Série protestů proti premiérovi Andreji Babišovi vyvrcholila v doposud nejmohutnější tuzemské demonstraci od roku 1989, která se uskutečnila na Letné pod taktovkou spolku Milion chvilek pro demokracii v čele s Mikulášem Minářem. Největší úspěch měli Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem a jejich Pod dubem, za dubem nebo Není nutno – ke zpěvu se přidalo téměř 300 tisíc demonstrantů, kteří přijeli z celé republiky.

Malebná víska Dvorec v podhůří Šumavy je v sobotu večer bičována prudkým deštěm, přesto se zde sešlo několik desítek nadšenců na undergroundovém festivale. Zatímco na pódiu ukrytém pod střechou staré stodoly se střídají kapely, osazenstvo rozbahněného statku žije především jiným tématem. „Demise, demise,“ trénuje s úsměvem na rtech vousatý invalida František, kterému nikdo z přítomných neřekne kvůli rakouské vojenské čepici jinak než Švejk. „Před třiceti lety jsem na Letné nemohl být, teď ale máme repete,“ raduje se František. Těší se do Prahy, stejně jako většina ostatních. Underground má zkrátka revoltu v sobě zakódovanou. Koordinátor Bohumil naplnil lidmi z oblasti Vimperka, Prachatic a Volar dva autobusy. V neděli ráno se revoluční atmosféra festiválku přenese i na přítomné malé děti. Hrají jednoduchou hru – tatínek určí, kdo z přítomných je Babiš. Děti před domnělým premiérem prchají a křičí: „Bubák Babiš, bubák Babiš.“

Nedělní Praha žije chystanou demonstrací. „Koncert“ na Letné je hlavním tématem většiny debat pražských kaváren a zahrádek. S blížícím se odpolednem se v ulicích objevuje stále více lidí s transparenty. Kreativnější jedinci zakomponují do svých oděvů motivy motýlů, jelikož se pojem „motýle“ stal jedním z hlavních symbolů protibabišovské recese posledních týdnů. Na Letenskou pláň je tedy potřeba směřovat s dostatečným předstihem. Již hodinu před zahájením demonstrace je prostor minimálně z půlky naplněn a každou minutou přicházejí stovky lidí ze všech možných stran.

Skladba návštěvníků je různorodá. Na Letné potkávám celebrity, nadšené studenty, rodiny s dětmi, kterým patří především přilehlý park, shrbené babičky, nebo dokonce náboženské agitátory. Že by Babiš nakonec sjednocoval? Letenská pláň je rozdělena do řady sektorů, přesto je poměrně marné se snažit s někým během demonstrace potkat. Mobilní spojení kvůli kumulaci lidí na jednom místě příliš nefunguje, a když přece, tak je na přeplněném prostranství pohyb jen obtížný. Ani domlouvání se ve stylu „Potkáme se pod rudými trenkami“ se neukazuje jako efektivní.

Atmosféra demonstrace je však velice příjemná. Rozhodně nepanuje přílišná revoluční nálada, demonstruje se vtipem, karikaturou, ironií. Obří masy lidí demonstrují se slušností a grácií. Vážné projevy vystupujících střídá smích davů, když pořadatelé několikrát chvíli vyvolávají rodiče ztracených dětí. „Máme tady už takový dětský koutek,“ říká s nadsázkou místopředseda spolku Benjamin Roll. Pořadatele demonstrace je potřeba pochválit. Organizace je profesionální a akce probíhá bez větších komplikací. Několikrát ale musí organizátoři přímo z pódia navádět záchranáře k lidem, které v teplém počasí postihla nevolnost.

Je potřeba také neustále koordinovat protestující, jelikož především od zastávky metra Vltavská se stále valí davy lidí. Demonstranti využívají každého volného prostoru. Zaplněná je dokonce střecha přilehlé budovy „Molochov“. Osazenstvo funkcionalistického činžáku na sebe navíc poutá pozornost spuštěním obří české vlajky. Někteří návštěvníci se ve snaze o lepší rozhled snaží vylézt také na mobilní kabiny WC.

Na letenské demonstraci tradičně vystupují osobnosti z kulturní sféry. Velmi pozitivně je přijímáno vystoupení slamerů Tukana & Anatola Svahilce. Část umělců si vyloženě užívá možnost interakce s nebývale velkým publikem. Zpěvák Radek Banga vyzývá přítomné, aby „udělali bordel“. V tu chvíli je Letná opravdu slyšet. Skleničky možná řinčí i na Hradě. Také slogan „Nechte zpívat Mišíka“ vzbuzuje mohutný jásot, stejně jako sám letenský patriot.

Tématem demonstrace je tentokrát také ekologie. Zatímco vystoupení ekologa Jana Piňose vzbuzuje spíše rozpaky, svérázný Jaroslav Šebek z asociace soukromých zemědělců Letnou baví. „Sedláci byli vždy hrází proti bolševikům,“ formuje Šebek jasný názor. „Příště přijedeme v traktorech.“ dodává a naplněnou pláň dostává do varu. Je to sympatické, protože jde o autentickou kritiku člověka podnikajícího v zemědělství, tedy v oboru, kterého se Babišova politika významně dotýká.

V jeden moment celá Letná ztichne. Organizátoři se chystají oznámit, mají-li politické ambice. „Množí se dotazy, zda se Milion chvilek stane politickou stranou,“ říká Benjamin Roll a dav napjatě mlčí. „Nestane,“ odpovídá a přítomní jej odmění bouřlivým potleskem. Organizátoři zároveň dbají na to, aby se na pódiu neobjevil žádný politik. Ti však procházejí mezi demonstranty – nikoli nepovšimnuti. Potkávám například předsedu Pirátů Ivana Bartoše nebo pražského primátora Zdeňka Hřiba.

Sám Andrej Babiš neprožíval o víkendu lehké časy. V sobotu večer zašel za prezidentem Milošem Zemanem, ten mu vyjádřil podporu. Svoje tradiční nedělní „čau lidi“ vydal tentokrát již v neděli dopoledne s evidentní snahou přesvědčit spoluobčany, aby na demonstraci nechodili. MF DNES navíc uvedla, Babiš byl před nedělní demonstrací výrazně nervózní. V době jejího konání navštívil olympiádu dětí a mládeže v Liberci, ale ani tam se protestům nevyhnul. Při přivítání moderátorem musel čelit nesouhlasnému pískotu.

Nikdo z přítomných asi nečeká, že premiér nebo ministryně spravedlnosti v příštích dnech rezignují. Předseda spolku Milion chvilek pro demokracii hovoří o tom, že jde o běh na dlouhou trať. V závěru oznamuje, že další „tábor lidu“ (řečeno se Zdeňkem Svěrákem) se uskuteční v předvečer 30. výročí sametové revoluce – opět na Letné. Je opravdu působivé, když skoro tři sta tisíc hrdel spustí jednohlasně a přitom decentně českou státní hymnu. Lidé jsou pohnuti a mají slzy v očích.

Demonstrace byla dlouhá, cisterny s vodou příliš daleko, a proto je potřeba palčivou žízeň zahnat v některém z letenských či dejvických podniků. Majitelé provozů si mohli mnout ruce. Fronty žíznivých demonstrantů byly nekonečně dlouhé, stejně jako čekání na zasloužené pivo. Ani tyto „útrapy“ však pozitivní náladu nedělního podvečera nepokazily.