastní identity. Autorka se narodila ve východním Tibetu na pomyslné čínsko-tibetské etnické i kulturní hranici Tibeťance a polovičnímu Číňanovi roku 1966. V Číně zrovna začala Kulturní revoluce, desetiletí mj. systematické asimilace etnických menšin. I proto se jejím literárním jazykem stala čínština, zároveň součástí návratu k její tibetské identitě bylo sepsání jmenované knihy. Psát začala v 90. letech, kdy působila ve Lhase jako redaktorka státem vydávaného literárního časopisu. Svůj soubor esejů, literárních cestopisů a žurnalistických zápisků publikovala roku 2003, a protože obraz Tibetu, který je v nich předestřen, nekoresponduje s čínskými propagandistickými obrazy Tibeťanů jako jednoho z etnik široké a šťastné rodiny národností socialistického státu, byla kniha zakázána a autorka Lhasu musela opustit. Žije v Pekingu, je pod dozorem policejních orgánů, v Číně má zákaz publikovat, zato v zahraničí se stala asi nejznámějším kritickým tibetským hlasem ozývajícím se z Čínské lidové republiky. K aktuálnímu dění se vyjadřuje na blozích a v rozhlasových a novinových komentářích, publikovaných v zahraničích médiích.

Doslov českého vydání její knihy se jmenuje Tibet mezi minulostí a budoucností – a tento obraz odcházejícího světa tradičního Tibetu se vine takřka všemi texty. Objevují se zmínky o zásazích čínských orgánů proti náboženským aktivitám Tibeťanů, o komercionalizování tibetské kultury a jejím redukování na turistickou atrakci, o proměně Lhasy kvůli rozrůstajícímu se „Chinatownu“, o instrumentalizování mnichů pro potřeby čínské propagandy i o mizení tradičních morálních hodnot u mladých Tibeťanů. Cchering Özer se zajímá především o tradiční kulturu a buddhismus: opisuje ikonická místa Lhasy, ale i své rodiště Derge v Khamu či významný klášter Kumbum na severovýchodním okraji Tibetské náhorní plošiny. Cituje z tibetských náboženských a historických textů, ale zvládá i odkazy na moderní západní literaturu, staré cestopisy ruských a západních cestovatelů do Tibetu či na teoretika orientalismu Edwarda Saida.

Komplexní a intimní svědectví Cchering Özer nabízí pochmurný pohled na Tibet po půlstoletí čínské vlády, kdy pocit ohrožení vlastní identity u Tibeťanů zesílil

Taková směs intelektuálních inspirací vede k otázce, komu vlastně je určen čínský originál. Předvedené texty jsou autorčiným pátráním po původu a díky tomu její cesta zpět do Tibetu (fyzická i symbolická) jistě může promlouvat k jiným vrstevníkům ze smíšených manželství či ke vzdělaným Číňanům zajímajícím se o tibetskou kulturu a buddhismus. Jenže takových je málo, pro většinu čínské populace jsou pozitivní vyjádření o 14. dalajlamovi či o světě tradičního Tibetu před „mírovým osvobozením“ Čínou nepřijatelné. Ostatně kniha nebyla přeložena ani do tibetštiny; a i kdyby byla, mohl by nabízený pohled, zasazený do kontextu západní kultury, oslovit tibetského čtenáře? Táže-li se autorka, jak zobrazovat Tibet, nabízí sama možnou odpověď. Ta však rovněž ilustruje problémy reprezentace Tibetu lidmi vyrůstajícími ve smíšeném kulturním prostředí a vracejícími se ke svým téměř ztraceným kořenům. Přístup k tibetské kultuře jako k objevovanému a objevenému ale jistě je atraktivní perspektiva pro zahraniční čtenáře.

Ten zdejší má díky dlouholeté překladatelské činnosti profesora Josefa Kolmaše, nestora tibetologie, k dispozici řadu překladů tradiční tibetské náboženské a historické literatury, na niž v posledku navazují mladší tvůrci (například antologií čínských a tibetských autorů Vábení Kailásu, která obsahuje povídky zasazené do Tibetu 80. let). Překlad Kamily Hladíkové a Olgy Lomové dobře zvládá těžkosti originálu, plného v čínštině zachycených tibetských reálií, které od čtenáře vyžadují jistou znalost kontextu. Překladatelky ho ale po zákoutích tibetské tradice vedou jistě a podtrhují komplexní a intimní pohled na Tibet přelomu tisíciletí. Svědectví Cchering Özer nabízí pochmurný obraz její země po půlstoletí čínské vlády, a to se v posledním desetiletí situace zhoršila. Po demonstracích z jara 2008 a vlně sebeupálení mnichů i laiků centrální vláda v Pekingu sáhla po dalších restrikcích, k novým propagandistickým školením, zásahům do náboženského života i zvýšila stav ozbrojených složek. A tak pocit ohrožení identity u Tibeťanů ještě zesílil. Co bude dál?

Cchering Özer: Zápisky z Tibetu. Přeložily Kamila Hladíková a Olga Lomová, doslov Kamila Hladíková. Vydalo nakladatelství Verzone roku 2015. 368 s. 450 Kč.