Evropa by si měla vybrat, zda chce vzdorovat Rusku, nebo zachraňovat životní prostředí, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, který byl hostem pořadu Echo Prime Pavla Štrunce. Má za to, že kdo nyní tlačí Zelený úděl, nahrává ruskému medvědovi. A jak si dle něj v hospodářské rovině vedl současný kabinet?

Dva nesmiřitelní rivalové a také po sobě sloužící premiéři: Andrej Babiš (ANO), který vedl ČR v minulém funkčním období, a Petr Fiala (ODS), jehož vláda vzešlá z voleb v roce 2021 se blíží nyní ke konci. Obě období přitom stihly krize a politici z odlišných názorových táborů se dlouhodobě přou o to, kdo to měl náročnější. Podle ekonoma Kovandy přitom období covidové pandemie nelze s válkou na Ukrajině srovnávat. Míní, že covid byl několikanásobně nákladnější – zejména, co se propadu HDP týče.

„Pokud si vezmeme jen propad HDP, tak to měl určitě náročnější Babiš,“ rozsoudil spor s tím, že „během války na Ukrajině jsme nepozorovali takové zpomalení a propad ekonomiky“. Kovanda nicméně nepovažuje výdaje během období covidu za takové vyhazování peněz, jak to běžně rámuje nynější vláda, neboť má za to, že bylo skutečně třeba řešit zastavenou výrobu.

„Krize související s válkou byla zase náročnější, co se inflace týče,“ doplnil ekonom, že z tohoto hlediska to mohla mít těžší zase Fialova vláda. „Lidé možná vnímají silněji, že platí ze své peněženky více, než abstraktní propad ekonomiky,“ doplnil, který úhel pohledu může být bližší občanům.

Rozvrat prý nehrozil

Právě inflace začala stoupat již během Babišovy vlády a do astronomických výšin zdražování narostlo během Fialova úřadování. „Z hlediska politického manévrování byla nynější vláda strašně úspěšná v tom, že před volbami (v roce 2021,– pozn.red.) dokázala ve společnosti vzbudit dojem, že pokud se nedostane k moci, tak hrozí v blízké době rozvrat veřejných financí,“ sdělil ekonom, co dle něj rozhodlo minulé sněmovní volby. „To ji ale dostalo do pasti, protože sama si dala velké cíle, mnoho toho nesplnila, ale žádný bankrot se stejně nedostavil,“ doplnil ekonom, co je podstatné pro nynější volby. Bankrot dle Kovandy nikdy nehrozil, byla to prý „politická hra“.

Přitom podle Kovandy stačilo, kdyby vláda vrátila výběr daní před zrušením tzv. superhrubé mzdy, což by do rozpočtu přineslo ročně 150 miliard korun, čímž by konsolidovala rozpočet, jak slibovala. Upozornil též, že původní závazek ohledně zrušení byl časově omezen na dva roky. „Je správně snižovat daně, protože lidé jsou lepší hospodáři než stát, to je můj názor. Nicméně to mělo být doprovázeno tím, že stát bude škrtat, což se ale nestalo,“ sdělil ekonom s tím, že jsme společně se snížením daní dostali i dražší obsluhu státního dluhu.

„Vláda ten krok přitom mohla udělat jedním tahem pera,“ doplnil Kovanda. Voliči pravice nyní tápou a neví, koho volit, míní. Je přesvědčen, že řada slibů, které politické subjekty nyní slibují, budou muset být po volbách zasazeny do „reálných rámců“, tedy změkčeny. „Programy beru jako takové určení základního směřování daných stran, ale zároveň ale tak, že nebudou splněny na 100 procent,“ uvedl.

Právě to, jak si ČR dokáže v novém prostředí – dle Kovandy geopoliticky tísnivějším – poradit s veřejnými rozpočty, je jedna z největších výzev, která nás dle něj v blízkém budoucnu čeká. Hrát se ale také bude o to, jak se dokážeme utkat s náklady, které plynou ze zelené politiky Evropské unie. Jak se k Zelené dohodě staví on sám?

„Pokud to bude čistě Green Deal Evropské unie, tak nic nevyřeší, snížíme emise o 0,0 procenta,“ doplnil ekonom s tím, že ovšem ohrozíme budoucnost našich dětí. „Střílíme se do nohy a umožňujeme, aby Rusku rostlo sebevědomí. Kdo prosazuje Zelený úděl, tak prostě nahrává Rusku, byť třeba nevědomky,“ uvedl Kovanda. Ochrana přírody dle něj není cílem pro válečné časy.

„Pozastavme Zelený úděl, pozastavme povolenky,“ nabádá s tím, že mohou být obnoveny v budoucnu, až se přidá k politice ochrany životního prostředí například Čína či Indie. „Tam se příroda huntuje daleko více,“ míní. „Necítím, že by byla celoevropská poptávka něco měnit. Takže dále budeme mít Green Deal a dále budeme odstrašovat Rusko,“ zhodnotil Kovanda, dle kterého si ale budeme muset vybrat pouze jedno. „Jsem zvědav, zda generace nových politiků, která vzejde z voleb, bude jiná,“ zmínil k tomu, že současná reprezentace často v Bruselu mnohé odkývá.

Může Českou ekonomiku rozpohybovat alespoň právě zbrojení? Dle ekonoma záleží na provedení. „Nelze si namlouvat, že když nakoupíme zbraně v USA, tak že to nakopne naši ekonomiku. Pokud by docházelo k posílení české zbrojařské tradice, a že je na co navazovat, tak by to samozřejmě bylo jiné,“ uvedl Kovanda s tím, že kdyby peníze šly do kapes Čechů, tak by je občané také dále utráceli v ČR. Zmínil příklad druhé světové války, která dokázala evropské země vytáhnout z velké hospodářské krize, která je svírala v 30. letech.

Euro by nic nepřineslo

Mělo by Česko přijmout jednotnou evropskou měnu, jak se k tomu kdysi zavázalo? EU je dle odborníka jiná, než když jsme do ní v roce 2004 vstupovali, a jiná je i eurozóna. „Nejde o kosmetickou změnu, proměnila se zcela zásadně,“ zhodnotil Kovanda. Upozornil, že Česko má lepší ratingové hodnocení než 70 procent zemí eurozóny – poprvé i než třeba jeden z tahounů celého kontinentu, kterým je Francie. „My jsme teď ta elita a dokázali jsme to s naší národní měnou, korunou,“ řekl Kovanda s tím, že se neprokázalo, že by přijetí evropské měny samo o sobě přineslo ekonomický růst. Má za to, že přijetí eura by nyní ničemu nepomohlo.

Má ovšem za to, že vypisovat referendum o případném vystoupení z Unie je náročná otázka. „Z ekonomického hlediska bychom nic nezískali a bylo by to strašně nákladné. Stejně bychom vyváželi na společný trh a oni by po nás stejně chtěli, abychom všechny ty normy dodržovali. Ale ztratili bychom tu výhodu, že můžeme o směrnicích sami rozhodovat, když vznikají,“ sdělil Kovanda s dovětkem, že Unii je třeba měnit zevnitř, neboť není funkční.

Celý rozhovor najdete na YouTube zde.