PODOBA MATURIT

Dvě podoby maturit. Profesní verze by nestačila na vysokou školu, navrhli odborníci

PODOBA MATURIT
Dvě podoby maturit. Profesní verze by nestačila na vysokou školu, navrhli odborníci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Součástí maturity by se mohlo stát i skládání maturitních či absolventských prací s obhajobou. Vyplývá to z aktuálního návrhu think-tanku Univerzity Karlovy (UK) Vzdělávání 21, který dnes na tiskové konferenci představili jeho zástupci spolu s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Podle něj ministerstvo návrh zohlední při rozhodování o změnách v maturitách, které chce připravit.

Návrh na vznik dvou maturitních zkoušek reaguje na skutečnost, že současná společná maturita pro všechny je například pro gymnazisty příliš lehká a pro žáky učilišť naopak moc obtížná, uvedla vedoucí pracovní skupiny think-tanku a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Poukázala na data Cermatu, podle kterého v letech 2011 až 2014 zhruba 4300 lidí nesložilo zkoušku ani na třetí pokus. Zůstali tak bez ukončeného středoškolského vzdělání, což jim brání vstoupit na trh práce, řekla. Společnou maturitu pro všechny typy škol má nyní v Evropě kromě ČR jen Polsko, Slovensko a Itálie, dodala.

Součástí klasické maturity, která je podmínkou pro studium na vysoké škole, by podle think-tanku měla být stejně jako nyní státní neboli společná část. Ve státní části maturit by se měl zachovat didaktický test z češtiny a druhý z matematiky nebo cizího jazyka. Profesní maturita, která by postačovala pro výkon povolání, by se skládala pouze ze školní neboli profilové části. Její součástí by měly zůstat kromě jiného písemná a ústní zkouška z češtiny a cizího jazyka. Podle místopředsedkyně think-tanku Radky Wildové se počítá s tím, že by zájemci s profesní maturitou měli mít možnost doplnit si později i maturitu státní.

Na gymnáziích by podle návrhu think-tanku mohla být součástí maturity i dobrovolná maturitní práce a její obhajoba. Na středních odborných školách by měli maturanti obhajovat absolventskou práci. Fungování absolventských prací testuje nyní ministerstvo v devíti školách. Náměstek ministerstva Jan Mareš již dříve řekl, že by testování mělo trvat asi tři roky.

Vláda ve svém prohlášení slíbila, že připraví změny v maturitních zkouškách. Návrh think-tanku bude brát ministerstvo podle Gazdíka jako základ pro diskusi o tom, jak by měly úpravy vypadat. "Maturita nemá být o tom jednom dnu, kdy buď všechno získám, nebo všechno ztratím, o tom jednom dnu, který ovlivní můj příští život na desetiletí a život mých blízkých, maturita má být ideově o snaze pracovat na sobě, být motivovaný a snažit se dosáhnout co nejlepšího výsledku," řekl. Úřad by podle něj chtěl ve vzdělávání významně zvýšit propustnost a motivaci k učení. Věcný záměr novely k maturitám by chtěl mít Gazdík zpracovaný na jaře příštího roku.

Podle návrhu think-tanku by žáci měli mít na složení maturity stejně jako dosud tři pokusy v období pěti let po ukončení školy. Na konci loňského roku odborníci uvažovali i o možnosti, že by doba na pokusy nebyla časově omezená a po dvou opravných zkouškách by si neúspěšní mohli další pokusy platit. Odborníci od tohoto návrhu nakonec ale ustoupili, protože obsah vzdělávání se po více než pěti letech může změnit, vysvětlila Schejbalová.

Návrh rovněž předpokládá, že talentovaní žáci by si mohli jako už nyní nahrazovat zkoušku z cizího jazyka mezinárodním certifikátem. Ti nejlepší z nich by nově měli by mít možnost skládat i takzvané modulární zkoušky, které by mohli dělat dřív než na konci studia. Podle Schejbalové by se to týkalo asi jen velmi malého množství žáků. Přirovnala to k situaci, kdy žák kvůli nadání přeskočí celý ročník. Doplnila, že ministerstvo uvažuje o tom, že by umožnilo zavést mezinárodní AP zkoušky, které by se uznávaly místo maturity z některého předmětu. Změna maturit musí být podle zástupců think-tanku provázaná s modernizací vzdělávání ve školách, kterou ministerstvo chystá v návaznosti na Strategii vzdělávání 2030+.

,