Polsko by mělo od USA získat 250 transportérů Stryker. Za pouhý dolar
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Polsko se chystá k jedné z nejzajímavějších vojenských akvizic posledních let. Od Spojených států by mělo získat přibližně 250 použitých kolových obrněných transportérů Stryker, a to za pouhý symbolický jeden dolar. Informovalo o tom původně Polskie radio a následně i několik vojensky zaměřených zpravodajských serverů a magazínů, například Defense News. Ty upřesnily, že by se mělo jednat o vozidla, která se momentálně nacházejí v Evropě, což umožní jejich rychlý přesun do Polska bez nákladného transportu přes Atlantik. Jistá cenová úskalí přesto, jak vojenské weby uvádějí, tento nákup s jistotou přinese.
Návrh na dar Strykerů Polsko od Spojených států dostalo v rámci programu EDA (Excess Defense Articles). Jedná se o mechanismus, který umožňuje darovat nebo velmi levně prodat přebytečnou americkou vojenskou techniku – tedy vybavení, které americká armáda už nepotřebuje, vyřazuje z výzbroje nebo ho nahrazuje modernějšími systémy.
Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak‑Kamysz uvedl, že generální štáb polských ozbrojených sil již transakci předběžně schválil. „Po předběžné analýze jsme se shodli, že armáda prověří technický stav vozidel a posoudí jejich vhodnost pro naše ozbrojené síly – zda se jedná o dobrý materiál pro výcvik, operační činnost, nebo zda tento typ vybavení potřebujeme. Jsme otevřeni pozitivnímu doporučení ohledně užitečnosti tohoto vybavení,“ řekl také. Pentagon a americké ministerstvo zahraničí se k záležitosti zatím dále nevyjádřily.
Experti a vojensky zaměřené weby upozorňují, že nízká pořizovací cena s sebou ale rozhodně nepřináší i nízké další náklady. Armyweb například informuje, že použité Strykery budou vyžadovat opravy, modernizaci a vybudování celého podpůrného a výcvikového systému, jelikož Polsko s tímto typem vozidel dosud nepracovalo. To by dle webu mohlo být finančně i časově náročné, a případné zadání prací zahraničním firmám by mohlo náklady dále zvýšit. Armádní noviny dále dodávají, že největší část reálné ceny vozidla během 30letého životního cyklu tvoří provozní náklady, následované například „hardwarovou“ podporou (náhradní díly, nástroje, přípravky, manipulační systémy, diagnostické systémy atd.) či také nutným repasováním americkým průmyslem a přizpůsobením polským požadavkům.
„Čím více zbraní polská armáda má, tím lépe,“ uvedl nicméně i přes tyto překážky ministr Kosiniak‑Kamysz. Polsko totiž nyní, jak dodává Armyweb, trpí vážným nedostatkem moderních obrněných vozidel. Strykery mají rychle vyplnit mezeru především po vyřazených starých sovětských bojových vozidlech pěchoty BWP‑1, z nichž část byla darována Ukrajině a nyní jsou v nedostatečném počtu. „Konečné rozhodnutí (o nákupu Strykerů) by mělo padnout ve druhé polovině příštího roku. Pokud se bezpečnostní situace dramaticky nezhorší…“ informoval dále náčelník generálního štábu Wiesław Kukuła. Krom několika BWP-1 má Polsko k dispozici ještě více než 900 domácích bojových vozidel pěchoty Rosomak. Armyweb mimo jiné upozorňuje, že nákup Strykerů by mohl do nějaké míry omezit potřebu domácích zakázek, tedy i výroby Rosomaků. Vláda ve Varšavě přitom dlouhodobě prioritizuje domácí produkci zbraní.
V současnosti nicméně Polsko v domácí produkci neustává a pokračuje například ve výrobě domácích obrněných vozidel Borsuk, které by Strykery a Rosomaky měly doplnit. Kosiniak‑Kamysz vyjádřil nedávno přání, že právě Borsuky se v budoucnu také stanou polským exportním produktem. „Věřím, že rok 2026 by měl být rokem propagace Borsuku po celém světě. Všechny naše atašé a diplomatické mise budou povinny prezentovat a pořádat setkání s ozbrojenými silami našich spojenců nebo přátel, kterým si přejeme jej dodávat,“ oznámil Kamysz.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.