Znáte Indii? Víte něco o její historii a kultuře? Určitě! Vždyť každý z nás několikrát za život začal cvičit jógu, všichni máme rádi kuře tandoori, v Šiva shopu nakupujeme vonné tyčinky či esenciální oleje, svého času jsme hledali inspiraci v českém překladu Kámasútry a na Netflixu sledujeme Delhi Crime či aktuálně Sacred Games… Naše znalosti Indie jsou vlastně mnohostranné, ale zároveň stereotypní a povětšinou poněkud konzumní. Pro toho, kdo hledá cestu k hlubšímu poznání, a především pochopení kultury tohoto mnohonárodnostního státu, je tu kniha Indické odlesky.

Autorem je mexický spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu Octavio Paz (1914–1998). Text vznikl již v polovině 90. let, ale způsob, jakým o Indii autor uvažuje a píše, je nadčasový. Třicet let, které nás dělí od prvého vydání, na sdělnosti a čtivosti textu nic neubralo. Octavio Paz poznal Indii velice dobře. Pobýval v ní souvisle v letech 1962–1968 jako vyslanec své země a navštěvoval ji opakovaně i v letech předcházejících i následujících.

Není to bedekr, není to příručka snažící se čtenáři namluvit, že cesta k poznání Indie je jednoduchá. Naopak. Mnohovrstevnatou historii národů, etnik, jazyků, náboženství a kultur indického subkontinentu líčí Paz v pokoře a respektu vůči jeho jedinečnosti. Chce popsat to podstatné a svým způsobem i neměnné, co vytváří neopakovatelnou složitost tohoto rozsáhlého území. Kde mu nestačí jeho zkušenost a empatie, opírá se o jiné otevřeně přiznané autory. Vše vnímá i jako básník, skrze slovo a jeho významy, možnosti jeho užití. Text má nesporné literární kvality, které potvrzují autorovo umělecké mistrovství.

Vlastně jde o sled několika samostatných esejů, které jsou uzavřeny Dodatkem, v kterém Paz přidává pro hlubší pochopení své vnímání indické kultury a civilizace i výběr ze svých překladů sanskrtských básnických textů. Verše jsou součástí i tematických esejů. Autor užívá tuto literární formu v jinak zcela prozaickém textu pokaždé, když má pocit, že lépe vystihne podstatu sdělovaného. Je to sympatické a funkční, protože indická kultura nemá racionální základ jako kultury Západu a Evropy. Mytologie je v Indii po staletí všudypřítomná. Příkladem může být dominující a nekonečně složité hinduistické náboženství, kterým se Octavio Paz samozřejmě zabývá z různých úhlů pohledu a v mnoha historických, politických i mocenských souvislostech. Každá ze čtyř hlavních kapitol či esejů knihy má svoje téma, ale i styl pojetí. Velmi sdělná a inspirativní je druhá kapitola, věnující se vztahu náboženství, kast a jazyků. Je to úvaha mnohostranná, postavená především na přítomnosti, vztahu a konfrontaci dvou symbolů života Indie, tedy na Rámovi a Alláhovi. Velmi empaticky je napsán text věnovaný nekonečnému prokletí indické společnosti, kterým je kastovní systém. Paz ho nezavrhuje. Vnímá jeho historickou úlohu, smysl a funkci. Zároveň ale vysvětluje nezasvěcenému či povrchně znalému čtenáři, co kastovní systém je, co přinesl dobrého a v čem je pro další vývoj indické společnosti omezující. Velmi čtivá je kapitola věnovaná nepřehledné složitosti jazyků užívaných v Indii. A z charakteristiky jazykové spleti vyplývá pozoruhodné konstatování, které charakterizuje i dnešní Indii: uživatele desítek jazyků modifikovaných v stovkách dialektů spojuje dědictví koloniálního období, jímž je angličtina.

Stále aktuální jsou Pazovy komentáře týkající se vzniku samostatné Indie, složitosti oddělení Pákistánu a Bangladéše, prosazování myšlenky a konceptu národa a státu a jeho uplatnění v mezinárodním měřítku. Že je to proces složitý a neuzavřený, vyplývá nejen z čtivého a zasvěceného textu Octavia Paze, ale i ze současného nejednoznačného postavení Indie ve světové politice.

Knihu skvěle přeložila Anna Tkáčová. Dobře se čte i díky sympatické sazbě, lze se v ní dobře orientovat i pomocí rejstříku a jediný boj, který s ní podstoupíte, souvisí s nepoddajnou brožovanou vazbou. Ale věřte, že zvítězíte a že ten boj za to stojí!

Octavio Paz: Indické odlesky. Překlad Anna Tkáčová, Dauphin Daniela Podhradského v Podlesí, 286 str.