Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO, které by podle modelu agentury Median stejně jako v květnu získalo 32 procent hlasů. Na druhém místě by s 19 procenty skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), která si pohoršila o dva procentní body. Kandidátka SPD s podporou dalších stran by byla třetí se 14 procenty. Hnutí STAN oslabilo na devět procent a Piráti posílili na osm procent. Do Sněmovny by těsně prošla i hnutí Stačilo! a Motoristé sobě se shodným ziskem 5,5 procenta.

Průzkum se konal v době, kdy vypukla kauza bitcoinů darovaných státu, kvůli které podal demisi ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Odhadovaný volební zisk vedoucího hnutí ANO se oproti květnu nezměnil, prakticky stejná zůstala v červnu i podpora SPD, na jejíž kandidátce se mají objevit i zástupci PRO, Svobodných a Trikolory. Podpora koalice Spolu meziměsíčně klesla o dva procentní body a hnutí STAN si pohoršilo o 1,5 procentního bodu. Naopak Piráti zaznamenali nárůst z 5,5 procenta na osm procent. Přeskočili tak hnutí Stačilo!, které kleslo na 5,5 procenta. Do Sněmovny by se stejným ziskem hlasů dostali i Motoristé, kteří v květnu získali tři procenta. Obě hnutí se i podle jiných agentur dlouhodobě pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do dolní parlamentní komory. Pod ní zůstává Přísaha, které model Medianu přisoudil 2,5 procenta, Sociální demokracie (SOCDEM) s podporou 1,5 procenta i další strany a hnutí.

ANO by nyní získalo ve dvousetčlenné Sněmovně podle propočtu Medianu 69 mandátů, Spolu 41 křesel, SPD s podporou dalších stran 30, Starostové 19, Piráti 17, Stačilo! 12 a Motoristé 12 poslanců.

Strany současné vládní koalice, tedy Spolu a STAN, by tedy dohromady získaly 60 mandátů. Nyní mají většinu 104 hlasů. "Případná koalice ANO + Spolu by měla většinu 110 poslanců a poslankyň. Jiné většinové koalice by musely být složeny ze tří a více stran," konstatovali analytici Medianu.

Voleb do Poslanecké sněmovny by se v červnu podle svého vyjádření zúčastnilo 59 procent dotázaných, z toho 48 procent určitě a dalších 11 procent respondentů účast zvažovalo. Ochota jít k volbám ve srovnání s minulým průzkumem vzrostla o šest procentních bodů. Byla by ale nižší než skutečná volební účast při posledních sněmovních volbách v říjnu 2021, která činila přes 65 procent.

V průzkumu mezi 1. a 30. červnem se Median dotazoval 1022 lidí ve věku 18 let a víc. Statistická odchylka je plus minus půl procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u největších politických subjektů.