Evropská komise zveřejnila výroční zprávu o stavu právního státu ve všech 27 členských zemích. Největší výhrady míří opět k Maďarsku a Slovensku. Obě země podle Komise dlouhodobě selhávají v klíčových oblastech, jako je boj s korupcí, nezávislost justice, fungování občanské společnosti nebo pluralita médií.

V případě Maďarska zpráva na 42 stranách konstatuje, že „v rámci soudnictví pokračuje nepřiměřený tlak na některé soudce, zejména v souvislosti s interními debatami o klíčových otázkách týkajících se nezávislosti soudnictví“. I když Komise připouští, že efektivita soudnictví a digitalizace soudního systému je celkově i nadále vysoká, kritizuje zároveň, že se snížil počet odsouzení za korupční trestné činy a nedošlo k žádnému pokroku v dosažení solidních výsledků v boji proti korupci na vysokých pozicích.

Dokument upozorňuje také na přetrvávající problémy s financováním politiky. „Přetrvávají klíčové nedostatky, pokud jde o transparentnost financování politických stran a volebních kampaní.“ Média a novináři zůstávají pod tlakem. „Nebyla přijata ani se neplánují žádná opatření k regulaci směrování státní reklamy do médií, k zaručení funkční nezávislosti mediálního úřadu a k zajištění redakční a finanční nezávislosti veřejnoprávních médií,“ uvádí Komise. Zpráva rovněž kritizuje, že maďarská vláda nadále hojně využívá své mimořádné pravomoci, což podkopává právní jistotu a ovlivňuje fungování podniků na jednotném trhu. Maďarsko tak zůstává jedinou zemí, vůči které vede Evropská komise řízení podle článku 7 Smlouvy o EU.

Na Slovensku zpráva o 28 stranách poukazuje především na zhoršující se situaci v boji s korupcí. „Několik případů na vysoké úrovni bylo promlčeno nebo překlasifikováno pouze na přestupky. Ukončení specializovaných protikorupčních subjektů (Národní kriminální agentura a Úřad speciální prokuratury) vedlo ke zpoždění vyšetřování převedených na jiné orgány a k výraznému poklesu počtu vyšetřovaných případů korupce,“ konstatuje Komise.

Znepokojivý vývoj zaznamenala také v oblasti médií. „Zrušení předchozího veřejnoprávního vysílání a zřízení nového subjektu nadále vyvolává obavy ohledně autonomie veřejnoprávních médií,“ stojí ve zprávě. A dodává, že „nebyla přijata žádná opatření ke zlepšení bezpečnosti a pracovního prostředí novinářů“. Tlaku čelí podle dokumentu i občanské společnosti.