PLATY STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

Zvyšování platů odchází s Babišem. Mzdy ve firmách dostihnou státní sektor

PLATY STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
Zvyšování platů odchází s Babišem. Mzdy ve firmách dostihnou státní sektor

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Po konci vlády Andreje Babiše se otevírá možnost, jak napravit rozdíl mezi platy státních zaměstnanců a mzdami pracovníků v soukromém sektoru. Tradiční normou se totiž stalo, že stát velmi štědře navyšoval mzdy ve veřejném sektoru, zatímco firmy a společnosti musely kvůli koronavirové krizi a lockdownům šetřit. Analytici upozorňují, že tento stav byl nebezpečný, protože soukromý sektor platí sektor veřejný.

Při nástupu Petra Fialy a jeho vlády bylo zřejmé, že štědrá politika Babišova kabinetu končí. V posledních letech se totiž každoročně opakovalo, že ministryně financí Alena Schillerová (ANO) oznamovala navýšení platů ve veřejném sektoru. Naposledy se o to pokusila v listopadu, kdy chtěla pracovníkům státu přidat od ledna 1400 korun. Nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však tento návrh dopředu odmítl s tím, že po svém jmenování by záměr smetl ze stolu.

Jedním z důvodů k zamezení dalších výdajů na platy státních zaměstnanců jsou vysoké výdaje ve státním rozpočtu. Pokud by prošlo poslední Schillerové přidání, tak by rozpočet přišel o téměř 10 miliard a rozpočty krajů a obcí 3,83 miliard. Další výdaje by byly potřeba z veřejného zdravotního pojištění ve výši 2,37 miliard korun.

Dalším důvodem pak je, že se během Babišovy vlády znatelně rozevřely nůžky mezi mzdami a platy státních zaměstnanců. Poslední data ukazují, že v prvním pololetí letošního roku činil průměrný hrubý plat 43 232 korun. Hrubá mzda přitom byla 39 332 korun.

V příštím roce tak zřejmě nastane situace, kdy se průměrná hrubá mzda po dlouhé době opět přiblíží průměrnému hrubému platu ve státní správě. Potvrrzuje to prognóza Hospodářské komory, podle které mzdy v příštím roce reálně vzrostou, a to i přes vysokou inflaci. Důvodem je zejména fakt, že na pracovním trhu je vysoká zaměstnanost a pracovníci jsou tak v lepší výchozí pozici.

To potvrzuje i hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, podle kterého nízká nezaměstnanost pracovníkům nahrává. „Ve chvíli, kdy je na trhu práce velký tlak na růst mezd skutečně může vyústit do situace, kterou považuji za zdravou. Tedy, že v soukromém sektoru budou mzdy vyšší než platy ve veřejném sektoru. Musíme si uvědomit, že soukromý sektor platí veřejný sektor. Pro mě je neuvěřitelné, že platy byly a jsou vyšší než mzdy,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého se v průměru zvýší mzda o 2 až 3 tisíce korun. „Průměrná hrubá měsíční mzda tak v roce 2022 přesáhne 40 tisíc korun,“ řekl Dlouhý.

Některým státním zaměstnancům ale od příštího roku přeci jenom platy vzrostou. Nová vláda počítá například s přidáním učitelům, kteří dostali v minulých letech závazek, že budou pobírat minimálně 130 procent průměrné mzdy. Podle plánů minulé vlády by si tak učitelé měli přijít až na 3 procenta. Konkrétní čísla chce ale ministr školství Petr Gazdík ještě projednat.

Zastavení růstu platů ve veřejném sektoru však může mít pro vládu jednu velkou nevýhodu. A tou jsou odborářské akce, které se můžou rozjet jako v případě vlády poslední pravicové vlády. „Když se začaly zavádět tvrdé úspory na platech v minulosti za vlády Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska, tak to končilo odborářskými demonstracemi na Václavském náměstí. Je možné, že odbory budou na současnou situaci také reagovat a bude zajímavé sledovat, jak silná bude vláda a jestli nakonec uhne nebo zmírní současná prohlášení,“ dodal pro Echo24 Křeček.

22. prosince 2021