Administrativa prezidenta Joea Bidena vyhlásila v lednu moratorium na stavby nových terminálů pro export zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA a Spolková republika reaguje s obavami, píše ekonomický deník Handelsblatt. Němečtí politici proto požadují rychlé kroky a to schválení těžby v Severním moři a rozšíření produkce plynu v Dolním Sasku. Zpráva agentury Reuters nicméně tvrdí, že se jedná o tlak lobbistických skupin a plynu bude v Evropě i tak dost.

Podle deníku Handelsblatt probíhají debaty o těžbě plynu napříč politickými stranami. Michael Kruse, mluvčí pro energetickou politiku parlamentní frakce FDP řekl Handelsblattu, že Německo nyní musí splnit svůj domácí úkol. „Ten zahrnuje rychlé schválení čisté a bezpečné produkce plynu v německém Severním moři," prohlásil.

Wolfgang Steiger, generální tajemník Hospodářské rady CDU v rozhovoru pro Handelsblatt vyzval spolkovou vládu, aby se vzdala odporu vůči rozšiřování těžby plynu v Dolním Sasku. „Rozhodnutí vlády USA stojící proti dalšímu vývozu plynu LNG do Evropy způsobuje nejistotu na trzích a bude mít tendenci způsobovat růst cen energií. Spolková vláda proto musí jednat rychle," uvedl Steiger.

Podle Ludwiga Möhringa, výkonného ředitele Spolkového svazu zemního plynu, ropy a geoenergie by se německá vláda měla intenzivněji zabývat potenciálem domácí produkce a strategicky by ji měla integrovat do ekonomiky. Je potřeba optimalizovat domácí zdroje. „To platí o to víc, že ​​dovoz LNG má až o 30 procent horší stopu CO2 než domácí evropská nebo německá produkce,“ argumentuje Möhring.

Německo nedávno uzavřelo desetiletou dohodu na dovoz zemního plynu z Norska, což by mělo pokrýt značnou část německé spotřeby.

Agentura Reuters v souvislosti s krokem prezidenta Bidena tvrdí, že představitelé EU v oblasti energetiky a analytici odmítají varování německého průmyslu a lobbistických skupin. Evropa bude mít podle nich dostatečné zásoby plynu v příštích 10 letech i přes krok americké administrativy pozastavit schvalování nových terminálů na zkapalněný zemní plyn.

USA se staly největším vývozcem LNG do Evropy po ruské invazi na Ukrajinu, explozi plynovodu Nord Stream a omezení ruských dodávek do Evropy. Více než 60 % amerického vývozu LNG směřovalo v posledních dvou letech do Evropy.

Mluvčí Evropské komise agentuře Reuters řekl, že rozhodnutí USA "nebude mít žádné krátkodobé až střednědobé dopady" na bezpečnost dodávek plynu do EU. Evropa přežila dvě zimy bez ruského plynovodu, k čemuž přispěla nižší poptávka po vytápění kvůli mírnému počasí. Nicméně vysoké ceny energií donutily některá průmyslová odvětví uzavřít své provozy.

I přes pozastavení nových projektů jsou USA připraveny rozšířit svou kapacitu LNG. "Existuje řada amerických projektů, které jsou již ve výstavbě nebo které již mají schválení," řekl Jacob Mandel z poradenské energetické společnosti Aurora Energy Research. Americká kapacita LNG se do konce roku 2028 téměř zdvojnásobí, pokud budou uvedeny do provozu všechny už schválené projekty. Avšak Američané řadu dohod o dodávkách LNG do Evropy neplní a raději plyn směřují tam, kde je aktuální cenově výhodnější poptávka. EU s nimi proto vede v současnosti několik arbitrážních řízení.