Sudetoněmecký sjezd v České republice by byl dalším krokem, jak navázat na několikasetleté vzájemné soužití Čechů a Němců. V pátek to na tiskové konferenci na úvod třídenního setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) v Mnichově prohlásil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Řekl také, že sjezd by se v Česku mohl uskutečnit, jakmile proti tomu Praha nebude mít námitky.

„V mnoha českých vesnicích se již sudetští Němci setkávají, funguje to náramně," řekl Posselt o spolupráci Čechů se SL, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků.

Na dotaz ČTK, zda by sjezd v Česku byl zkouškou především pro Čechy, odpověděl Posselt, že by to byl především další krok vpřed. "Byl by to jednoduše další krok vpřed v evropském duchu a na základě několikasetletého soužití," řekl.

Podle Posselta je jasné, že téma možného sjezdu v Česku vyvolává mimořádný odpor mezi českými nacionalisty. "Je třeba, aby debata pokračovala. Sjezd uspořádáme v okamžiku, kdy nám Česko vyšle signál, že takové setkání bude v pořádku," poznamenal s tím, že sudetští Němci v klidu vyčkají na další vývoj.

S ohledem na nadcházející parlamentní volby, které Česko a také Německo na podzim čekají, řekl Posselt, že si přeje stabilní vlády. O tom, že v Německu stabilní vláda vznikne, nepochybuje. "Přál bych si ji také v Česku. A je jedno, jak bude vypadat," řekl.

K dosluhující vládě premiéra Andreje Babiše řekl Posselt, že kvůli podpoře komunistů a nacionalistů, na kterou je ministerský předseda v parlamentu odkázaný, nedokázala ve sbližování Čechů a sudetských Němců pokročit tolik jako kabinety předchozích premiérů Bohuslava Sobotky a Petra Nečase. "Současná vláda ve sbližování pokračuje, ale oproti předchozím kabinetům chybí zásadní pokrok," uvedl.

O možnosti sjezdu v Česku hovořil Posselt již na sudetoněmeckém setkání v Řezně v roce 2019, kdy řekl, že čas ještě nedozrál. Německý ministr vnitra a bývalý bavorský premiér Horst Seehofer k tomu dodal, že myšlenku sjezdu sudetských Němců v jejich bývalé vlasti považuje za velikou.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.