Vysoké ceny energií a služeb sužují světové metropole. Evropská města dominují letošnímu žebříčku Deutsche Bank, který porovnává náklady na základní služby (elektřina, teplo, voda, odpady, apod.) pro byt o velikosti 85 metrů čtverečních. V první desítce nejdražších metropolí světa figurují výhradně evropská města – od severských metropolí až po střední Evropu. Překvapivě vysoko se umístila i Praha, která v nákladech na energie předčila například New York, Řím či Paříž.

Žebříček sleduje cenu tepla, elektřiny, vody a odpadů. Data ukazují, že energetický šok posledních let zasáhl kontinent nerovnoměrně, přičemž v některých městech vzrostly účty domácností až na dvojnásobek.

Německá města jako je Mnichov, Frankfurt či Berlín jsou relativně levná pokud jde o koupi či pronájem bytu. To se ale rozhodně netýká cen energií. „Všechna tři města se však nacházejí v první pětce nejdražších měst, co se týče účtů za služby (z velké části za energii), což podtrhuje dopad nedávného energetického šoku v Evropě na Německo, předčasné ukončení jaderné energie a přechod k dražším obnovitelným zdrojům,“ píše se v analýze.

Na vysokých místech se za posledních pět let umístila i Varšava, Vídeň a Praha. To poukazuje i na jejich dřívější silné závislosti na levném ruském plynu. Mnichov se navíc stal nejdražším městem na světě: domácnosti zde podle Deutsche Bank platí v průměru 8 504 korun měsíčně.

Jedním z největších překvapení žebříčku je Oslo. Přestože Norsko patří mezi největší vývozce plynu v Evropě a samo vyrábí extrémně levnou elektřinu v hydroelektrárnách, ceny energií v tamních domácnostech vzrostly od roku 2020 o 122 procent. Výrazně k tomu přispívá liberalizovaný trh propojený s EU, exportní kapacity i kolísavá výroba.

Podobně vysoko se drží Amsterdam, kde domácnosti platí 6 315 korun měsíčně – o 59 procent více než před pěti lety. Důvodem jsou vysoké ceny elektřiny, náklady spojené s ekologickou transformací i daňové zatížení.

Praha se podle výpočtů Deutsche Bank posunula mezi celosvětově nejdražší města z hlediska energií. Průměrné náklady dosahují 6 589 korun měsíčně, což představuje nárůst o 59 procent od roku 2020.

Česká metropole tak předběhla řadu tradičně drahých měst a v roce 2025 se řadí na osmé místo světového žebříčku. Ještě v roce 2012 byla přitom až na dvacáté příčce. Roli hraje kombinace rychlého růstu cen elektřiny, závislosti na evropských trzích a postupného přechodu na dražší zdroje po konci levných ruských dodávek.

Velký skok zaznamenala také Varšava. Polské domácnosti dnes platí 7 515 korun měsíčně, tedy o 103 procent více než v roce 2020. Polsko čelilo rekordní inflaci, zdražení uhlí a tepla i zvýšeným daňovým nákladům. Vídeň se do žebříčku dostala kvůli nárůstu cen o polovinu během pěti let. Rakousko se po roce 2022 muselo přeorientovat na dražší evropské kontrakty poté, co skončil přístup k levnému ruskému plynu.

Britská města doplácejí na dlouhodobě kritizovanou strukturu energetického trhu. Edinburgh, jeden z největších „skokanů“ žebříčku, zaznamenal růst cen o 85 procent, Londýn o 48 procent. Vysoké náklady způsobují drahý dovážený plyn, extrémní závislost na spotových cenách i nedostatečné investice do infrastruktury.

Žebříček Deutsche Bank tak odráží zásadní přeskupení trhu. Ještě před deseti lety dominovala mezi drahými městy západní Evropa, dnes ale výrazně stoupají i metropole střední Evropy. Od Prahy po Varšavu je patrné, že konec levného ruského plynu a skoková změna evropské energetiky dopadají na domácnosti napříč kontinentem.

Evropa tak zůstává nejdražším regionem světa, pokud jde o ceny energií i návazných služeb. A podle analytiků Deutsche Bank se tento trend v příštích letech pravděpodobně nezmění – investice do energetické transformace, stabilizace sítí a náhrada fosilních zdrojů budou tlačit ceny vzhůru i nadále.