Společná platforma Evropské unie a zemí západního Balkánu pro nákup plynu, stlačeného plynu a vodíku by měla vést v napjaté době ke snížení cen a zlepšení dostupnosti energií, řekl v úterý novinářům v Praze před odletem na summit zemí Evropské unie a západního Balkánu v Albánii premiér Petr Fiala (ODS). Připomenul také to, že k snížení závislosti regionu na ruském plynu poskytla EU západnímu Balkánu energetický balíček za miliardu eur. Vedle spolupráce související s dopady ruské agrese na Ukrajině se budou jednání v Tiraně týkat i otázek migrace, terorismu a organizovaného zločinu.

Podle Fialy je třeba v souvislosti s větším využíváním takzvané západobalkánské trasy posunout ostrahu schengenského prostoru více na jih, ještě před jeho hranice, a snižovat počty migrantů mířících do Evropy. Za významný prvek přitom Česko považuje urychlené sladění vízových politik zemí regionu s evropskou vízovou politikou. Za klíčové označil před summitem úřad vlády i zlepšování systému pro návrat migrantů či intenzivnější spolupráci s unijními agenturami.

České předsednictví v Radě EU si mezi své cíle zařadilo i posun v otázce rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Podle Fialy se sbližování daří, což ukazuje i to, že dnešní jednání se uskuteční poprvé přímo v regionu západního Balkánu. "To je jasným signálem podpory zemí, které jsou velmi blízkým partnerem EU. Jsem rád, že se to odehrává v době předsednictví, " uvedl. Pro Českou republiku je podle něj přibližování se západním Balkánem dlouhodobou prioritou a stabilita tohoto regionu je důležitá pro evropskou bezpečnost. Z hlediska vztahů mezi Českem a západním Balkánem považuje premiér za významnou i snahu o otevření regionu českým firmám.

Summit by měl podle úřadu vlády opětovně zdůraznit význam strategického partnerství a posílení vztahů mezi EU a západním Balkánem. Výstupem by měla být písemná deklarace. Hovořit se bude i o digitální transformaci a integraci.

Evropská komise koncem listopadu oznámila, že přijde s akčním plánem, který pomůže řešit problémy spojené s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy přes západní Balkán. Podle unijních statistik narostl za deset měsíců letošního roku proti stejnému období loňska počet migrantů mířících nelegální cestou do EU o 77 procent na 281.000 lidí. Některé státy včetně Česka na vývoj reagovaly zavedením hraničních kontrol.