Jedna z nejúčinějších cest jak bojovat s koronavirem, je masivní testování, v České republice i desítky tisíc testů za den. Uvědomil si to i premiér Andrej Babiš (ANO), který 9. dubna prohlásil, že chce mít 20 tisíc testů za den. Číslo testovaných lidí však velmi kolísá a počet zatím nikdy nepřekročil devět tisíc. Přitom časté testování je klíčem k úspěchu, jak najít v populaci jedince, kteří jsou nakažení a příznaky zatím nemají.

Podle předsedy vlády by už tři týdny měl v České republice fungovat model, kdy jsou lidé masově testováni a jejich počet by dosahoval dvou desítek tisíc testů za den. „Základem je rychle identifikovat nakažené lidi a ochránit nás všechny,“ řekl ve svém v projevu premiér. „A to znamená testovať, testovať a znovu testovať. Až 20 tisíc testů denně,“ prohlásil Babiš. Od jeho slov ale testování klesá i stoupá, kdy se výsledky dostaly 13. dubna k číslu 3183 a nebo také k nejvyššímu středečnímu počtu 8807 testů.

Nemocnicím se tak nedaří dostat ani na polovinu vysněného čísla, které ohlásdil Andrej Babiš v projevu k občanům. Stát sice spustil plošné testování vzorku populace na protilátky proti koronaviru, přesto se jich zúčastní jen 27 tisíc lidí. Tedy skoro optimální denní počet testů, který měl už dávno být laboratořím k dispozici každý den.

Podle náměstka ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly je v současné době kapacita 12 a půl tísíce a to prý bohatě stačí. „V tuto chvíli zcela postačuje, protože jsme ve fázi, kdy ta křivka významně klesá. Na druhou stranu jsme systém připravili a proces probíhá na situaci, kdy může dojít k výraznějšímu nárůstu,“ řekl Prymula na tiskové konferenci ve čtvrtek. Podle něj se navíc rozjede od května nový model, kdy se budou testovat osoby rizikové. „Kapacitu budujeme a chceme ji navýšit a budeme se pohybovat okolo 30 tisíc testovaných denně. To je kapacita, která není v České republice, ale ve spolupráci s akademiky bude,“ dodal a navýšil tak Babišův slib.

Podle Akademie věd, která s testováním pomáhá, je problém malého testování hned v několika příčinách. „Problémem jsou potřebné chemikálie, ale i koordinace odběru vzorků. Slabinou systému jsou podle odborníků odběrová centra, která zatím nemají standardizovaný administrativní postup. Velkou brzdou je například přepisování žádanek. Žádanky chodí v různých formátech. Některé jsou ručně psané, jiné elektronické, což je potřeba to sjednotit. Na našem Ústavu molekulární genetiky proto vyvinuli novou internetovou databázi Coronabase, která umožňuje elektronickou registraci vzorků a dále i jejich sledování až do samotného vyhodnocení. Ústav tak může zpracovat velké množství vzorků najednou. Jeho pracovníci tuto databázi naprogramovali během pouhých dvou týdnů,“ řekl pro Echo24 mluvčí akademie Jan Martinek.

Podle něj jsou překážkou i nedostatkové zkumavky a speciální plastové štětičky pro stěry vzorku ze sliznice nosu. „I ty jsou nedostatkové. Na našem Ústavu organické chemie a biochemie vědci vyvinuli a validovali novou testovací metodu, která by nahradila nedostatkové komerční kity. Využívají k tomu i metodu izolace RNA viru pomocí magnetických kuliček z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů v Olomouci,“ dodal Martinek. Dodává, že 20 tisíc testů za den reálných je, přesto je kapacita velmi nízká a zlepšit se také musí koordinace výběrů vzorků.

Postup malého testování kritizuje i lékař a poslanec Vlastimil Válek (TOP 09), který pracuje ve Fakultní nemocnici Brno. Podle něj je zásadní problém, že se testují pouze lidé, kteří splňují určité podmínky. Netestují se tak jedinci, kteří přijdou k lékaři a například je pouze škrábe v krku. „U nás se testují lidé, kteří musejí mít příznaky teploty, kašle a musí mít dechové obtíže. To jsou tři skupiny. V současné době se ale zvyšuje teplota a začíná být lepší počasí. Logicky tak počet lidí co tyto symptomy mají, ubývá,“ řekl pro Echo24 Válek.

Sám uvádí příklad, jak se změnilo myšlení při určování diagnóz. „Můžeme uvést příklad plicní embolie před koronavirem a dnes. Před koronavirem přicházelo do Fakultní nemocnice Brno denně na příjem okolo šest až osmi lidí, kteří měli dechové obtíže. Doktor je vyšetřil a řekl, že by to mohla být embolie. Odeslali jsme je tedy na testy a vyšlo nám většinou, že ze všech lidí neměl nikdo tuto nemoc. Dýchalo se jím špatně z jiných a méně závažných důvodů. Dnes, když přijdou úplně stejní lidé, okamžitě se odesílají na testy proti koronaviru a dělá se jim CT, zda nemají poškození plic. Změnilo se úplně uvažování. Není to ale tak, že by se vzala skupina seniorů nebo oblast největšího výskytu, například na Domažlicku, a plošně se otestovala. Tím pádem, klesá zájem a je méně a méně testovaných,“ řekl Válek.