Volby nových členů Rady ČT

Sestřelit Dvořáka? Většina z kandidátů do Rady ČT změnu ředitele nezmiňuje

Volby nových členů Rady ČT
Sestřelit Dvořáka? Většina z kandidátů do Rady ČT změnu ředitele nezmiňuje

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Poslance čeká sledovaná volba nových členů Rady České televize, která může ve veřejnoprávní televizi významně změnit poměry. Z původních 86 kandidátů do užšího výběru poslal volební výbor osmnáct lidí. Mezi nimi je ekonomka Hana Lipovská, jejíž nominaci zpochybnila zhruba čtvrtina senátorů. Dalším kandidátem je moderátor Lubomír Veselý známý pod jménem Luboš Xaver Veselý či bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka.

Deník Echo24 všech osmnáct kandidátů oslovil. Ptal se, jak jednotliví kandidáti hodnotí programovou nabídku televize, zda k ní mají výhrady, zda by se dle nich měl změnit Kodex ČT. Dále se ptal, jak jsou kandidáti spokojení s prací ředitele ČT Petra Dvořáka a pokud nejsou, zda by navrhovali radě výměnu v této funkci.

Z oslovených osmnácti kandidátů poslalo své odpovědi deset z nich. Další čtyři odpověděli, že odpovídat v rámci „mediální zdrženlivosti“ či s odkazem na „vyhrocenost volby“ nebudou. Zbytek na dotazy nereagoval.

Žádná z odpovědí se k návrhu odvolat ředitele nehlásí. Mezi odpovědmi se objevila i slova chvály, že je Dvořák dobrý manažer. „V případě pana Dvořáka musím zmínit fakt, že se pod jeho vedením daří držet kvalitu zpravodajství a publicistiky,“ uvedl bývalý hokejista a někdejší poslanec zvolený za ČSSD Jiří Šlégr. „Petr Dvořák je schopný manager a výměny schopných manažerů jsou na pořadu dne leda v případě zásadních pochybení,“ odpověděl zase filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý.

Zdrženlivější byl ale v odpovědi Lubomír Veselý či ekonom Vladimír Pikora. „Nechci činit soudy z toho, co vím z veřejných zdrojů. Myslím, že to chce hlubší analýzu,“ odpověděl Veselý. Podle Pikory si Dvořák zaslouží potlesk za sledovanost ČT, jinak je tomu ale v případě dosud neschváleného rozpočtu televize na rok 2020. „Myslím, že rozhodne, jak rychle a jak uspokojivě ředitel ČT situaci vyřeší. Pokud by se zdálo, že rozpočet ještě dlouho nebude, bude změna nutná. Být bez rozpočtu není pro televizi jako instituci dobré, není to dobré pro její zaměstnance, ani diváky. Doufám, že tak daleko se nedostaneme a rozpočet bude nějak vyřešen,“ uvedl Pikora.

Plné odpovědi kandidátů do Rady ČT v anketě deníku Echo24 čtěte ZDE.

Co s Kodexem ČT?

Co se Kodexu ČT týče, v působnosti rady je předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení změny kodexu. Změnám by se nebránil novinář a vysokoškolský pedagog Jiří Závozda. „Určitě by se měl kodex otevřít a znovu by se o něm mělo diskutovat. Zejména zpravodajství se mění, i kvůli sociálním sítím. Je stále rychlejší. To se projevuje například při zdrojování,“ uvedl Závozda. „Platí ještě žurnalistická zásada, že každá zpráva se má zdrojovat minimálně ze dvou na sobě nezávislých zdrojů? Určitě ne třeba u tzv. kraulů, což jsou lišty s aktuálními zprávami, které běží pod obrazem. Svoboda zpravodajství také musí být vyvážena odpovědností. Nově by se mohla definovat třeba manipulace obrazem. Věřím, že když jsou věci dobře popsány, předchází to zbytečným nedorozuměním,“ dodal.

Podle dalších by kodex mohl zůstat jak je, jen by se mělo mluvit o tom, kdo na jeho dodržování dohlíží, či zda vůbec dodržován je. „Kodex ČT se mi zdá celkově velmi dobře napsaný a podstatnější než jeho případné drobné dílčí změny je, aby byl dodržován a jeho dodržování také vyhodnocováno,“ uvedl Pavel Matocha, jenž získal nominace tří organizací, mimo jiné právnického spolku Všehrd a Šachového svazu. „Například v případě některých aktuálně publicistických pořadů bych připomněl bod 5.14 Kodexu ČT, podle kterého mají redaktoři ČT vystupovat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají názor na věc, o níž informují,“ dodal.

Programovou nabídku ČT hodnotí kandidáti vesměs pozitivně. Výhrady ale zazněly. Zatímco podle některých je vysoká sledovanost dobré znamení o kondici televize, podle několika dalších nemá veřejnoprávní ČT konkurovat komerčním televizím, ale děje se to.

„Obecně mi mnoho let vadí programové soupeření s komerčními stanicemi. Hlavně v programových segmentech, které se podobají. To je boj, který ČT nemůže dlouhodobě vyhrávat. Zdůrazňováním čísel o sledovanosti ČT mnohdy popírá to, co je jejím hlavním cílem. Tedy veřejná služba,“ uvedl někdejší šéf zpravodajství ČT Roman Bradáč. „Jednoduše: informovat, vzdělávat a až potom bavit. Se zásadním dodatkem: bez ohledu na zisk. To je zásadní výhoda veřejné televize a její privilegium,“ dodal.

Podobně se vyjádřil i ekonom Jiří Schwarz. „Program ČT 1 ve snaze uspět v divácké sledovanosti v konkurenci komerčních televizí tomu podřizuje skladbu a výběr pořadů, které se stále méně liší od pořadů vysílaných komerčními televizemi. Posláním veřejnoprávní televize není konkurovat soukromým televizím svou sledovaností. Na ČT 1 to nedává ani dobrý ekonomický smysl, když na tomto programu se reklama, až na přesně stanovené výjimky, nesmí vysílat,“ uvedl.

Programy ČT1 zmínil i rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku Gabriel Švejda. „Na současných šesti kanálech se mi zdá rozsah programové nabídky dostatečný. Spíše mám výhrady k programové skladbě kanálů a nasazování jednotlivých pořadů do vysílání, zvláště ČT1, které de facto kopíruje nasazování formátů na hlavních kanálech komerční konkurence. Ale je to můj soukromý názor a jsem si vědom, že radní nejsou programoví ředitelé,“ uvedl. I on volá po více formátech, naplňující veřejnou službu. „Tedy více dokumentárních, vzdělávacích, historických a dalších formátů, které nejsou až natolik zajímavé pro komerční TV.“

Kritický k programu ČT je kvůli nedostatku plurality politický komentátor Martin Schmarcz. „Podle mě chybí větší pluralita co se týká vysílaných názorů a postojů, tak ve složení redakce. Pokud typickým redaktorem či moderátorem zpravodajství ČT je dnes spíše mladý městský liberál, je logické, že se s ní obtížněji ztotožňují konzervativní senioři z periferie (což u dramatické a zábavní tvorby neplatí),“ odpověděl Schmarcz. „ČT by se měla zamyslet nad tím, jak se stát i ve zpravodajství televizí pro všechny. Což znamená dostat do redakce také lidi vyššího věku a s rozličnými světonázory, nedělat hlavní debaty pouze z Prahy, zapojit daleko více hlas regionů a zamyslet se nad tím, co programově nabídnout seniorům,“ dodal.

Kdo kandiduje

Do Rady České televize se mohou dostat například ekonomové Pavel Kysilka (nominován Svazem průmyslu a dopravy ČR), Vladimír Pikora (nominován Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu ČR) a Hana Lipovská (nominována Českou biskupskou konferencí), bývalý hokejista a někdejší poslanec zvolený za ČSSD Jiří Šlégr (nominován HC Litvínov) a někdejší šéf zpravodajství ČT Roman Bradáč (nominován Metropolitní univerzitou Praha).

Do užšího výběru se dále dostali moderátor Lubomír Veselý známý pod jménem Luboš Xaver Veselý (nominován Centrem pro občanské svobody), asistent poslance SPD Radka Rozvorala Petr Jedinák (nominovala jej nezisková organizace Šance na návrat) a politický komentátor Martin Schmarcz (nominován Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem). Mezi finalisty volby jsou rovněž psycholog Ivan Douda (nominován Drop In a Výborem dobré vůle – Nadace Olgy Havlové), producent, dramaturg a scénárista Marek Hladký (nominovala jej DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura je občanské sdružení autorů a dalších nositelů autorských práv), filmový kritik a teoretik Zdeněk Holý (nominovala jej AMU), předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma (nominovala jej Federace židovských obcí v České republice), ekonom Jiří Schwarz (nominován Anglo-americkou vysokou školou), auditor Stanislav Staněk (nominován Komorou auditorů ČR) a rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku, jež ho i nominovala, Gabriel Švejda.

Šanci stát se televizními radními mají také Eva Hubková, kterou navrhla struhařovská základní organizace Českého svazu včelařů, Pavel Matocha, jenž získal nominace tří organizací, mimo jiné právnického spolku Všehrd a Šachového svazu, a novinář a vysokoškolský pedagog Jiří Závozda (nominován spolkem Každý koš pomáhá).

Kolem ČT bylo loni dusno

Česká televize si prošla v loňském roce „grilováním“ v Poslanecké sněmovně. A to kvůli výročním zprávám, které se v dolní komoře parlamentu značně kupily. Odkládané projednávání zpráv ČT bylo sledované, protože jejich opakované neschválení by mohlo vést k odvolání televizní rady, která volí a odvolává generálního ředitele televize.

Sněmovna ale v říjnu i přes kritiku části poslanců schválila výroční zprávy o hospodaření a činnosti ČT za roky 2016 a 2017. Kriticky vůči televizi vystupovali především poslanci KSČM a SPD, ale také Pavel Juříček (ANO) a Jaroslav Foldyna (tehdy ČSSD).

Dále čtěte:

Senátoři si stěžují na výběr členů do rad ČT a ČRo, prý nenaplňuje zákon

, , Vojtěch Šeliga

4. března 2020