CELOSTÁTNÍ FÓRUM PIRÁTŮ

Proti Bartošovi jde komunistka i senátor. Piráti volí nové předsednictvo

CELOSTÁTNÍ FÓRUM PIRÁTŮ
Proti Bartošovi jde komunistka i senátor. Piráti volí nové předsednictvo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Členové Pirátské strany volí v sobotu nového předsedu pro další dva roky. Může se jím stát buď obhajující předseda Ivan Bartoš, senátor Lukáš Wagenknecht, Jana Michalidu, která vzbudila pozornost veřejnou adorací komunismu, nebo ostravský radní David Witosz. Volit budou i nové předsednictvo strany. Jisté už je, že v něm nebude ani poslankyně Olga Richterová ani exposlanec Vojtěch Pikal. Pozice současného předsedy Bartoše znejistěla poté, co Piráti ztratili v posledních volbách celkem 18 poslanců.

Nový předseda, či předsedkyně bude znám v sobotu krátce po poledni. Volby se zúčastní více než 1200 členů Pirátů. Vítěz pak vystoupí s projevem ve 14 hodin. Volba je dvoukolová. Kandidáti, kteří v prvním kole získají nadpoloviční počet, postupují
do druhého kola. Poté se budou volit také členové republikového předsednictva. Těch je aktuálně 5, bude se však hlasovat i o jejich navýšení na 7 předsednických míst.

S největším počtem nominací kandiduje Jana Michailidu, která jich nabrala sedm. Michalidu je rodačka z Petrovic u Karviné. V minulosti zastávala pozici místopředsedkyně a krátce i předsedkyně Pirátů. Pozornost vzbudila v posledních dnech svým výrokem, že její vnitřní přesvědčení je „komunistické ve smyslu původním, demokratickém“. „Moje přesvědčení o ideálním chodu světa pro všechny okolo se pak dá nazvat liberálně socialistickým,“ řekla. Více jsme psali už dříve zde. Piráti jsou podle ní v krizi, ze které by měli vyjít silnější. Chce také, aby našli syntézu mezi idealismem a pragmatismem.

Dalším kandidátem, který bude soupeřit s Ivanem Bartošem, je senátor za Prahu 8 a 18 Lukáš Wagenknecht. Ve svém kandidátském projevu řekl, že se z Pirátů stává submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Obává se pak, aby se celostátní politika a výsledky voleb neodrazily do výsledků letošních komunálních voleb. Za svá hlavní témata označil omezování cenzury a svobodu slova, transparentnost a omezování korupčních příležitostí ve veřejném sektoru či podporu drobných a středních podnikatelů.

Posledním z čtveřice je ostravský radní David Witosz. Ve své kandidátské řeči napsal, že budoucí předseda by měl splňovat dva základní politické axiomy: „Strana která vyzvala na souboj hnutí jednoho muže, se nestane stranou jednoho muže. Strana která chtěla porazit hnutí ANO, se naučí používat slovo ne.“

Posledním z kandidátů je současný předseda a jeden ze zakládajících členů Ivan Bartoš. Už po říjnových volbách bylo jasné, že jeho jméno půjde na lednovém Celostátním fóru na přetřes. Piráti totiž vinou přednostního kroužkování koaličního hnutí STAN přišli o celkem 18 poslaneckých míst. Aktuálně sedí ve sněmovně jen čtyři. Celek je podle něj liberální středovou stranou s kvalitním programem, který brání svobodu lidí.

Celostátní fórum je orgán tvořený všemi členy Pirátů, aktuálně se jedná o více než 1 200 členů, kteří budou
hlasovat online. Fyzicky se sejdou pouze někteří řečníci a organizační tým.

Vedle volby předsedy a celorepublikového předsednictva mají Piráti v sobotu v Pardubicích v plánu také představení svých ministrů a jejich plánů. Chtějí seznámit veřejnost i s pirátskými kandidáty na primátory. Členové strany budou také rozhodovat o změně stanov, která by znamenala navýšení počtu místopředsedů ze 4 na 7. To by ovšem podle vyjádření mluvčí Veroniky Šmídové mohlo celé hlasování posunout až do večerních hodin.

O posty místopředsedů má zájem 18 uchazečů. Pokud některý z uchazečů o post předsedy nebude zvolen, bude zařazen do volby o post místopředsedy. O posty místopředsedů se uchází téměř dvacet uchazečů. Mezi nimi například místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja nebo bývalí poslanci Martin Jiránek a Ondřej Profant.

Mezi osmnáctkou kandidátů chybí naopak většina členů nynějšího vedení včetně místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové, která se už dříve rozhodla nekandidovat. Totožný krok učinil Radek Holomčík i bývalý místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, který se po sporech na stranickém fóru rozhodl k 10. lednu přerušit členství. Nejvíc nominací mají shodně po sedmi Jiránek, Kolaja a jihočeská krajská místopředsedkyně Jana Koláříková.

Jakub Fujáček