Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) si z rezerv pojišťoven vytahuje peníze na své aktuální problémy. Do sektoru zdravotnictví se totiž chystá příští rok nalít šest miliard z rezerv zdravotních pojišťoven, a zažehnat tak začínající krizi v nemocnicích. Podobně chce postupovat u ostatních pojišťoven, kterým taktéž sáhne na rezervy pomocí zdanění.

Z kont zdravotních pojišťoven chce Andrej Babiš dát do resortu zdravotnictví nad rámec úhradové vyhlášky. Ta je zatím schválená na částku 340 miliard korun. Dalších 6 miliard z pojišťoven pak poputuje do nemocnic, které poskytují péči nad rámec právě úhradové vyhlášky. Letos má navíc nemocnicím už z odebraných rezerv přitéct až tři miliardy. „Zdravotní pojišťovny mi po jednání slíbily, že výdaje na péči ve zdravotnictví navýší ze svých rezerv o 6 miliard korun, tedy na celkových 340 miliard. Nad rámec dohodnuté úhradové vyhlášky. Meziročně to znamená nárůst 30 miliard. To se nikdy nestalo, je to historická částka,“ pochlubil se Babiš po jednání.

Předseda vlády navíc po jednání s představiteli zdravotních nemocnic uvedl, že pokud má někdo problém s financováním, tak je to otázka špatného managementu. S tím však nesouhlasí odbory, podle kterých je peněz v českém zdravotnictví nedostatek. „Šest dalších miliard problém nevyřeší. Tato částka nestačí na pokrytí aktuálních potřeb nemocnic, domácí péče a sociálních služeb. Ve zdravotnictví v tuto chvíli chybí 3500 lékařů a 5500 tisíce sester. Na jednání u premiéra zaznělo, že vláda počítá s prostředky, které leží na účtech zdravotních pojišťoven, na rozjezd nového systému plateb DRG, tedy platba za diagnózu. Zatímco v Německu se na aplikaci tohoto systému zvýšil podíl výdajů na zdravotnictví na HDP o 2 procentní body, u nás vláda na to plánuje zneužít část prostředků, které leží na  účtech zdravotních pojišťoven,“ řekl pro Echo24 předseda lékařských odborů Martin Engel.

Právě s odbory se na navýšení prostředků do zdravotnictví Babiš neshodne. Podle něj nejsou ani odboráři schopní si nastudovat návrh úhradové vyhlášky. Zástupci zaměstnanců naopak tvrdili, že ji po Babišovi požadovali, ale tu jim nedodal. „Až z dat, které prezentoval premiér, jsme zjistili, že ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhlášku upravilo. Nemohu se zbavit pocitu, že daná situace byla pouhou záminkou k přerušení jednání, protože ani pan premiér nesdělil konkrétní sumu financí, kterou nová úhradová vyhláška posílá globálně do systému nemocnic,“ uvedl Martin Engel.

Zdanění technických rezerv

Sáhnout po prostředcích na rezervách pojišťoven si premiér vyzkoušel už v minulosti, kdy navrhl zdanění technických rezerv. Tímto chce z pojišťoven odlákat v roce 2021 7,9 miliardy korun a rok na to 2,6 miliardy korun. Jedná se přitom o peníze, které si pojišťovny nechávaly ze svého zisku na krizové situace.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka může mít tato daň za následek draží pojistky „Pojišťovny se výraznou finanční ztrátu pokusí přenést na koncové klienty. Lze proto očekávat, že se budou zdražovat pojistky nebo upravovat parametry pojistek v neprospěch klientů. Vláda tímto opatřením získá dodatečné finanční prostředky, kterými bude moci hradit rostoucí veřejné výdaje. To, že jde v prvé řadě o peníze, je zřejmé, protože jinak by změna metodiky byla doprovázena dalšími opatřeními na snížení daní v podobné výši. Nic takového se však nekoná,“ řekl pro Echo24 Štěpán Křeček.

Na tom se shoduje i hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal, který může navíc poškodit celý trh. „Jejich zdanění se tak minimálně dotkne důvěry voličů současných vládních stran. Navíc, velkých pojišťoven se to relativně dotkne méně, než těch menších. Návrh tak dlouhodobě snižuje konkurenci na trhu s pojištěním, což se opět promítne do vyšších cen a horších služeb. Kdyby vláda zdanila rezervy bank, bylo by lépe vidět, že tím zvyšuje riziko finanční nestability, a tedy riziko pro klienty. U pojišťoven je tento vztah mnohem méně viditelný a lidé si hůře představí, co to pro ně může znamenat. Slovy J. B. Colberta, slavného ekonomického poradce samotného Krále Slunce: stát potřebuje oškubat husu tak, aby co nejméně kejhala,“ dodal Stroukal.

Zdanění rezerv se však nepromítne pouze u klientů pojišťoven. Do budoucna hrozí, že se potenciální investoři nebudou soustředit na český trh. „Vláda se v poslední době zaměřila na zisková odvětví, jakými jsou banky či pojišťovny, a chce část jejich vysokých zisků odčerpat do veřejných rozpočtů. Navrhovaná opatření, která připomínají dobu Robina Hooda, poškozují prosperující sektory české ekonomiky. Ukazuje se, že v naší zemi budí pozornost, když nějaká odvětví vyčnívají a tvoří nadměrné zisky. To samozřejmě není dobrá zpráva pro potenciální zahraniční investory,“ řekl Štěpán Křeček.