O katastrofě, tragédii, ostudě nebo politickém diletantismu a vyčerpání demokracie píší německá média poté, co britský parlament v pátek už potřetí odmítl dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie. Komentátoři jsou přesvědčeni o tom, že se výrazně přiblížila možnost brexitu bez dohody, stále ale vidí i jiné varianty řešení.

„NE. NE. A ještě jednou NE. Britský parlament nechal potřetí propadnout dohodu o brexitu premiérky Theresy Mayové. Nevědí totiž, co chtějí. Vědí jen, co všechno nechtějí. Jaká katastrofa. Jaká ostuda,“ nebere si servítky nejčtenější německý deník Bild.

Pro vyspělou a hrdou demokracii, jako je ta britská, je podle něj ostudné, že je při tak zásadním rozhodnutí zcela ochromen její parlament kvůli stranické ideologii a osobní touze po moci. Platí to jak pro Mayovou a její vnitrostranické rivaly, tak pro šéfa labouristů Jeremyho Corbyna, míní Bild, který by za nejlepší považoval brexit s dohodou následovaný parlamentními volbami v Británii, při nichž by už nekandidoval nikdo z politiků, kteří britskou demokracii takto zesměšnili.

K britské politické elitě a konkrétně k Davidu Cameronovi, Borisu Johnsonovi a Therese Mayové je velmi kritický i komentátor listu Süddeutsche Zeitung, který hovoří o kolapsu politické autority, diletantismu, vyčerpání demokracie, ideologickém oslepení a také přecenění vlastních sil.

V tuto chvíli je podle něj na zbylých 27 členech unie, aby Británii v momentě, kdy se brexit bez dohody zdá nejpravděpodobnějším, pomohli. „Bez ohledu na všechny smlouvy: Teď pomůže především pragmatismus,“ konstatuje, aniž by ale nabízel konkrétní řešení.

Příčiny současné situace v Británii hodnotí velmi podobně i list Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle něhož je tamní politický systém na pokraji nervového zhroucení. „Navíc není ani teď vůbec jasné, jestli se 12. dubna spustí opona za touto tragédií,“ píše deník v narážce na termín, kdy by ostrovní země měla osmadvacítku opustit bez dohody, pokud se nedohodne na jiném řešení.

Server Spiegel Online je toho názoru, že by jiné řešení mohlo přijít i ze strany EU, která by Británii mohla dát čas až do konce roku 2020, aby si konečně vyjasnila, co vlastně chce. Problémem této varianty je ale to, že by se Británie musela na konci května účastnit evropských voleb, což si nepřeje ani Brusel, ani Londýn. „A to by mohlo v extrémním případě vést dokonce k tomu, že sedmadvacítka další prodloužení odmítne a nechá Brity padnout do brexitu bez dohody,“ míní web.