I když už nedochází k plošným uzávěrám celých podnikatelských sektorů kvůli koronaviru, tak se stále nedaří obnovit ekonomiku jako před příchodem čínského viru. Na vině je také i orientace České republiky jako nejprůmyslovější země v Evropě. I proto se českému státu nechvalně přezdívá montovna. I kvůli silné závislosti ekonomiky na průmyslu bude obnova růstu po koronavirové krizi trvat delší dobu než u některých ostatních států. Očekává se tak, že na úroveň před pandemií dosáhne Česká republika až letos.

Česká republika je dlouhá léta orientována na průmysl a zejména na automobilový sektor. Při příchodu koronavirové krize v březnu 2020 došlo k uzavření Škody Auto, což mělo za následek totální ochromení celého segmentu. Hned v dubnu se výkon českého průmyslu propadl o 33,6 procenta a celý automobilový průmysl se propadl o 80 procent. Automobilka Škoda totiž tvoří okolo pěti procent hrubého domácího produktu a podílí se na téměř devíti procenty na vývozu.

Očekávalo se tak, že po znovuobnovení výroby a závodů se vše pomalu vrátí do starých kolejí a výkonnost bude podobná. Průmysl se však po pár měsících začal potýkat s problémy s dodávkou zboží, u kterého následně vystřelila cena nahoru. „Zatímco odvětví služeb totiž po pominutí nejpřísnějších restriktivních opatření bylo schopno relativně rychlého restartu, průmyslový sektor narazil na sekundární dopady pandemie v podobě kolapsu mezinárodních dodavatelských řetězců. Tyto výpadky pak tvrdě zasáhly jak samotné Česko, tak i jeho klíčové odběratele v sousedním Německu,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Podle něj se tak po sečtení výsledků z let 2020 a 2021 dá hovořit o tom, že ekonomické škody způsobené pandemií budou v Česku patřit mezi nejvýraznější mezi zeměmi Evropské unie. Tuzemské ekonomice dle Hradila neprospělo ani to, že kromě první vlny se koronavirus šířil nekontrolovatelně a země tak patřila mezi nejvíce zasažené státy.

Stahování ekonomiky průmyslem dokládají také nedávná čísla hrubého domácího produktu. Podle předběžných odhadů totiž ve 4. čtvrtletí vzrostl o 3,6 procenta, čímž překonal očekávání. Za loňský rok ekonomika zapsala růst o 3,3 procenta. To však stále nestačí na propad z roku 2020, kdy klesla o 5,8 procenta.

Přesto jsou čísla hrubého domácího produktu brána jako úspěch. Vývoj domácí ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byl nakonec daleko lepší, než jak to vypadalo ještě v září a na začátku října. Ke zlepšení došlo v případě automobilového průmyslu, na který sice i nadále negativně dopadaly problémy s dodávkami, ale již ne v takové míře, jako ve třetím čtvrtletí,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Že se České republice mluví jako o montovně Evropy dokládá i předloňská studie poradenské firmy Deloitte. Podle té je totiž je podíl domácí přidané hodnoty na celkovém vývozu na 61 procentech. Nejvíce přidané hodnoty pak putuje do sousedního Německa, celých 24 procent. To mělo také vliv na negativní čísla v minulých měsících. „Auta se nevyráběla a Němci a další tradiční zákazníci si je od nás nekupovali. Nemohli, ani kdyby chtěli. Naši výrazně exportní ekonomiku koronavirus změnil na importní,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal.