Dva velké digitalizační projekty, dvě selhání. Česko v uplynulých letech zavedlo digitální stavební řízení a digitální občanku. Kvůli prvnímu problému odešli z vlády Piráti, kvůli druhému ve středu vláda přijala rezignaci šéfa Digitální informační agentury (DIA). Jaké digitalizační projekty Česko čekají nyní?

„To, co nastalo, je samozřejmě velký průšvih,“ řekl krátce po skončení voleb pro Echo24 první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček k problémům, které postihly lidi, kteří se u pátečních a sobotních voleb chtěli prokázat virtuální kartičkou místo plastové. DIA zdůvodnila výpadky systému podceněním jeho kapacity – příčinou byl prý nesprávný odhad zájmu a testování na tuto zátěž.

„Navíc je to tedy i ostuda, protože tady měli dva velké digitalizační projekty a oba skončily nevalně. My jsme už v době, kdy se eObčanka zaváděla, tvrdili, že to je předčasné a že se má postupovat v rámci evropského tažení, nikoliv jen v rámci českého. Ubezpečovali nás, že to dopadne skvěle a jak to dopadlo, jsme všichni viděli,“ doplnil pro Echo24 Havlíček.

Podle něj by celá agenda neměla být řízena formou zvláštního ministra, ale vést by ji měl zmocněnec vlády, který „kolem sebe bude mít zkušený tým“. „Navíc si to (digitální agendu – pozn.red.) přehazovali a teď to dělá ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), což je pro mě těžko pochopitelné, protože jeho rezort nemá kompetenci pro digitalizaci. Byť tedy rozumím, že to potřebovali někomu po konci Pirátů narychlo svěřit,“ míní Havlíček, dle kterého bude otázka, co dělat do budoucna s Digitální a informační agenturou, která vznikla k 1. lednu 2023 a která byla od začátku pod těžkou kritikou opozice jakožto zbytečná, k řešení až následně poté, co bude vyřešeno, komu celá agenda připadne.

Podle mluvčího agentury Jakuba Palaty není oznámení jména nového ředitele DIA nyní na pořadu dne. „Předává se agenda, řeší nastalá situace, připravuje se report pro vládu,“ uvedl. Martin Mesršmíd, který byl prvním šéfem úřadu a jehož rezignaci ve středu Jurečka přijal, ve středeční tiskové zprávě označil vznik Digitální a informační agentury za jeden z nejvýznamnějších kroků k digitalizaci státní správy v posledních letech.

Největší projekt blízké budoucnosti

Rušit poměrně novou agenturu není jen tak, i s ohledem na největší digitalizační projekt, který Čechy v nejbližší době čeká – ten se pojí právě s eDoklady. Česká aplikace eDoklady umožňující mít osobní doklad totožnosti v mobilním telefonu funguje od začátku loňského roku a od té doby si ji stáhlo přes 800 tisíc lidí. Právě eObčanka se má do roku 2027 začlenit do tzv. evropské digitální peněženky (EUDIW – z angl. EU Digital Identity Wallet). Ta bude sloužit k ověření identity online i offline, umožní uchovávat a sdílet digitální doklady (např. občanský průkaz, řidičák, diplom, lékařské či daňové doklady) v celé EU a také usnadnit elektronický podpis a pečeť s právní platností.

Digitální informační agentura v současnosti dokončuje návrh národní úpravy – jde o novelizaci dvou zákonů (konkrétně zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a zákona o elektronické identifikaci). Součástí je mimo jiné též vymezení rolí pro samotnou DIA. Agentura je plánována jako vydavatel osobních identifikačních údajů a také místo pro potvrzení atributů – bezpečnost dat, kontrola uživatele nad sdílenými informacemi, přeshraniční interoperabilita, atd. – pro veřejný sektor. „Stát bude vlastníkem vyvinutého řešení, aby byla zajištěna dlouhodobá kontrola a udržitelnost,“ uvedl pro Echo mluvčí DIA Palata.

Zároveň běží veřejná zakázka na poskytovatele peněženky a to sice v koncesním modelu, tedy formou veřejně-soukromé spolupráce, což znamená, že stát pověří soukromého poskytovatele. Očekává se, že digitální peněženku zajistí stát, ale budou ji moci poskytovat i soukromé subjekty, například banky. Ostatně byl to právě soukromý sektor, který v minulosti přišel jako první s mobilním bankovnictvím, přičemž důkladné ověření identity, které je k tomu potřeba, následně převzal stát jako standard pro přihlašování přes systém NIA (národní identifikační autorita je státní instituce, která zajišťuje elektronickou identifikaci uživatelů pro on-line služby, primárně veřejné správy).

Propojování s eDoklady

V blízké době má také dojít na vypořádání připomínek z meziresortního řízení, co se zavádění evropské digitální peněženky týče. Česká republika je také zapojena do evropských pilotních projektů, v rámci kterých probíhá testování interoperability, technologií a uživatelské přívětivosti ve spolupráci s vybranými resorty.

Zmíněné eDoklady mají vytvořit jak technologický, tak i zkušenostní základ pro EUDIW. „Existující ověřovací aplikace pro eDoklady plánujeme upravit tak, aby uměla ověřovat i údaje předané z peněženky,“ sdělil Echu Palata s tím, že cílem je uživatelsky jednotné řešení.

Legislativa, o kterou se peněženka opírá, je právně závazný rámec označený eIDAS 2.0. Ten stanoví, co má být zajištěno. V současnosti je k dispozici několik prováděcích aktů Evropské komise k EUDIW, které říkají, jak má být obecná legislativa konkrétně provedena v praxi. Jde například o prováděcí akt o technických požadavcích peněženky, který definuje kryptografii, zabezpečení, funkce či uživatelské rozhraní. Dále třeba akt o registraci spoléhajících se stran, který říká, jak subjekty (např. banky, univerzity) získají oprávnění používat k ověřování uživatelů. V neposlední řadě například akt o postupech při narušení bezpečnosti – ten stanoví, jak musí poskytovatelé reagovat na úniky dat nebo útoky.

Jak zmínil mluvčí DIA Palata, co se zabezpečení citlivých dat uživatelů týče, jsou klíčové GDPR (tedy obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a princip minimalizace dat. „Uživatel má kontrolu nad tím, které údaje sdílí. Peněženka umožňuje poskytovat pouze nezbytné informace. Typickým příkladem je ověření věku bez sdělení přesného data narození, kdy se předá pouze informace, že je uživatel starší než požadovaný věk. To již nyní umí i eDoklady,“ sdělil Echu mluvčí.

Další české digitalizační projekty

Podle Martina Charváta, vedoucího komunikace vládního projektu Digitální Česko, je v současné době plně digitalizováno – buď portálovým řešením, nebo online formulářem – přibližně 2000 služeb státu, jak sdělil pro Echo24.

V přípravě jsou mimo jiné i tyto významné digitalizační projekty v oblasti státních a veřejných služeb: Vývoj a implementace elektronického informačního systému insolvenčního rejstříku (eISIR), elektronického spisu (eSPIS) a dalších komponent dokumentů. Brzy by měl být představen systém eSIMS, možnost prokázat se digitálním potvrzením o VŠ studiu a celostátní evidenční online systém pro tato potvrzení. ARGO – projekt automatizovaného řešení problematiky odlesňování, agro-fotovoltaiky, protierozní ochrany či využití půdy. Digitalizace probíhá i na Státním úřadu inspekce práce (SÚIP), například možnost hlásit pracovní úrazy přes digitální zónu určenou pro klienty z řad firem.

V přípravě je i Elektronický průkaz osoby se zdravotním postižením (OZP) či kmenové registry pacientů, což je zřejmě největší současný tuzemský projekt. „Jde o plné datové provázání zdravotní dokumentace tak, aby pacient mohl, pokud bude chtít, sdílet svou zdravotní dokumentaci s kterýmkoli zdravotnickým zařízením či lékařem,“ osvětlil Charvát.

S registry pacientů souvisí též snaha o sjednocení všech služeb resortu zdravotnictví na jednom místě. Portál pacienta/lékaře by měl postupně umožnit občanovi přístup k žádankám, výpisům z centrálních evidencí a tak dále. Propojení s již existujícími eŽádankami pak umožní všem oprávněným subjektům přistupovat k elektronické žádance o laboratorní vyšetření i k jeho výsledku. V aplikaci EZKarta – skrze kterou lze v současnosti přistupovat právě třeba k elektronickým žádankám – budou postupně přibývat další funkcionality, takže se stane centrálním přístupovým bodem k digitalizovaným zdravotním službám.