Češi v návaznosti na ekonomickou situaci a kvůli rostoucím cenám energií stále více šetří a utlumují svoji spotřebu. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM. Pokračující růst cen doprovázený nejistotou v dalších oblastech se projevuje v obavách, které mají občané ČR z pádu do chudoby či snižování životní úrovně. Přitom podle jiného průzkumu každý desátý Čech disponuje po uhrazení všech výdajů polovinou svých příjmů.

Chudoby či neúnosného snížení životní úrovně se v květnu 2023 podle výzkumu STEM obávalo 58 % Čechů a Češek. „Míra obav z chudoby či neúměrného snížení životní úrovně je do velké míry závislá na příjmové situaci domácnosti – čím jsou domácnosti hůře zajištěny, tím jsou jejich obavy z chudoby častější. Zatímco dobře zajištěné osoby se obávají snížení životní úrovně v 25 % případů, mezi špatně zajištěnými a chudými lidmi tuto obavu vyjadřuje de facto každý“, říká Martin Buchtík, ředitel STEM.

Výzkum STEM dále ukazuje, že i v květnu 2023 nutí vysoké ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot podstatně šetřit a omezovat potřeby 78 % obyvatel ČR. Šetřit musí i téměř polovina dobře zajištěných osob. Podle většiny obyvatel (81 %) se vláda dostatečně nesnaží, aby zabránila výraznému nárůstu chudoby v naší zemi.

Čím dál více nepravidelných spořitelů

Z květnového mezinárodního průzkumu, který pro společnost Provident uskutečnila agentura Kantar, pak vyplývá, že každý desátý obyvatel Česka má na konci měsíce k dispozici polovinu příjmu, čtvrtinu příjmu uspoří 40 procent lidí. Na druhé straně vzrostl v tuzemsku na devět procent počet lidí, kteří neušetří vůbec nic.

Šetrnost Čechů potvrzuje i pokles zájmu o využívání půjček u finančních institucí. Naopak v případě potřeby se mnohem častěji obrací na rodinu či přátele. V sousedních zemích je trend podobný, proti proudu jdou pouze Poláci, kteří si pro půjčku k příbuzným chodí rok od roku méně.

Zatímco nyní každému desátému Čechovi po uhrazení všech výdajů zbývá půlka jeho příjmu, loni to takto měl každý dvacátý. Dvě pětiny českých respondentů po uhrazení pravidelných výdajů hospodaří s částkou 20 až 50 procent příjmu. Pro srovnání v Maďarsku má stejnou část příjmu k dispozici 17 procent lidí, v Polsku čtvrtina.

Za hranicemi si pravidelně peníze odkládají čtyři lidé z deseti, v ČR to dokáže 48 procent dotazovaných. Meziročně to je o pět bodů méně. Nejhůře se daří spořit lidem v produktivní věkové skupině 35 až 44 let, kde se podíl těch, kteří zvládají spořit každý měsíc, meziročně snížil o 16 bodů. Větší potíže v pravidelném spoření mají Maďaři a Rumuni. Peníze stranou si v těchto zemích odkládá zhruba každý třetí.

Počet lidí, kteří si pravidelné měsíční úspory nemohou dovolit, ale snaží se myslet na horší časy a spoří alespoň nepravidelně, rok od roku stoupá. Aktuální data ukazují, že za poslední rok takto spořilo 30 procent Čechů. Ve větší míře jde o ženy, které si nemohou dovolit pravidelné měsíční spoření. Zhruba každý pátý ale na spořicí účet za poslední rok neposlal nic.

Lidé v ČR jsou obezřetnější i v zadlužování. Bez půjčky se v posledním roce obešla více než polovina Čechů. Meziroční srovnání ukazuje, že stále méně lidí se zadlužuje u finančních institucí. Zatímco zájem o nebankovní půjčky zůstává v meziročním srovnání na stejné úrovni, banky zaznamenávají pokles. Podle letošních dat si v posledním roce půjčku či úvěr z banky vzalo 13 procent respondentů. V předchozím roce bylo takových lidí o 2,4 bodu více.

"Dlouhodobě pozorujeme změnu v přístupu ke spotřebitelským úvěrům jako takovým. Lidé jsou v tomto ohledu mnohem zodpovědnější a omezují především půjčky na zbytné položky," uvedl marketingový ředitel Provident Financial Evžen Chlanda. Průzkum pro společnost IPF udělala agentura Kantar na vzorku 500 lidí ve věku 18 až 75 let na všech trzích společnosti IPF, tedy v Austrálii, ČR, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Mexiku, Polsku a Rumunsku.