ZASTAVENÍ PRŮMYSLU

Zavřený průmysl o Velikonocích: ztráta více než 4 miliardy denně

ZASTAVENÍ PRŮMYSLU
Zavřený průmysl o Velikonocích: ztráta více než 4 miliardy denně

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Státu se stále nedaří snížit vysoký počet nakažených koronavirem a odlehčit přeplněným nemocnicím. Objevují se tak hlasy, které hovoří o omezení průmyslu během Velikonoc, které budou na začátku dubna. S tématem přicházejí zejména odboráři, podle kterých by dočasným uzavřením nešlo o velký výdaj. S tím nesouhlasí prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák, který pro Echo24 uvedl, že mnoho provozů se vypíná týdny a ztráta by byla za den více než 4 miliardy korun. Problémy s šířením covidu se navíc podle čtvrtečního prohlášení hlavní hygieničky vyskytují zejména v malých a středních podnicích.

Od začátku března fungují přísné restrikce v podobě zavřených obchodů a služeb. Průmyslové odvětví ale zůstává otevřené, kdy velké i malé podniky mohou pracovat bez omezení. Firmy navíc začínají své zaměstnance testovat a uvažuje se nad tím, že by se testování proti nákaze koronavirem mohlo opakovat i dvakrát do týdne. Počet nakažených v porovnání s minulými měsíci klesl, přesto je nadále ve hře, že by se průmysl mohl omezit.

S návrhem přišel v únoru na tripartitu odborový předák Josef Středula, podle kterého by mohlo dojít ke krátkému lockdownu týden před Velikonocemi. To by i díky státním svátkům vyšlo na 10 dní omezení. „Nikdy jsme nenavrhovali totální lockdown. Navrhovali jsme, abychom přešli na delší časový úsek do svátečního režimu. Tedy plně funkční kritická infrastruktura a plně funkční nepřetržité provozy a služby, které normálně fungují. Představme si to jako v neděli,“ řekl pro Echo24 Středula.

Jeho záměrem není nutit zaměstnance přestat pracovat. Důvodem ale je, že stále probíhá velký komunitní přenos. „Pokud chceme odlehčit velmi vážné situaci ve zdravotnictví, tak bychom k tomuto kroku měli přistoupit. Navíc čtyři pracovní dny se na výkonu ekonomiky dle nás ani neprojeví, protože v reálném čase se to následně dožene,“ dodal Středula.

Jeho slova potvrzuje matematik a ředitel Centra modelování biologických procesů René Levínský, podle kterého je jednoznačným plusem, že se ve firmách začalo s testováním. I když to bylo podle Levínského navrhováno už v listopadu loňského roku. Současná vládní strategie je, že se o rozvolňování dá hovořit, až klesne počet nemocných v nemocnici pod 3 tisíce pacientů. „Podle našich modelů vychází, že bychom dosáhli tohoto čísla o 14 dní dříve, pokud bychom zavřely firmy čtyři dny na Velikonoce,“ řekl pro Echo24 Levínský.

Ten také varuje před tím, že reprodukční číslo se stále drží nad hodnotou 0,9 a zatím tuto hranici drží. „Pokud budeme brát, že je denní přírůstek v průměru okolo 10 tisíc, tak při reprodukční čísle 0,8 to bude trvat 8 cyklů, tedy 40 dnů. Nevěřím tomu, že lidé budou dodržovat opatření dalších 40 dnů. Je třeba trochu zrychlit a zdá se mi smysluplné, aby se k tomu připojil i průmysl. Je totiž velký rozdíl, pokud nás čeká omezení 40 nebo 25 dní,“ řekl Levínský, který ale zdůraznil, že počty jsou vedeny při reprodukčním čísle 0,8, kterého zatím ani nedosahujeme.

S tím ovšem nesouhlasí prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák, podle kterého se jasně ukazuje, že firmy nejsou zásadním problémem při šíření nákazy. To podle něj dokládají výsledky z testování v podnicích, kde došlo k záchytu 0,8 procent nakažených. Odstavení průmyslu by pak podle Hanáka mělo tvrdé finanční dopady. „Firmy v průmyslu v průměru denně vytvoří přidanou hodnotu asi 4,2 miliardy korun. Náhrady zaměstnancům za jeden den činí asi 2,1 miliardy korun. Toto by bylo ohroženo,“ řekl pro Echo24 Hanák.

Jeho slova dokládají i tvrzení hlavní hygieničky Pavly Svrčinové, podle které se šíření koronaviru vyskytuje spíše v malých a středních podnicích. Nedochází tak k přenosu ve velkých firmách a závodech.

Hanák také uvedl, že při uzavření provozů by firmám hrozily sankce za neplnění dodávek, což by přišlo na další náklady. „Během lockdownu by firmy ztratily zakázky, a to i do budoucna. Hrozilo by, že přijdou o významné kontakty v zahraničí, které budovaly dlouhá léta. Takové škody by pro mnohé podniky byly nevyčíslitelné a nevratné,“ uvedl Hanák s tím, že je dobré se vyvarovat cesty, kterou zvolilo Španělsko.

Právě zde byl uzavřen průmysl během lockdownu od března do června loňského roku a došlo tak k největšímu poklesu HDP v celé Evropské unii. „Celkem 11 procent. Lockdown měl tak negativní dopad, že se tamní vláda rozhodla k takovému opatření už nikdy nepřistoupit, i kdyby zdravotní situace v zemi byla kritická,“ dodal Hanák.

 

18. března 2021