Olympijské hry v Tokiu skončily, podle ekonoma Lukáše Kovandy byly nejztrátovější v dějinách. Z největší části ztráty zaplatí japonský daňový poplatník. Při slavnostním ceremoniálu hry obvyklou formulí uzavřel prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, nad japonskou metropolí pak po 16 dnech uhasl olympijský oheň. Za tři roky se vrcholná sportovní událost uskuteční v Paříži, jejíž starostka Anne Hidalgová dnes převzala olympijskou vlajku. Náklady na letošní hry se vyšplhaly na v přepočtu 320 miliard korun, což je nakonec dvojnásobek toho, s čím se na začátku počítalo.

„Vícenáklady jsou fenoménem řady velkých projektů za veřejné peníze, v případě olympiád posledního půlstoletí dosahují průměrně až přes 200 procent. Uspořádání her tedy běžně bývá až třikrát nákladnější, než uvádějí kalkulace, na jejichž základě je pořadatelství uděleno. Z tohoto hlediska je tedy pouze dvojnásobné překročení nákladů v případě končících her ještě poměrně příznivým výsledkem,“ komentuje ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Olympiáda byla poznamenána pandemií koronaviru, kvůli které se her nemohli zúčastnit diváci. To připravilo Japonce o zhruba patnáct miliard korun. „Přibližně polovina této ztráty vzniká v důsledku neúčasti zahraničního publika, druhá pak kvůli neúčasti publika domácího. Jen ztráta za neprodané lístky činí necelých pět miliard korun. Pokud by se hry nekonaly vůbec, jak si přála právě drtivá většina japonského obyvatelstva, činila by ale ztráta zhruba 92 miliard korun,“ vyčíslil ztrátu Kovanda.

Ztrátu bude muset z rozpočtu pokrýt Tokio a japonská vláda. Ve výsledku tedy daňový poplatník. „Rekordní byla olympiáda z hlediska přílivu sponzorských peněz. Desítky zejména japonských podniků jako Toyota nebo Panasonic zaplatily na sponzorských příspěvcích na 70 miliard korun. Zaplatily tedy velké peníze za něco, co jim nyní přináší spíše negativní publicitu. Právě kvůli nesouhlasu většiny Japonců s konáním her,“ hodnotí ekonom.

Tokio je pátým městem po Paříži, Londýnu, Los Angeles a Aténách, které letní olympijské hry hostilo podruhé. Největší sportovní akce se do japonské metropole vrátila po 57 letech. Hry se měly původně uskutečnit už loni, kvůli pandemii koronaviru je ale MOV o rok odložil. Zúčastnilo se jich přes 11 tisíc sportovců.

Na ploše tokijského Olympijského stadionu se s XXXII. letními hrami rozloučili představitelé všech 206 zúčastněných výprav. Českou vlajku nesl oštěpař Jakub Vadlejch, který v sobotu získal stříbrnou medaili. Stejně jako při zahajovacím ceremoniálu šli sportovci v rouškách, tehdy se v roli českých vlajkonošů představili tenistka Petra Kvitová a basketbalista Tomáš Satoranský.

Součástí ceremoniálu byly i záběry z Paříže. Francouzská metropole oslavila formální převzetí pořadatelství OH slavností na Trocadéru a rozvinutím obří vlajky s emblémem příštích her z Eiffelovy věže.

V Tokiu bylo rozdáno rekordních 339 medailových sad. Česká výprava díky zisku čtyř zlatých, čtyř stříbrných a tří bronzových medailí zažila nejúspěšnější letní hry v samostatné historii. Lepší bilanci mělo bývalé Československo naposledy v roce 1968 v Mexiku.

Nejúspěšnější výpravou byli s 39 zlatými medailemi Američané, o jeden titul méně získala Čína a třetí skončilo domácí Japonsko. Český tým byl v medailovém pořadí osmnáctý.