Ve veřejném prostoru se v tomto volebním období opakovaně mluvilo o tom, že vznikne nová strana, která by nějakým způsobem rozhýbala zaběhlé pořádky na politické scéně. To se do určité míry stalo, objevily se například strany jako Volt Česko nebo Voluntia, které se nicméně nepropisují do předvolebních průzkumů. Například v průzkumech agentury Ipsos nedosahují ani půl procenta. Oslovený expert je k jejich úspěchu skeptický, mohou mít ale vliv na hlasy pro vládu či Motoristy sobě.

Na scéně se v tomto volebním období objevilo několik nových subjektů. Tím asi nejviditelnějším je hnutí Stačilo!, které v sobě ale sdružuje několik starších subjektů, včetně KSČM. Výraznějším „přírůstkem“ v politické krajině je strana PRO advokáta Jindřicha Rajchla, která vznikla v roce 2022 a nyní navázala spolupráci s SPD, Svobodnými a Trikolorou. Rajchl bude lídrem na kandidátce SPD v Moravskoslezském kraji.

Objevují se ale i další subjekty, které se zatím v předvolebních průzkumech neobjevují. Progresivní a sociálně liberální politická strana Volt Česko vznikla v roce 2022. Je součástí prvního celoevropského hnutí Volt Europa, které prosazuje společný evropský přístup v zásadních otázkách, jako jsou ochrana klimatu, společná obranná a bezpečnostní politika, či dopad moderních technologií na pracovní trh. Nedávno se k této straně přidal bývalý pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Hnutí má tři spolupředsedy, Adama Hanku, Danielu Dolejší a Adama Hrušku.

Další zmíněná strana Voluntia vznikla letos po loňském odchodu několika členů Svobodných. Strana se hlásí k libertariánské, respektive liberálně pravicové politice. Strana zakládá svou politiku na dobrovolnosti, osobní svobodě, volném trhu a minimalizaci státní moci. Předsedou strany je podnikatel Tomáš Roud.

V roce 2024 vzniklo „středově-pravicové, liberální a pro-evropské hnutí“ hnutí Generace. Mezi svými prioritami zmiňuje kyberbezpečnost a ochranu digitálního prostoru, rozpočtovou odpovědnost či boj proti sociálnímu terorismu. Předsedou strany je student Daniel Krutý.

Dalším novým subjektem je GEN (Generace, ekonomika, naděje), jejímž zakladatelem a předsedou je Vojtěch Ryvola, radní v Praze 1, který vloni opustil hnutí ANO. Cílem strany je „vrátit do popředí skutečné pravicové hodnoty, podpořit vzdělání, vědu, a ekonomiku, a přinést změny, které osloví nejen zklamané voliče, ale i ty, kteří hledají naději a inspiraci pro lepší budoucnost“.

Hovořilo se také o vzniku dalších subjektů. Spekulovalo se například o tom, že svou stranu založí exministr financí Miroslav Kalousek, který podle svých slov založení strany zvažoval, ambice nakonec ale ztroskotala primárně na nedostatku osobností. Svůj plán na založení nové Konzervativní občanské strany ale zatím podle Seznam Zpráv odpískal miliardář a neúspěšný prezidentský kandidát Tomáš Březina. Důvodem má být rovněž nedostatek osobností.

Pětiprocentní hranice jako sebenaplňující se proroctví

Žádná ze zmíněných stran se nicméně v předvolebních průzkumech neobjevuje. Ředitel agentury Median Přemysl Čech pro Echo24 řekl, že v tuzemsku je dlouhodobě část nespokojených voličů, nebo lidí, kteří neví, koho volit. „Je to téma, které se diskutuje už více než rok,“ uvedl Čech s tím, že agentura Median se ptala, zda by lidé zvážili volbu nové strany zaměřené na odpovědné hospodaření státu či prosazení potřebných reforem.

„Rozhodný zájem volit takovou stranu vyjadřuje 11 % voličů. Sympatie s novou stranou, vyjádřené odpovědí ‚spíše ano‘, ovšem vyjádřilo dalších 38 %. Potenciál pro vznik nové strany tady je, ale žádnému subjektu se zatím nedaří tuto šanci využít. Ve volebních průzkumech mohou respondenti spontánně některou stran typu Voluntia, Volt Česko či hnutí Generace uvést, ale téměř to tak nečinní,“ řekl dále Čech.

„Pokud by některý z těchto subjektů pomýšlel na úspěch v letošních parlamentních volbách, tak je před nimi nelehký úkol si vybojovat pozornost voličů už teď před letním útlumovým obdobím, protože jiné etablované subjekty už svoji kampaň odstartovaly nebo startují a tento náskok by se zmíněným nemuselo podařit dohnat. Zatím to na jejich úspěch nevypadá,“ poukázal Čech.

Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák pro Echo24 řekl, že za poslední čtyři vlny jejich volebního modelu, které měřili od ledna do přelomu dubna a května, se strany jako Volt Česko, Voluntia či Hnutí Generace v rámci preferencí objevily dohromady v menších jednotkách případů, stejně tak jako některé další menší strany či hnutí.

„Tyto strany však zatím v žádné vlně nedosáhly ani půl procenta, tudíž je ve volebním modelu zobrazujeme v kategorii ‚jiná strana‘,“ řekl Kormaňák. Co se týká potenciálu případné další nové strany, ten v tuto chvíli nedokáže odhadnout, jelikož podobnou otázku ve veřejných výzkumech v posledním roce agentura Ipsos neměřila.

Podle politologa Romana Chytilka z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně jsou „nové“ projekty často „starým vínem v nových lahvích“. „Oživují některé politické ideologie ve své klasické a poměrně čisté formě, třeba Voluntia sází na pravicový libertarianismus a explicitně odmítá jeho – v současnosti tak časté – propojování s nacionalismem nebo dokonce obdivem k autoritářství. Těmto stranám se říká ‚očišťovatelé‘ – naznačují, že určitá část ideologického spektra se odchýlila ze správné cesty a mají cíl se na ni vrátit,“ vysvětlil Chytilek.

I když je podle něj pro tyto nové strany díky sociálním médiím snazší než dříve oslovovat voliče, k jejich šancím je Chytilek velmi skeptický. „Silně proti nim působí pětiprocentní klauzule, která je jakýmsi sebenaplňujícím se proroctvím – strany ji nepřekročí právě z toho důvodu, že voliči nejsou přesvědčeni o jejich šanci to dokázat. V těchto volbách navíc voliči budou mít opravdu širokou nabídku stran se šancí se do sněmovny dostat, což jejich šance dále sníží. Teoreticky si umím ale představit, že desetiny procent, které získají, mohou chybět například vládním stranám ještě k lepšímu výsledku, pokud budou volby těsné, nebo Motoristům k tomu, aby se dostali do sněmovny,“ uvedl Chytilek.