Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise v tiskové zprávě uvedla, že o tom má pochybnosti. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jde o standardní proces, výsledek očekává v první polovině roku 2027. Havlíčkův předchůdce Lukáš Vlček (STAN) poukázal na silné tlaky, kterým čelí francouzský eurokomisař Stéphane Séjourné ze strany francouzské společnosti EdF, která se neúspěšně ucházela o dostavbu Dukovan. Podobné náznaky zaznívají také z další opoziční strany, tedy ODS.

Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou vůbec. Náklady při výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun. Stavbu bude mít na starosti korejská společnost KHNP, která uspěla v loňském tendru.

Komise už loni v dubnu schválila podporu na výstavbu a provoz jednoho nového jaderného reaktoru v Dukovanech. Česká vláda se však následně rozhodla rozšířit investice do jaderných kapacit, aby urychlila dekarbonizaci odvětví produkce elektrické energie a vypořádala se i se zjištěnou mezerou v dodávkách elektřiny. Letos v říjnu proto Česko oznámilo komisi svůj plán na podporu výstavby a provozu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech s výrobní kapacitou elektřiny až 976 MWe.

Komise uvedla, že na základě svého předběžného posouzení shledala projekt nezbytným, avšak má pochybnosti o tom, zda jsou plánovaná opatření plně v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Z tohoto důvodu se EK rozhodla zahájit hloubkové šetření. Ministr průmyslu Havlíček pro Echo24 řekl, že rozhodnutí Komise představuje běžný postup, jako u všech ostatních notifikací podpor nových jaderných zdrojů v EU. „S tímto standardním krokem jsme tedy počítali. Reálné je získání notifikace zhruba za 1 rok, tedy cca v 1. čtvrtletí 2027. Do té doby bude projekt financován za komerčních podmínek a nehrozí jeho zdržení,“ uvedl Havlíček.

Navrhovaná podpora podle Havlíčka vychází z modelu, který připravovala ještě Babišova vláda již před čtyřmi roky, kdy byl Havlíček ministrem průmyslu a obchodu, a také z již schválených podpor pro český (Dukovany 5) nebo polský projekt. „Podobné podpory jsou připravovány i pro nové jaderné zdroje ve Francii či Švédsku. Jedná se o nezbytnou podporu financování i zajištění návratnosti a finanční stability projektu. Část podpory (CfD) je navíc nově ukotvena v unijní legislativě (nařízení o vnitřním trhu s elektřinou),“ dodal Havlíček.

Podobně se pro Echo24 vyjádřila také europoslankyně Klára Dostálová (ANO) s tím, že rozhodnutí Evropské komise není ničím nestandardním a bylo možné jej očekávat. „Jde o proces notifikace, což je běžné u takto velkých projektů. Nezbývá než doufat, že to nebude trvat příliš dlouho neb podpora jádra je nyní nově v legislativě EU o vnitřním trhu s elektřinou. Do doby než proces skončí, tak bude projekt financován komerčně a nehrozí jeho zdržení,“ řekla Dostálová.

Vlček upozorňuje na tlaky EdF i unijní politiku nové vlády

Havlíčkův předchůdce Lukáš Vlček (STAN) pro Echo24 řekl, že tento krok se ze strany Komise bohužel dal očekávat. „Tlaky především francouzské společnosti EdF, která aktuálně dokončila domácí projekt jaderného bloku Flamanville 3 s 13letým zpožděním, na francouzského komisaře Séjourného, jsou silné. Společnost se stále nesmířila s tím, že ve výběrovém řízení prohrála,“ uvedl Vlček.

Pozici České republiky podle něj nepomáhají ani aktuální personální čistky na ministerstvu zahraničí ze strany ministra Petra Macinky a značně „škodlivý a nekonstruktivní přístup nové vlády k důležitým tématům evropské spolupráce“. „Je nutné, aby teď vláda udržovala s Komisí aktivní spolupráci, jako jsem ji udržoval já. Osobně jsem jednal s několika eurokomisaři a společně s ČEZ i KHNP jsme zaslali Komisi veškeré požadované podklady,“ míní Vlček.

Dodal, že jde o další ze série překážek na cestě ke zdárné realizaci projektu. „Všechny jsme ale zatím překonali a vše běží podle plánu. Bude záležet na novém vedení státu, zda dokáže řešit nastalé komplikace. Nám se podařilo i to, s čím původní zadání předchozí vlády nepočítalo, a to zapojení českého průmyslu. Vidíme, že se firmy hlásí, a to je moc dobrá zpráva. Je to ale opravdu běh na dlouhou trať, je nutné maximální možné nasazení,“ míní bývalý ministr.

Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) pro Echo24 řekl, že je to od Komise předčasný vánoční dárek, o který ČR rozhodně nestála. „O to důležitější je, abychom zareagovali rychle, adekvátně, a hlavně kvalitně, abychom český jaderný projekt před Komisí obhájili a mohli co nejrychleji začít stavět. Pevně věřím, že Komise bude nestranná a do posuzování se nijak nepromítne předchozí „házení klacků pod nohy“ – ať už ze strany komisaře Sejourného (který pochází z Francie, jejíž EdF v českém tendru neuspěla) či španělské eurokomisařky Teresy Riberaové a dánského eurokomisaře Dana Jorgensena (jimž jádro nevoní jaksi obecně),“ poukázal Krutílek.