Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks však íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení.

„Zatímco se Írán probouzí do nového dne, dostupná měření ukazují, že celostátní výpadek internetu trvá už více než 84 hodin,“ uvedla nevládní organizace NetBlocks. Zároveň však upozornila, že blokaci je možné obejít například pomocí krátkovlnného rádia, připojením k mobilním sítím v pohraničí, přes Starlink nebo pomocí satelitních telefonů.

Současné protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi a podle BBC se rozšířily do nejméně 70 měst. Nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech uvedla, že při masových protestech za poslední dva týdny zahynulo nejméně 538 lidí, včetně 490 demonstrantů a 48 členů bezpečnostních složek.

🚨 #IranProtests

Iran’s Generation Z is on the streets, while the Islamic dictatorship hides in bunkers. Iran’s revolution holds a crucial place in the world’s political landscape. Donald Trump’s open support is a clear signal — change is inevitable#Iran #IranRevolution2026… pic.twitter.com/8cbTyCKTRN

— Ramesh Tiwari (@rameshofficial0) January 9, 2026

Americký diplomat David Satterfield, který působil jako velvyslanec na Blízkém východě a zmocněnec bývalého amerického prezidenta Joea Bidena pro Blízký východ, BBC sdělil, že íránský režim tentokrát není schopen zajistit obyvatelům země cenově dostupné potraviny, vodu, palivo a elektřinu a že se to tentokrát netýká pouze chudých, nýbrž i střední třídy.

„Režim nemá prostředky na to, aby řešil příčiny protestů,“ uvedl Satterfield. „Pokud jde o kulturní otázky, jako tomu bylo při protestech v roce 2022, režim může – a také to udělal – zmírnit tlak na ženy: uvolnit pravidla oblékání a náboženská policie přestala striktně vymáhat zahalování vlasů… Pokud však lidé požadují důstojnou mzdu, měnu, která neztrácí hodnotu, a zajištění základních potřeb, jako jsou pohonné hmoty, elektřina či voda, pak jde o věci, na které se režim jen těžko dokáže rychle zaměřit,“ dodal.