Ačkoli se částí Evropy přehnaly prudké bouře doprovázené lijákem, nejen Rýn, ale i Dunaj, Pád nebo Loira a další velké evropské řeky už delší dobu aktuálně trpí nedostatkem vody, což výrazně komplikuje lodní dopravu a zemědělskou i průmyslovou produkci. Otázkou zůstává, kdy se náhlá změna počasí projeví na i hladinách velkých řek a zda se nynější srážky vrátí stav vody na řekách do normálu. Situace je kritická hlavně v Německu, kde nízký průtok Rýna ohrožoval zásobování elektráren uhlím. Následkem sucha tedy může být i další zvýšení cen elektřiny v celé Evropě.

Špatná splavnost většiny evropských vodních dopravních cest se v době, kdy se evropské země odstřihly od ruských energetických surovin, zejména plynu, ukázala jako zásadní problém pro celou energetiku. Kvůli výrobě elektřiny se totiž znovu zvyšuje poptávka po uhlí, od něhož se ještě nedávno země EU odkláněly.

Německo zareagovalo v posledních týdnech na absenci plynu z Ruska kromě odložení termínu vypnutí svých posledních tří jaderných elektráren až do odvolání také znovuotevřením některých uhelných elektráren, což hlad po uhlí na celém západě kontinentu ještě posílilo. Více než polovina evropské spotřeby uhlí se doposud dovážela z Ruska a Německo patřilo spolu s Polskem a Nizozemskem mezi největší odběratele.

Jedinou potíží ale teď není samotný nedostatek uhlí, ale také potíže s jeho dopravou, která se velkém uskutečňovala po vodě. Třeba na Rýně, který je pro Němce nejdůležitější energetickou cestou, už lodě musejí jezdit takřka poloprázdné, tím se celá doprava zdražuje. Na některých místech musí být navíc náklad přeložit na vlaky nebo kamiony. Povodí Rýna upozorňuje, že nízký průtok v řece je důsledkem nedostatku srážek v posledních týdnech a měsících.

Sucho brzdí německý průmysl

Některé průmyslové podniky navázané na dopravu po Rýně už musely kvůli nepříznivému průtoku dokonce omezit výrobu. Upozorňuje na to mimo jiné i místopředseda Svazu německého průmyslu (BDI) Holger Lösch. „Přetrvávající období sucha a nízká hladina vody ohrožují zásobování průmyslu. Podniky se připravují na nejhorší. Již tak napjatá hospodářská situace v podnicích se dále zhoršuje,“ řekl Lösch. „Politické plány dočasně více spoléhat v době plynové krize na uhlí mohou zmařit masivní problémy v dopravní kapacitě,“ dodal s tím, že kromě uhlí je ohrožena i doprava pohonných hmot.

Německá média v souvislosti s problémy se zásobováním uhlím nejčastěji zmiňují elektrárnu Staudinger v hesenském Grosskrotzenburgu, která připouští, že v příštích týdnech může docházet i k omezenému provozu.

Nejde však jen o případ Německa. S nízkým stavem vody v řekách se potýkají i další země. Například Francie hlásí kvůli velmi nízké hladině Loiry potíže se zásobováním vodou u několika jaderných elektráren. Ta slouží hlavně k chlazení reaktorů. Špatnou zprávou je, že důsledek snížení produkce u francouzských jaderných elektráren, která souvisí jak s teplým počasím, tak korozí na starších jaderných reaktorech, může být jen další růst cen elektrické energie.

Na minimum klesla také hladina Dunaje. V srbském Novém Sadu klesla dokonce natolik, že se řekou mohou procházet lidé. Kromě již zmiňované dopravy uhlí to zkomplikovalo i výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Energetická společnost EPS tento měsíc uvedla, že nízký průtok vody v letošním roce způsobil meziroční pokles výroby ve vodních elektrárnách o 27 procent.

Nebude kvůli vyschlému Pádu rýže?

Italský veletok Pád je v těchto dnech možné překročit v některých místech dokonce i suchou nohou, voda se z něj na severu země úplně vytratila. Průtok nejdelší italské řeky klesl podle tamních úřadů na desetinu obvyklého stavu, údolí pádu přitom představuje zhruba 40 procent italské zemědělské produkce. Pěstitelé italské rýže v souvislosti se suchem podle webu The Guardian varovali, že mohou přijít až o 60 procent úrody. Rýžová pole totiž vysychají.

Kromě zneprůchodnění vodních dopravních cest a zavlažování polí může mít dlouhotrvající sucho na celém kontinentu i další neblahé důsledky. Kvůli nízkému průtoku v řekách, kam ústí celá řada odpadních potrubí z průmyslových závodů, totiž nedochází ani k předpokládanému naředění vypouštěných škodlivin, hlavně z chemické produkce, čímž následně trpí celý vodní ekosystém.