ČESKÁ MUNIČNÍ INICIATIVA

Konkurence pro Fialovu muniční iniciativu. Kyjev by mohl peníze vybírat sám

ČESKÁ MUNIČNÍ INICIATIVA
Konkurence pro Fialovu muniční iniciativu. Kyjev by mohl peníze vybírat sám

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Operace známá jako „česká muniční iniciativa“ je pouze jednou z cest, jakými může Ukrajina získat nedostatkové dělostřelecké granáty v době, kdy Rusko otevírá u Charkova novou severní frontu. A zatímco na dodání prvních ze slíbených stovek tisíc granátů se podle předchozích vyjádření teprve čeká, ukrajinský ministr obrany Rostem Umerov naznačil, že by Ukrajina ráda získala západní investory pro výrobu munice přímo v tamních fabrikách.

V polovině února silně zarezonovalo „senzační“ prohlášení prezidenta Petra Pavla, který v Mnichově oznámil, že je Česko připravené zprostředkovat skrze své kontakty v třetích zemích nákup stovek tisíc kusů tolik nedostatkové dělostřelecké munice pro Ukrajinu. Svou účast v iniciativě od té doby postupně přislíbilo 18 zemí a podle ministerstva obrany se podařilo vybrat finance na nákup zhruba 500 tisíc kusů granátů z celkového počtu 800 tisíc.

„V současné době je zajištěné financování zhruba na 500 tisíc kusů,“ potvrdila v polovině týdne deníku Echo24 mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková s tím, že se stále pracuje jak na identifikaci dalších zdrojů, tak na získání podpory jiných donorských zemí.

„Nyní je tedy první fáze iniciativy v procesu realizace, ale zároveň probíhají další nutné legislativní kroky. Co se týče průběhu, tak řada zemí již uzavřela jak memoranda o porozumění s ministerstvem obrany, tak i smlouvy na samotné objednávky munice “ dodala Cigánková. Na více zaslaných otázek ale podle ní zatím není možné odpovědět.

Jakkoli považuje vláda Petra Fialy (ODS) informační šum kolem celé operace za žádoucí, nevyjasněné otázky jsou paradoxně možná její největší politickou slabinou. Stále není například oficiálně jasné, kolik peněz je třeba na nákup cílového množství munice zajistit, ani to, odkud bude pocházet a kdy ji Ukrajinci dostanou. Za zmínku také stojí, že české ministerstvo obrany stejně jako ministerstvo zahraničí od počátku odmítají zveřejnit – na rozdíl od většiny ostatních zemí, jakou měrou hodlá Česko do společného nákupu přispět.

„Závazek neznamená dodání,“ řekl Umerov

Přes všechny otázky si iniciativa vysloužila ocenění jak od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, tak od ministra obrany Rostema Umerova. Druhý jmenovaný za práci Česka poděkoval naposledy tento týden v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. „Především bych chtěl za českou iniciativu poděkovat. Naši kolegové pracují každý den, probíhají různé diskuse, různé úrovně debat. Jde jednak o poskytování vojenské pomoci a taky o dvoustranné nebo společné zakázky a výrobu,“ uvedl Umerov.

Současně ale také opakovaně řekl, že slíbená pomoc ani po třech měsících nezačala na Ukrajinu proudit. „Všechny tyto iniciativy probíhají a doufejme, že brzy tuto pomoc obdržíme. (...) Vše, co přijde včas, je pro nás velmi cenné. Stejně jako každá iniciativa, která nás přivede k cíli. Závazek ale neznamená skutečné dodání. A včasné dodání je pro nás zásadní. V této fázi bych tedy řekl, že začátek iniciativy je velmi důležitý, stejně tak jako samotná realizace. Teď musí dojít k dodání,“ zdůraznil ukrajinský ministr obrany.

Po otázce, zda to bude Ukrajině stačit pro odvrácení ruského náporu, ale překvapivě odpověděl, že Ukrajina za poslední rok ztrojnásobila výrobní kapacity, ale nemá dost zdrojů, aby tuto výrobu mohla financovat. Proto uvítá, pokud budou západní partneři investovat do výroby přímo na Ukrajině.

„Můžeme vyrábět více, než jsme schopni financovat, takže budeme vděční každé zemi, která zainvestuje do výrobních kapacit na Ukrajině. Zařízení máme vybudovaná, fungující. Mohla by vyrábět více, pokud by je někdo financoval,“ řekl Umerov. Ukrajina podle něj vypracovala plán, podle kterého se může stát spoluinvestorem výroby zbraní a munice na Ukrajině spolu se „západními partnery“. Už nyní jsou totiž podle Umerova ukrajinské kapacity pro výrobu zbraní a munice „mnohem vyšší“ než kapacity „starého kontinentu“.

Evropa a Spojené státy se proto snaží navýšit výrobní kapacity tak, aby mohly dál dodávat munici Ukrajině a zároveň i doplnit své vyprázdněné sklady. Samotné doplnění skladů přitom může trvat až desítky let. V současné době ale například celý evropský obranný průmysl zvládne při maximálním vytížení kapacit vyprodukovat ročně pouze asi jen 500 tisíc granátů pro dělostřelectvo. Číslo potvrdil loni v listopadu jeden ze čtyř největších evropských výrobců munice, norsko-finská skupina Nammo.

 

Jakub Fujáček