Hlasování o brexitu

Premiérka Mayová na kolenou. Odmítnutí její dohody přiblížilo tvrdý brexit

Hlasování o brexitu
Premiérka Mayová na kolenou. Odmítnutí její dohody přiblížilo tvrdý brexit

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Britští poslanci podle očekávání odmítli dohodu o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, kterou se sedmadvacítkou dojednala premiérka Theresa Mayová. Dohodu podpořilo podle agentury Reuters 202 zákonodárců, proti bylo 432. Opoziční labouristé vzápětí oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě.

Debatovat a hlasovat o něm budou poslanci už ve středu večer. Británie má unii opustit 29. března, tedy za 73 dní. Jak středeční hlasování o nedůvěře kabinetu dopadne, není zcela jisté. Poslanci ze severoirské strany DUP, kteří menšinovou vládu Mayové podporují, totiž už dříve avizovali, že sice dnes budou hlasovat proti brexitové dohodě, ale po hlasování samém potvrdili, že vládu při hlasování o nedůvěře podpoří.

„Dnešní hlasování nám neříká nic o tom, co si tato sněmovna přeje,“ konstatovala Mayová po přesvědčivé porážce o více než 200 hlasů. „Neříká nic o tom, jak, nebo zda vůbec hodlá ctít rozhodnutí Britů“ v referendu z roku 2016, dodala.

Pokud by přece jen kabinet padl a nepodařilo se sestavit do dvou týdnů jiný, byly by vypsány předčasné volby.

Konzervativní předsedkyně vlády by teď měla na základě nedávno schváleného dodatku zákona představit v Dolní sněmovně do tří zasedacích dnů takzvaný „plán B“, tedy přijít do pondělí 21. ledna s návrhem na další postup ohledně odchodu země z EU. Alternativami jsou odložení brexitu, předčasné volby, druhé referendum o vystoupení, ale i neřízený brexit bez dohody.

Hlavním sporným bodem dohody s EU je takzvaná irská pojistka, tedy záložní řešení, které by mělo zabránit vzniku přísného režimu na hranici britského Severního Irska a Irské republiky. To vadí řadě britských zákonodárců, podle kterých by aktivace pojistky znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.

Britský verdikt již okomentoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker‏. Ten výsledku hlasování lituje. „Vyzývám Velkou Británii, aby si co nejrychleji ujasnila své záměry. Čas skoro vypršel,“ napsal na svůj twitterový účet. Jasné odmítnutí dohody o brexitu v britské sněmovně podle něj zvýšilo riziko odchodu Británie z EU bez společného ujednání.

„Pokud dohoda není možná a nikdo nechce odchod bez dohody, tak kdo bude mít konečně odvahu říci, jaké je jediné pozitivní řešení,“ otázal se v bezprostřední reakci na Twitteru Donald Tusk, který předsedá vrcholným schůzkám unie.

Jsme blíže tvrdému brexitu, reagují čeští politici

Europoslanec Pavel Telička se domnívá, že odmítnutí dohody britským parlamentem všechny posunulo blíž tvrdému brexitu. „Přestože jsem dlouho zůstával optimistou, je načase si přiznat, že je brexit bez dohody, který by výrazně poškodil VB i EU, stále reálnějším scénářem,“ napsal na sociální sítě.

„Hrdá a silná země. Kdysi imperiální velmoc. V polovině minulého století zachránila demokracii v Evropě. Dnes, oslabená, tápe. Kvúli nepřátelům ne, žádné otevřené nemá. Topí se kvůli nezodpovědnosti a hlouposti svých lídrů. To je memento i pro nás,“ napsal na Twitter poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) na twitteru poznamenal, že Mayová dostala lekci pro slabé politiky. Výsledek hlasování pak vnímá jako potvrzení brexitového chaosu. Podobně to vidí i jeho kolega Jiří Pospíšil (TOP 09).

„Nejistota způsobená referendem o brexitu a následnou nejednotou britské politiky bude bohužel pokračovat,“ uvedl Pospíšil. „Klíčovým teď bude zabránit odchodu Velké Británie z EU bez dohody, protože by to poškodilo nejenom Británii, ale i zájmy ČR,“ dodal.

 

, , vt