Emmanuel Macron byl znovuzvolen francouzským prezidentem. Ukazují na to projekce francouzských médií zveřejněné dnes večer po uzavření volebních místností v druhém kole voleb, které Macronovi přisuzují poměrně přesvědčivé vítězství s asi 58 procenty hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová získá kolem 42 procent.Volby nicméně provázela na francouzské poměry malá volební účast, k urnám zřejmě dorazilo jen těsně přes 70 procent voličů, což je nejméně od roku 1969.

Avec vous. Pour vous. Pour nous tous.https://t.co/lA5u4Sv82Q

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) April 24, 2022

Podle společností Ifop, Elabe, OpinionWay a Ipsos dostane Macron asi 57,6 až 58,2 procenta hlasů, Le Penová pak 41,8 až 42,4 procenta. Tyto předpovědi jsou většinou poměrně přesné, konkrétní čísla se však budou ustalovat s tím, jak se budou po celé zemi sčítat hlasy.

Macron se stane prvním francouzským prezidentem, který dokázal obhájit svůj mandát za posledních 20 let. Naposledy se to podařilo Jacquesu Chirakovi v roce 2002. Le Penovou nicméně zjevně porazí s výrazně menším náskokem než v roce 2017, což podle pozorovatelů odráží nespokojenost mnohých Francouzů s dosavadním vedením země.

Nízká volební účast

O té svědčí i výjimečně nízká volební účast, k urnám podle odhadů nepřišlo mezi 27,8 a 28,8 procenty voličů. Letošního druhého kola voleb se tak zúčastnila nejmenší část elektorátu za posledních více než 50 let.

Podle agentury Reuters vypukly v sídle Macronova volebního štábu po oznámení projekcí hlasité oslavy, v táboře Le Penové se naopak ozývalo bučení a pískání. Na Martově poli pod Eifellovou věží, kde se shromáždili Macronovi příznivci, se lidé objímali, mávali vlajkami Evropské unie a skandovali mimo jiné: „Jeden rok a dva a dalších pět let!“

Macron chce být i prezidentem těch, kteří pro něj nehlasovali, řekl v projevu

Macron ve svém vítězném povolebním projevu projevu uznal, že dostal hlasy části voličů, kteří chtěli zastavit krajní pravici, ale příliš ho nepodporují. Bere to jako velký závazek a chce být nejen kandidátem, ale prezidentem pro všechny. Připomněl také válku na Ukrajině, význam Evropské unie, rovnost mužů a žen nebo ekologii.

Na rozdíl od své poražené soupeřky Marine Le Penové ji ve svém projevu zmínil. Odmítl pískání davu a řekl, že je potřeba respektovat všechny názory, jak krajní pravice, tak těch, kteří na protest volit nešli.

Krajně pravicová politička Marine Le Penová uznala porážku v prezidentských volbách ve Francii a vítězství stávajícího prezidenta Emmanuela Macrona. Zisk 43 procent hlasů považuje Le Penová za „zářné vítězství“. Poděkovala všem stoupencům, zejména těm na venkově a v zámoří. Je odhodlaná dál bojovat a připomněla zejména červnové volby do Národního shromáždění.

Po jejím stručném projevu začali její příznivci zpívat francouzskou národní hymnu. Bezprostředně po ohlášení výsledků skandovali křestní jméno své favoritky.

„Budu dál bojovat za Francii a Francouze,“ řekla Le Penová. „Právě začala velká legislativní volební bitva,“ dodala v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami, které budou v červnu.

Červnové parlamentní volby

Jelikož Macron ve své funkci pokračuje, nemůže podle agentury Reuters očekávat poklidný nástup druhého volebního období. Mnozí příznivci levice pro něj totiž například hlasovali jen kvůli tomu, že chtěli zabránit vítězství Le Penové. Ve Francii by proto brzy mohly znovu vypuknout protesty, které provázely velkou část Macronova prvního funkčního období kvůli návrhům některých jeho reforem.

První zásadní výzvou pro Macrona budou červnové parlamentní volby. Podle Reuters lze očekávat, že strany nalevo i napravo od Macrona začnou ihned s předvolební kampaní ve snaze zvolit vládu, která bude naladěná proti prezidentovi. To dnes večer potvrdila i Le Penová, když v zápětí po uznání porážky řekla, že „právě začala velká legislativní volební bitva“.

Šéfové institucí EU blahopřáli Macronovi ke znovuzvolení

Krátce po zveřejnění prvních projekcí gratulovali Emmanuelu Macronovi ke znovuzvolení šéfové institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se těší na pokračování „skvělé spolupráce“. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že evropský blok může v „bouřlivém období“ dalších pět let počítat s aktivní rolí Francie.