zákon o lobbingu

Poplatek Zemanovi za mír? Opozice nechápe vyjmutí prezidenta ze zákonu o lobbingu

zákon o lobbingu
Poplatek Zemanovi za mír? Opozice nechápe vyjmutí prezidenta ze zákonu o lobbingu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nenápadná úprava návrhu zákona o lobbingu, kterou vláda v tichosti na poslední chvíli schválila, vyvolala bouři. Prezident by podle ní nemusel hlásit setkání s lobbisty. Opozice se ptá, zda to není vládní ústupek Zemanovi kvůli vyřešení vlekoucí se ústavní krize ohledně jmenování ministra kultury. Kabinet navíc přiznává, že s úpravou neměl nikdo z ministrů problém.

„Vláda hlasovala jednohlasně, na základě věcné diskuse, předložené právními argumenty ve vazbě mimo jiné na to, že prezident není na rozdíl od ostatních trestně odpovědný,“ uvedl pro Echo24 vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Z ministrů ČSSD se žádný na dotaz deníku Echo24 nevyjádřil.

Naopak opozice se nestačí divit. „Nemá smysl zavádět zákon a hned vymýšlet výjimky. Lobbing má mít jasná pravidla pro všechny zúčastněné. Je velmi zajímavé, že do projednávání ve vládě šel návrh i s povinností pro prezidenta hlásit schůzky s lobbisty. Náhle, potichoučku, tato povinnost pro hlavu státu zmizela. Jsem moc zvědav na argumenty a velmi zvědav na to, kdo tento pozměňovací návrh na zasedání vlády přinesl. Nebo že by poplatek prezidentovi za mír?,“ uvedl pro Echo24 předseda STAN Vít Rakušan. Podobně to vidí i lidovci „Stačí pár ústupků a vládní krize bude vyřešena. Že by jeden z nich?,“ napsal na Twitter předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek.

Piráti navíc popisují jak nenápadně vláda tento krok učinila. „Vládě byl návrh předložen včetně osoby prezidenta jako osoby lobbované. Vláda však dne 30. 7. rozhodla o vyškrtnutí osoby prezidenta, ale nikde to nezveřejnila. Přestože se jednání konalo 30. 7., usnesení nejsou zveřejněna dodnes. To, že byl prezident vypuštěn, jsme se dozvěděli s Piráty náhodou, když se v eklepu (systém do kterého se nahrávají zákony) objevila konečná verze zákona k odeslání do sněmovny,“ uvedl na Facebooku předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Bartoš také otevírá otázku, jak mohl něco takového navrhnout zástupce hradní kanceláře. „Paní ministryně Benešová nejdříve tvrdila, že neví, kdo vypuštění na vládě navrhl. Ona sama pro vyškrtnutí prezidenta hlasovala – Už nevím, kdo s tím přišel. A co na tom vadí? Zase že je to prezident, jo? Nebo já to nechápu – řekla paní ministryně Benešová. Ministerstvo spravedlnosti později přiznalo, že to na jednání vlády navrhl zástupce Kanceláře prezidenta republiky. Podle jednacího řádu vlády se zástupce hradní kanceláře účastní vlády pravidelně, ale překvapuje mě, že může vládě i navrhovat usnesení (Spíš si myslím, že si ten návrh někdo z ministrů ‚osvojil‘)," napsal Bartoš.

Vláda přesto trvá na tom, že s vyškrtnutím přišel jen Hrad. „Není to nic nového, v minulosti to navrhovala i Legislativní rada vlády, nyní to otevřel zástupce kancléře prezidenta republiky,“ uvedl Havlíček pro Echo24.

Nad úpravou kroutí hlavou i zbytek opozice

„Vláda v tichosti osvobodila prezidenta od povinnosti hlásit schůzky s lobbisty. Chápu, že to chce člověk, který se obklopuje čínskými poradci a lidmi, jako jsou páni Mynář a Nejedlý. Že to ale chce vláda, kterou Miloš Zeman vytrvale drží pod krkem, zavání politickým kšeftováním,“ napsal na Twitteru předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Poslanec ODS Marek Benda zase uvedl, že na zákonu jako celku moc přínosného nevidí, přinese podle něj mimořádnou byrokracii. „Ale je naprosto nelogické ze zákona vyřadit právě prezidenta. Jako jeden z mála má některé originální, nikým jiným nepotvrzované, pravomoci. Takže pokud se bavíme o možném zneužití moci pro soukromé účely, pak jistě prezident republiky do zákona patří,“ napsal Benda.

V prvotní verzi připravovaného zákona ministerstvo spravedlnosti se zařazením prezidenta mezi lobbované nepočítalo. Tehdejší ministr Jan Kněžínek (za ANO) to vysvětloval mimo jiné tím, že hlava státu je ze své funkce neodpovědná a za porušení zákona ji nelze potrestat. Po připomínkách Legislativní rady vlády se však ministerstvo nakonec v dubnu rozhodlo prezidenta do návrhu přidat. V návrhu zákona naopak zůstal hradní kancléř. Zákon o lobbování, podle kterého musí politici a další vysoce postavení představitelé státu veřejně evidovat schůzky s lobbisty a zaznamenat musí i obsah jednání, se nyní bude projednávat ve Sněmovně.

Čtěte také: „Drobná úprava návrhu zákona“. Prezident nemusí přiznávat setkání s lobbisty, rozhodla vláda

Vojtěch Šeliga