Řecký parlament ve středu schválil přísná pravidla pro odmítnuté žadatele o azyl, kterým tak budou hrozit i tresty vězení od dvou do pěti let, pokud v Řecku zůstanou po stanovené lhůtě. Nový zákon také počítá s vysokými pokutami pro migranty, kteří do země vstoupí nelegálně. Informovala o tom místní média, podle nichž ale může být nová legislativa napadena u soudu kvůli porušení mezinárodních konvencí o právech uprchlíků.

Trest až pět let vězení bude hrozit migrantům, jimž bude zamítnuta žádost o azyl a kteří poté neopustí zemi do dvou týdnů. Nová pravidla rovněž prodlužují dobu, po jakou lze zadržovat běžence bez platných dokladů, a to z 18 na 24 měsíců. Ruší se rovněž právo pro legalizace pobytu pro migranty bez dokladů po sedmiletém pobytu v zemi. Pokutu 10 000 eur (asi 250 000 Kč) může dostat ten, u něhož úřady potvrdí, že do země vstoupil nelegálně.

"Je to o odpovědnosti vůči řeckým občanům, kteří chtějí mít pocit bezpečí," řekl v parlamentu před hlasováním ministr pro migraci a azylovou politiku Thanos Plevris. "Vzkaz (migrantům) je jasný: pokud je vaše žádost o azyl zamítnuta, buď se vrátíte domů, nebo půjdete do vězení. Řecký stát vás nepřijme," dodal Plevris.

Řecký parlament v červenci na 90 dnů pozastavil příjem žádostí o azyl od migrantů, kteří se dostali do Řecka ze severní Afriky. Vláda tímto krokem reagovala na nápor běženců z předchozích týdnů na Krétu a nedaleký ostrůvek Gavdos, kam jen začátkem července připlulo přes 2000 migrantů. Humanitární organizace toto opatření kritizovaly s tím, že porušuje mezinárodní právo.

Řecko před deseti lety čelilo velké vlně migrantů z Blízkého východu, Afriky a Asie, kteří do něj utíkali přes Turecko. V roce 2015 do Řecka dorazilo podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) téměř 857 000 běženců přes moře a dalších 4900 přes pozemní hranici. Migrační vlnu touto cestou poté zastavila dohoda EU s Tureckem, uzavřená v roce 2016, v níž se Ankara za finanční pomoc zavázala bránit běžencům v cestě z Turecka do EU. V roce 2017 už se do Řecka podle UNHCR dostalo jen 36 300 běženců. V letech 2016 a 2017 pak čelila velké migrační vlně Itálie.

Vláda řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise, který je v úřadu od roku 2019, zpřísnila migrační politiku. Mimo jiné prosadila zákon pro zrychlení azylových řízení a jednodušší deportace migrantů bez nároku na azyl a na ostrovech v Egejském moři postavila nová střediska pro migranty s větší kapacitou a přísnějším režimem. Rovněž rozhodla o rozšíření plotu na hranici s Tureckem po celé její délce a o posílení ochrany této hranice.

Řecký premiér Mitsotakis opakovaně tvrdí, že migrační politika jeho konzervativní vlády je přísná, ale neporušuje žádné zákony a dodržuje lidská práva.