Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to dnes v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna "za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii". Americký prezident Donald Trump, který se opakovaně o cenu ucházel s tím, jak je úspěšný v řešení světových konfliktů, tak bude muset minimálně rok na další případnou nominaci počkat.

Loni venezuelská bojovnice za politickou svobodu a práva občanů obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Machadová v posledních měsících velmi omezila své aktivity na veřejnosti a se svými příznivci i se světem komunikuje hlavně prostřednictvím sociální sítě. Média informovala o jejím veřejném vystoupení ve Venezuele naposledy letos v lednu. Při té příležitosti byla podle svého týmu krátce zadržena. Podle některých médií nyní žije v ilegalitě. Když loni dostala od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, převzala ji její dcera Ana Corina Sosaová.

Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on, což zdůvodňoval svými úspěchy při ukončování válek ve světě. Mnozí experti však předem odhadovali, že se to nestane, protože podle některých názorů Trump rozkládá mezinárodní světový řád, kterého si Nobelův výbor cení.

Nobelův výbor letos obdržel 338 nominací, z nichž 244 byli jednotlivci a 94 organizace. V loňském roce, kdy cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, bylo nominací o 52 méně.

Donald Trump, který byl poprvé nominován na Nobelovu cenu v roce 2018, se netají tím, že by ji rád získal. Bílý dům uvádí, že se mu během funkčního období podařilo přispět k ukončení sedmi významných konfliktů po celém světě, včetně války mezi Izraelem a Íránem, a dalších sporů v Africe a Asii. Naposledy rezonoval tento postoj ve čtvrtek, kdy bylo oznámeno dlouho očekávané příměří mezi Izraelem a teroristy z Hamásu. "Dejte Donaldu Trumpovi Nobelovu cenu za mír - zaslouží si ji!," uvedl například na sociální síti X i úřad izraelského premiéra.

V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance. V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Ocenění získali za výzkum metalo-organických sítí.

Ve čtvrtek akademie vybrala jako laureáta ceny za literaturu maďarského spisovatele Lászlóa Krasznahorkaiho.

Týden vyhlašování Nobelových cen skončí v pondělí oznámením Nobelovy ceny za ekonomii. Laureáti ocenění oficiálně převezmou ve Stockholmu 10. prosince, tedy v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele těchto cen Alfreda Nobela.