Kauza darovaných bitcoinů ministerstvu spravedlnosti je jedním z nejpodivnějších v novodobé historii české státní správy. Ukazuje propojení bývalého drogového kriminálníka, darknetových tržišť, vysokých úředníků a ministra spravedlnosti, který nejenže transakci umožnil, ale až do poslední chvíle trval na její čistotě. Následující text rekonstruuje události, jak je přinesla média, od počátku až k demisi Pavla Blažka a zachycuje, proč celá kauza budí podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti, nebo podcenění bezpečnostních rizik.

2013–2017: Vznik a rozpad Sheep Marketplace, první trest Jiřikovského

V únoru 2013 založil programátor Tomáš Jiřikovský z Břeclavi darknetové tržiště s názvem Sheep Marketplace (v češtině Ovčí tržiště), anonymní platformu určenou k prodeji nelegálních látek, zbraní, padělaných dokladů i dalších zakázaných položek. Klienti i prodejci komunikovali přes šifrované kanály a platili výhradně v kryptoměně bitcoin. Jiřikovský měl z každé transakce provizi.

V listopadu 2013 tržiště náhle uzavřel s odůvodněním, že byl napaden jedním z prodejců, který údajně ukradl 5 400 bitcoinů. Okradení byli jak zákazníci, tak dealeři. Ve skutečnosti se ukázalo, že šlo o tzv. exit scam – podvodný odchod správce tržiště s prostředky všech uživatelů. Policie začala případ vyšetřovat a v roce 2017 byl Jiřikovský odsouzen na 9 let vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Zajištěn mu byl pouze zanedbatelný zlomek kryptoměny – 0,5 BTC – zbytek zmizel neznámo kam. Jiřikovský obýval nemovitosti, které byly napsané na příbuzné, vlastnil luxusní auta, ale oficiálně nedisponoval žádným legálním příjmem.

2018–2023: Soudní tahanice o zabavenou elektroniku a příchod Blažka

Po nástupu do výkonu trestu začíná Jiřikovský s právním bojem o navrácení elektronických zařízení, které mu policie zabavila. Ta obsahují mimo jiné přístup k neotevřeným bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský se spojil s brněnským advokátem Kárimem Titzem a společně zahájili sérii právních kroků, jejichž cílem bylo vydání datových nosičů. Soudy zpočátku požadavky odmítaly. Argumentovaly, že může jít o výnosy z trestné činnosti a že přístupová data je třeba zničit.

Zásadní zlom přinesl až verdikt Nejvyššího soudu v roce 2023, který rozhodl, že se věc musí znovu přezkoumat a že pouhé podezření na nelegální původ nestačí pro trvalé zadržení.

V tu chvíli do příběhu vstupuje Pavel Blažek. Podle svých vlastních slov se o věci dozvěděl už dříve od Titze, s nímž se zná z Brna. Již tehdy se podle několika zdrojů začínalo jednat o možném daru státu – pokud bude elektronika navrácena a bitcoinové peněženky se otevřou, část obsahu by šla státu.

Rok 2024: Tichá dohoda o daru

V roce 2024 se formuluje předběžná dohoda – pokud Jiřikovský získá přístup k peněženkám, 30 procent z obsahu připadne státu. Oficiálně se transakce měla odehrát ve prospěch ministerstva spravedlnosti. Do akce se zapojuje Blažkův ekonomický náměstek Radomír Daňhel, další osoba propojená s Brnem i s Blažkem.

Titz v prosinci 2024 informuje ministerstvo dopisy, že čekají na rozhodnutí krajského soudu. Ministerstvo na tuto komunikaci nijak oficiálně nereaguje, ale podle zjištění novinářů se již tehdy připravují na realizaci daru.

Leden 2025: Blažkův dopis Stanjurovi

30.ledna: Blažek posílá dopis ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi, přikládá rozsudky k případu Jiřikovského a kopii dopisu od Titze. V dopise informuje o možnosti přijetí bitcoinového daru. Ministerstvo financí sice není oprávněno transakci schválit, ale Stanjura později potvrdí, že kolegu varoval: „Je to vysoce reputačně problematické.“

Březen 2025: Peněženka se otevírá, miliarda mizí

6.března: Podle blockchainových záznamů odchází z Jiřikovského peněženky bitcoiny za více než miliardu korun na neznámé adresy.

7.března: Oficiálně otevírá ministerstvo peněženku za účasti notáře Lubomíra Miky, který je Blažkovým spolužákem z gymnázia, a Daňhela. Dochází k převodu 468 bitcoinů, v hodnotě zhruba jedné miliardy, na státní adresu. Podpis darovací smlouvy následuje krátce poté.

Duben 2025: Peníze přicházejí, úřady mlčí

Ministerstvo spravedlnosti spouští 78 aukcí, v nichž prodává získané bitcoiny. Utržená částka činí 956,8 milionu korun. Peníze chce ministerstvo použít na kybernetickou bezpečnost, vězeňství, digitalizaci a podporu obětí trestné činnosti, prezentuje později Blažek i na veřejné tiskové konferenci.

Finanční analytický úřad (FAÚ) se o transakci dozvídá od kryptosměnárny, která nahlásila podezřelý pokus Jiřikovského směnit další bitcoiny. Původní peněženka je podle analýz napojena na darknetové tržiště Nucleus Market, které fungovalo v letech 2014–2016.

FAÚ předává informace NCOZ, která případ začíná vyšetřovat pro možné praní špinavých peněz. Zjišťuje se, že ministerstvo financí, FAÚ i Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) byly informovány až po uzavření darovací smlouvy, nikoli předem, jak tvrdil Blažek.

Květen 2025: Všechno se hroutí

Média začínají odhalovat souvislosti mezi Jiřikovským a Nucleus Marketem. Odborníci potvrzují, že peněženka, z níž přišel dar, je napojena na darknet. Tím se celá transakce posouvá z roviny etického sporu do oblasti trestněprávní.

Server Deník N informuje, že peněženka byla aktivována po devíti letech, a ještě před darováním odešly bitcoiny za více než dvě miliardy korun na neznámé adresy.

Policie zablokovala další Jiřikovského pokus o směnu kryptoměny. Vyšetřování vede VSZ Olomouc, které potvrdilo, že šetří podezření ze tří závažných trestných činů.

Média navíc přinášejí informace, že notář Mika, který vše dohlížel, je Blažkův známý, a že Blažek transakci neprojednal ani s premiérem, ani s ostatními členy vlády.

31. května 2025: Blažek rezignuje

Po několika dnech tlaku Blažek oznamuje demisi. Na síti X píše, že „nechce poškozovat pověst vlády“. Premiér Fiala uvedl, že věří, že Blažek jednal v dobré víře, ale jeho odchod označil za správný. Opozice, včetně ANO a SPD, požaduje mimořádnou schůzi a debatu o nedůvěře vládě.

Červen 2025: Další vyšetřování, návrh na vrácení výnosu

1. června: Roman Týc, zakladatel Paralelní Polis, celou akci v pořadu Echo Prime Time ostře zkritizoval. „To je doslova jako kdybyste Escobarovi bral peníze z fetu. (...) Buď je ten člověk úplný idiot, nebo desperát,“ řekl na Blažkovu adresu.

2.června: European Justice Organization podává podnět k FAÚ kvůli postupu advokáta Titze, který měl nahlásit podezřelou transakci podle AML zákona.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) navrhuje, aby stát výnos z bitcoinů, který nebyl dosud použit, vrátil. Resort spravedlnosti současně oznámil, že ještě nepoužil peníze z prodeje sporných bitcoinů. Využilo ale část peněz, se kterými resort počítá do konce roku.

Kauza nekončí

Celý případ ukazuje na určité selhání několika úrovní státní správy – právní, etické, bezpečnostní i politické. Ministerstvo spravedlnosti přijalo kryptoměnu z peněženky spojené s mezinárodním podsvětím, aniž by předem prověřilo původ prostředků, a teprve pod tlakem veřejnosti začalo dodatečně informovat úřady. Účast osob s vazbami na Pavla Blažka a chybějící oficiální stanoviska klíčových institucí zpochybňují legitimitu transakce.

Blažek opakovaně tvrdil, že „neexistuje žádný důkaz, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti“ – přestože rozsudky uvádějí naopak to, že nelze prokázat, že z trestné činnosti nejsou.

Další postup po rezignaci ministra oznámí premiér Petr Fiala v úterý dopoledne. Ještě předtím telefonicky seznámil s konkrétními návrhy prezidenta Petra Pavla, který je připraven Blažka odvolat a jednat o jeho nástupci. Nejčastěji se v té souvislosti skloňuje jméno poslankyně ODS Evy Decroix. Případ podle něj je třeba vyřešit, ale demise vlády, po níž volá opozice, by podle prezidenta zemi krátce před volbami neprospěla.

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) rozhodlo, že navrhne vládní koalici zmrazit peníze získané za bitcoiny, které přijalo darem ministerstvo spravedlnosti, zároveň žádá prověření, proč ministerstvo pod vedením Pavla Blažka (ODS) neinformovalo před přijetím bitcoinů policii a Finanční analytický úřad (FAÚ) a v neposlední řadě požaduje, aby na ministerstvu v pozici náměstka pokračoval Karel Dvořák (STAN).