INTERNETOVÉ PODVODY

Pozor na „investice století“! Podvodníci zneužívají i tvář Petra Kellnera

INTERNETOVÉ PODVODY
Pozor na „investice století“! Podvodníci zneužívají i tvář Petra Kellnera

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Po internetu se šíří nové vlny podvodných reklam, které zneužívají jména a fotografie známých osobností, aby nalákaly lidi k investicím do neexistujících projektů. Na sociálních sítích se v posledních týdnech objevují sponzorované příspěvky vydávající se za články médií a lákají na „šokující pravdu o závěti Petra Kellnera“ či „tajemství investic, které svět neměl znát“. Ve skutečnosti jde o klamavé reklamy vedoucí na falešné investiční portály.

Policie varuje, že jde o stále se opakující schéma, které využívá důvěry lidí ve známé tváře a značky. „Je to neviditelný nepřítel, který neútočí v noci, ale klidně uprostřed dne – skrze obrazovku mobilu, počítače, tabletu nebo i během obyčejného telefonního hovoru,“ upozorňuje policejní projekt Internetové podvody.

Podvodníci podle policie postupují sofistikovaně – vytvářejí věrohodně vypadající články, používají loga seriózních médií i realistické fotografie, často vytvořené pomocí tzv. deepfake technologií. „V okrese Náchod bylo od 1. ledna do 31. srpna 2025 zaznamenáno 148 případů internetových podvodů. To představuje přes 13 % všech trestných činů řešených územním odborem. Celková škoda dosáhla téměř 28 milionů korun. Největší ztráta činila 2,3 milionu korun – a to kvůli jedinému kliknutí na odkaz s tváří známé osobnosti,“ uvedla policie.

Podvodné investice a deepfaky

Tento typ klamavé reklamy patří mezi nejrychleji rostoucí druhy internetové kriminality. Pachatelé vytvářejí videa, v nichž celebrity údajně „doporučují“ investice do kryptoměn či akcií. „Na internetu kolují videa, kde známé osobnosti doporučují investice do kryptoměn. Ve skutečnosti jde o deepfake – počítačově vytvořený obraz, který má působit autenticky,“ varují policisté.

Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) počet takových případů v posledních dvou letech výrazně roste. „Narůstá počet i sofistikovanost investičních podvodů. Pachatelé postupují stále profesionálněji,“ uvedl ředitel centrály Jiří Mazánek.

Podle něj jde často o mezinárodní skupiny, které působí ze zahraničí a využívají anonymní prostředí internetu. „Objasňování těchto trestných činů je složité – pachatelé využívají šifrované kanály a anonymní platební systémy,“ doplnil Mazánek.

Falešné e-shopy i „bankéři“ na telefonu

Kybernetická kriminalita ale nespočívá jen v falešných investicích. Stále častější jsou také telefonní podvody a napodobeniny e-shopů. „Spotřebitelé by měli v případě nápadně nízkých cen zpozornět, protože běžní prodejci dávají vysoké slevy spíše výjimečně,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Novela zákona o elektronických komunikacích má nyní pomoci odhalovat tzv. spoofing, kdy pachatelé volají z reálných čísel bank či úřadů. Operátoři mohou mezi sebou sdílet údaje o rizikových hovorech a pomáhat bankám s jejich vyhodnocením. „I přes novou legislativu platí základní pravidlo: nereagujte na hovory ani SMS, které vás nutí jednat pod tlakem kvůli údajně ohroženým financím,“ říká Hekšová.

Varování: Každý klik může mít následky

Policie i experti zdůrazňují, že nejúčinnější ochranou zůstává prevence. Nikdy nereagovat na podezřelé výzvy, neposílat peníze neznámým osobám a neinvestovat podle reklamy či videa na sociálních sítích.

„Za těmito čísly se skrývají skutečné lidské příběhy. Lidé přicházejí o celoživotní úspory, důvěru i pocit bezpečí. A právě proto je důležité o tom mluvit – nahlas, otevřeně a bez studu,“ uvedla poručice Karolína Macháčková z policie.

Kyberzločinci přitom využívají i nové technologie a umělou inteligenci. Bezpečnostní společnost Check Point Software Technologies například varuje před kampaní ZipLine, která využívá sociální inženýrství a kontaktní formuláře firem. „Zneužitím běžných komunikačních kanálů a vícestupňovým phishingem útočníci ukazují, že sociální inženýrství je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak proniknout do organizací,“ uvedl její odborník Pavel Krejčí.

Podle policie i spotřebitelských organizací platí stále totéž: „Každý klik může mít následky. Ověřujte, prověřujte a nikdy neposílejte peníze, dokud si nejste jistí, komu vlastně věříte.“

jhr

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.

24. října 2025