ZISK AGROFERTU

Lovochemii skokově narostl zisk o 1225 %. Agrofert si za inflace navýšil marže, říká ekonom

ZISK AGROFERTU
Lovochemii skokově narostl zisk o 1225 %. Agrofert si za inflace navýšil marže, říká ekonom

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Největšímu výrobci hnojiv Lovochemii z holdingu Agrofert loni meziročně vzrostl zisk o 1225 procent na 424 milionů korun. Tržby z prodeje výrobků a služeb společnosti vzrostly o 91 procent na 11,17 miliardy korun. Objem prodaných hnojiv společnosti loni meziročně klesl o 13,3 procenta na 758.100 tun. Podle ekonoma Lukáše Kovandy to je dáno tím, že velké firmy, jako je Agrofert, si v době inflace navýšily marže a značnou část zátěže ze zdražování přenesly na koncového zákazníka. Agrofert je nyní v takzvaných svěřenských fondech expremiéra Andreje Babiše, kam je musel vložit, aby vyhověl české legislativě.

Vyplývá to z výroční zprávy uložené ve sbírce listin. Podle společnosti loni rostly ceny hnojiv hlavně kvůli zdražování energií a surovin. Oborové svazy i podniky loni uváděly, že hnojiva zdražovala v řádu stovek procent v meziročním srovnání. Spolu s růstem cen energií, pohonných hmot a dalších náklad se to promítalo do cen zemědělské produkce a následně i spotřebitelských cen potravin.

Čistý obrat Lovochemie vzrostl o více než 81 procent na 12,22 miliardy korun. Společnost uvedla, že na českém trhu prodá téměř 53 procent své produkce, zbytek směřuje do zahraničí, hlavně do Německa. Z objemu prodaných hnojiv největší podíl tvoří ledková hnojiva, kterých firma prodala 405 000 tun.

„Jde o další střípek do mozaiky toho, co se loni v Česku dělo: firmy napříč obory úspěšně přesouvaly břímě mimořádné inflace na konečné spotřebitele a ještě si při tom často navýšily marži nad rámec objektivního růstu nákladů. Jde o fenomén takzvané ziskové inflace,“ uvádí ekonom Kovanda.

Podle něj si teď pracovníci firem pod těmito velkými koncerny mají říci o vyšší mzdy, a to o 20 až 25 procent.

, jhr

24. července 2023