Němec: Ve válce má strach každý. Z Afghánistánu jsem se vrátil jako vítěz, návrat do civilu byl šok
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Její životní filozofie je až odzbrojující svou jednoduchostí: hýbat se, být mezi lidmi a nehroutit se z bolesti. „Bolí mě všechno. Ale koho to zajímá?“ říká bez patosu.
Jednotka SOG, složená z vojáků, policistů a zpravodajců, byla podle něj unikátní – uměla bojovat i působit v operativě. „Dnes tady není útvar s takovým záběrem, jaký měl SOG,“ dodává.
Návrat do civilu popisuje jako šok. „Potřeboval jsem zaplatit složenky a alimenty. Jenže když jsem přišel do firmy a řekl, co umím – střílet, řídit tank a skákat padákem – tak se mě zeptali, jak tím budu přínosem. Moje první práce byla ve Všenorech. Hledal jsem černé skládky. Před třemi lety se nás bál celý Helmand, a já se ocitl v lese s ledničkou,“ vzpomíná.
Diskuze k tomuto článku probíhá na partnerském webu Cesta.cz. Zde ji čtete, přispívat a hodnotit můžete po přechodu na Cesta.cz.