V posledních měsících dochází v Česku ke značně vysokým záchytům žloutenky i svrabu a lékaři tak varují před tím, že nakazit se je někdy možné i snáze, než lidé očekávají. Všichni by tak podle nich měli dbát na některé preventivní kroky, kterými se dají rizika přenosu výrazně snížit. Jak ukazují data Státního zdravotního ústavu, v případě svrabu došlo v prvním pololetí k záchytu více než 5000 případů, což je téměř o 500 více než v pololetí loňského roku. Ke značně velkému nárůstu pak došlo meziročně i u žloutenky typu A, přezdívané nemoc špinavých rukou.

Virová hepatitida A je vysoce nakažlivé onemocnění virového původu, které se přenáší zejména neumytýma rukama, přímým kontaktem s nakaženým, kontaminovanými potravinami nebo povrchy. Nemoc obvykle začíná příznaky podobnými chřipce: zvýšenou teplotou, únavou, nechutenstvím, bolestmi břicha, nevolností či zvracením. Mezi typické projevy patří také tmavá moč, světlá stolice a zežloutnutí kůže a očního bělma. Zatímco u dětí mívá nemoc často mírný průběh, u dospělých může být závažnější a v ojedinělých případech může vést i k jaternímu selhání.

Podle dat Státního zdravotního ústavu došlo v letošním prvním pololetí k záchytu už 778 případů. Pro porovnání, v prvním pololetí minulého roku došlo k záchytu pouze 114 případů. Před prudkým vzestupem zachycených případů varovali nedávno i pražští hygienici. Za první pololetí evidují přes 240 případů takzvané nemoci špinavých rukou, do konce dubna jich přitom bylo zhruba 70 a za celý loňský rok 37. Třetinu nakažených tvoří lidé bez domova a asi 40 případů se týká dětí.

Ve srovnání s předchozími měsíci dochází k významnému nárůstu případů, což potvrzuje, že nejde o ojedinělý výkyv, ale o pokračující trend zvýšeného výskytu onemocnění. Zvláště znepokojivý je počet nemocných dětí,“ uvedla ředitelka epidemiologického oddělení Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová. Lidé by podle ní měli věnovat zvýšenou pozornost hygienickým návykům a zvážit očkování. „To platí nejen pro osoby bez domova, ale i pro běžnou populaci, která může přijít do kontaktu s onemocněním, dodala.

Lidé podle hygieničky správnou hygienu rukou často podceňují a dodává, že samotné opláchnutí vodou nestačí: „Je potřeba použít dostatek mýdla, vytvořit pěnu a mydlit si ruce alespoň 30–40 vteřin. Nezapomínejme na palce, špičky prstů a nehtová lůžka.“ Ve veřejném prostoru nebo na cestách, kde není k dispozici tekoucí voda a mýdlo, doporučuje použít dezinfekci na ruce ve formě gelu nebo dezinfekčních ubrousků. Lidé cestující na místa se zvýšeným výskytem žloutenky by měli dbát na hygienu, konzumovat pouze balenou vodu a bezpečné, nejlépe tepelně upravené, potraviny.

Podle odborníků z Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně stoupá riziko nákazy zejména během léta, kdy lidé cestují. Projevit se přitom může nemoc kvůli dlouhé inkubační době až na podzim. Šířit se může například kvůli neumytí rukou po použití toalety, kontaminovanou vodou či potravinami i předměty. „Stěžejním preventivním opatřením je dobře a pravidelně si ruce mýt, a to vodou a mýdlem. Po každém použití toalety, po cestování městskou hromadnou dopravou, ale také po nákupech, kdy manipulujeme s nákupními vozíky a penězi, a samozřejmě před přípravou a konzumací jídla,“ uvedla vedoucí Oddělení nemocniční hygieny Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně Jana Lehnertová.

Příznaky onemocnění mohou být nenápadné a objevují se i s dlouhým zpožděním. Časté jsou zažívací potíže, únava, zvýšená teplota, bolest pod pravým žeberním obloukem a typické zežloutnutí kůže či očního bělma. U dětí však může nemoc proběhnout zcela bez příznaků, neléčená hepatitida potom zvyšuje riziko závažných následků.

K vysokým záchytům dochází i v případě parazitárního onemocnění svrabu. Podle dat Státního zdravotního ústavu došlo v prvním pololetí už k více než 5000 zachycených případů, v minulém roce to přitom bylo za pololetí jen 4 686. Původcem svrabu je roztoč zákožka svrabová, která celý životní cyklus tráví na lidském hostiteli. Onemocnění se přenáší přímým těsným kontaktem s nemocným, případně nepřímo prostřednictvím prádla nebo textilií. Typickým projevem je intenzivní svědění, které se zhoršuje v noci a v teple.

Před rapidním tempem záchytů letos také varovali pražští hygienici. Do konce června hygienici zaznamenali v hlavním městě 300 případů, loni 517 za celý rok. „Pokud by současný trend pokračoval, lze předpokládat, že počet nemocných v letošním roce opět přesáhne počty z předchozího roku,“ uvedla ředitelka protiepidemického oddělení pražské hygienické stanice Martina Marešová. Nákaza se více šíří v místech, kde žije více lidi v úzkém kontaktu, například v ubytovnách, sociálních nebo zdravotnických zařízeních dlouhodobé péče. Objevit se může i v dětských kolektivech. „Můžeme si ho přivézt z pobytu v penzionu nebo hotelu v České republice nebo v zahraničí. V médiích se aktuálně objevují zprávy o šíření svrabu například v turistických oblastech Středomoří,“ uvedla mluvčí pražských hygieniků Petra Batók.

Prevencí je opět pravidelné mytí těla i rukou a používání vlastního ručníku, ložního prádla a oblečení. Nejvyšší riziko přenosu je podle ní v rodině. „Klíčová je včasná návštěva lékaře při podezření na onemocnění a důsledné dodržení léčebných i hygienických opatření,“ dodala. Vyrážka se léčí speciální mastí, ošetřit se musí i osoby blízké nakaženému. Dále je potřeba ošetřit domácí textilie, například vypráním na vysokou teplotu, přežehlením, postřikem proti parazitům nebo uzavřením do plastového pytle nejméně na tři dny.