Vedlejším dopadem stále otevřené debaty mezi šéfem ANO Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem je také otázka, kdo bude Česko zastupovat na prosincové Evropské radě. Babiš avizoval, že by na Radu už chtěl vyrazit on, nicméně zatím není jasné, zda v té době už bude premiérem. Ministerský předseda v demisi Petr Fiala (ODS) pro Echo24 uvedl, že je připravený na Radu vyrazit.

V tuto chvíli není jasné, kdo bude Česko zastupovat na Evropské radě, která se koná 18. a 19. prosince v Bruselu. Tato rada přitom bude zásadní, kromě situace na Ukrajině a na Blízkém východě se má totiž jednat o víceletém finančním rámci, zcela zásadním dokumentu pro budoucí směřování Evropské unie. Pravděpodobný budoucí premiér Babiš už dříve vyjádřil zájem v prosinci na Radu vyrazit, nyní ale není jasné, zda to stihne. Probíhá totiž intenzivní vyjednávání mezi ním a Hradem, které se týká především Babišova střetu zájmů, který souvisí se společností Agrofert.

Prezident Petr Pavel zaslal v úterý návrh harmonogramu pro jmenování nové vlády. Tento postup podle kanceláře prezidenta vychází z předchozích rozhovorů obou politiků a upřesňuje další časový řád. Andrej Babiš podle Hradu na jednání 12. listopadu přislíbil předložení seznamu navrhovaných členů vlády, a to v týdnu po 24. listopadu. „Prezident předpokládá, že jej obdrží a v následujících dvou týdnech s kandidáty na ministry povede konzultační rozhovory. Následně Pavel očekává, že předseda hnutí ANO veřejně vyjasní způsob řešení svého střetu zájmů, ze kterého bude zřetelné, že povede k zákonnému vyřešení tohoto problému. Pak je prezident připraven do jednoho týdne jmenovat Andreje Babiše předsedou vlády,“ uvedla KPR. Čistě teoreticky by tak Babiš již v době konání Evropské rady premiérem měl být, termínově jmenování vychází zhruba na polovinu prosince.

Šéf ANO ve středu podle Aleny Schillerové (ANO) koaliční partnery informoval o návrhu harmonogramu. „Příští týden by pan předseda Babiš měl odeslat nominanty na ministry. To znamená, musí je koaliční partneři dodat do pátku,“ uvedla. Termín schůzky Babiš s Pavlem podle ní zatím nemají, podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka si oba politici vylaďují, jakou formou Babiš seznam dodá. Co se týče střetu zájmu, Babiš už řekl, že chce jeho řešení veřejnosti představit buď den před nebo přímo v den jmenování vlády. Je tedy otázka, zda se harmonogram, který vychází těsně před konáním prosincové Rady, stihne. Na dotaz deníku Echo24 ve středu nereagoval.

Fiala je připraven na Radu vyrazit

Premiér v demisi Fiala pro Echo24 řekl, že bude „samozřejmě vykonávat všechny povinnosti předsedy vlády až do jmenování nového kabinetu“. „Nicméně nechápu, proč Andrej Babiš pořád zdržuje jmenovaní nové vlády. Před volbami a pár dnů po nich neustále opakoval, že má nějaký plán. Realita je ale taková, že není schopen uspokojivě vyřešit ani svůj střet zájmu. Mám obavy, aby z toho všeho zase nebyla jen další mezinárodní ostuda způsobená jeho touhou po moci a dotacích,“ uvedl Fiala.

Případné prosincové rady se týkají i jednotlivých ministrů v demisi. Podobně jako Fiala se pro Echo24 vyjádřil končící ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „V případě, že budu stále ministrem, považuji účast (na radě ministrů životního prostředí) za svou povinnost. Zastupuji pozici ČR a mandáty jsou schvalovány Výborem EU na pracovní úrovni. Co se týče nového ministra, jsem připraven s ním o tom komunikovat, pokud se on sám ozve,“ řekl Echu Hladík. Jako o budoucím ministrovi se hovoří o šéfovi Motoristů sobě Petru Macinkovi. Ten na dotaz redakce, jak chce prosincovou radu ministrů řešit, nereagoval.

Debata na prosincové Radě ENVI podle Hladíka bude hlavně o aspektech Víceletého finančního rámce. „V tom je ČR velmi aktivní, již na předposlední Radě jsme iniciovali bod k VFR, protože je potřeba více prostředků na ochranu přírody a pokračováni samostatného programu LIFE,“ dodal Hladík.

Mluvčí kanceláře prezidenta Vojtěch Šeliga na dotaz Echa, zda prezident Petr Pavel kalkuluje i s tím, kdo má jet na prosincovou Evropskou radu, pouze odkázal na zmíněný harmonogram možného pověření. „Z toho jasně vyplývá, kdy může být předseda jmenován,“ uvedl Šeliga.

Účast členů vlády v demisi není problém, říkají experti

Bývalá dlouholetá eurokomisařka Věra Jourová pro Echo24 řekla, že vzhledem k dynamice politického vývoje na úrovni členských států je zcela běžné, že na Rady jezdí premiéři a ministři v demisi. „Například Belgie či Nizozemí byly zastoupeny premiéry v demisi celé měsíce. Na funkci člena Evropské rady to nemá vliv,“ uvedla Jourová.

Expert na evropskou politiku z Masarykovy univerzity v Brně Petr Kaniok pro Echo24 potvrdil, že jde o poměrně běžnou situaci a rovněž připomněl případy Nizozemska, Belgie či Španělska. „Dobrým zvykem samozřejmě je, že daná hlava vlády by měla vystupovat uměřeně, protože její mandát je vzhledem k pozici, kterou má, logicky omezený. Nicméně, ER rozhoduje konsensem, takže představa, že by jeden premiér či premiérka v demisi – notabene spíše menší země – mohli nějak radikálně otočit kolem evropské politiky, je hodně iluzorní,“ řekl Echu Kaniok.

„V Česku se na ničem nyní dohodnout nelze, protože ani de facto, ani de iure nového premiéra nemáme, neznáme složení nového kabinetu a tak je každopádně dnešní kabinet a premiér naprosto legitimní aktér evropské politiky,“ dodal Kaniok.

Potvrzuje to také další bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička. „Účast v demisi nebude mít žádný zásadnější dopad na pozici premiéra, ani stanoviska jím zastávaná. Takové účasti jsou běžné. Muselo by jít o vyhrocené téma, kde by byl premiér v zásadě mezi kolegy osamocený a u kterého by se dalo předpokládat, že budoucí premiér bude zastávat jinou pozici,“ řekl pro Echo24 Telička.