Podnikatele i zaměstnance letos čekají tvrdší podmínky práce i zdanění. Projeví se další přitvrzení, která současný kabinet posvětil novelou zákoníku práce i konsolidačním balíčkem. Firmy nečekaly a už před koncem roku začali někteří dohodáři mířit na „živnostňáky“, experti i zástupci byznysu dopředu varovali, že půjde o značný nárůst administrativy a nákladů, který popře smysl úvazků a dopadne zejména na menší podnikatele. Ve chvíli, kdy už se podnikatelé na situaci adaptují, začíná připouštět, že by se mohla pravidla opět měnit.

V rámci takzvaného konsolidačního balíčku, ale i transpozic směrnic Evropské unie do zákoníku práce, přišla vláda v minulém roce s přitvrzením některých dosud volnějších pracovních podmínek. V případě transpozic se přitom ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vydalo podle některých kritiků tvrdší cestou, než muselo (více jsme o tom psali například zde).

Pro živnostníky i dohodáře to znamená zejména výrazně vyšší odvody, pro zaměstnavatele pak také vyšší náklady a navýšení byrokracie. Ze strany expertů i samotných zaměstnavatelů a podnikatelů však nepřichází příliš pochopení. Naopak od počátku přicházelo varování, že tvrdší podmínky pro práci na dohodu, pro živnostníky či například chystané legislativní ukotvení práce z domova mohou mít i výrazně negativní následky.

Firmy daly poměrně jasně najevo, že nestojí o přitvrzení podmínek u volnějších forem pracovních smluv. Dohody o provedení práce či pracovní činnosti typicky slouží k přivýdělkům studentů, ale také seniorů či pečujících rodičů. Experti upozorňují, že chystané změny přinesou vyšší náklady i administrativu firmám a ty od počátku potvrzují, že budou hledat cesty, jak nová pravidla obejít. Už před koncem roku se tak někteří dohodáři začali setkávat s tím, že se jejich pozice ruší či je zaměstnavatelé přesměrovávají na jiné, méně výhodné typy smluv, typicky třeba práci na živnostenský list. Firmy mohou podle expertů i snižovat odměny či jinak omezovat náklady, čímž odradí zájemce o práci.

Změny přitom platí či začnou platit postupně, od října už tak mají například zaměstnavatelé povinnost poskytovat dohodářům včasně písemné rozvrhy práce, ti mají nároky na příplatky za víkendovou, noční či práci o svátcích. Od ledna jim pak vzniká nově nárok na dovolenou, postupně se tak původně flexibilní úvazky mají přiblížit více tradičnímu zaměstnaneckému poměru.

V průběhu roku pak začne platit kontroverzní změny z konsolidačního balíčku, zavedení povinné evidence všech pracujících na dohodu a s tím spojené tvrdší zdanění i další povinnosti pro podnikatele. „Zatímco doposud do příjmu 10 tisíc korun nevznikala povinnost odvádět pojistné, od 1. července 2024 již nepůjde o fixní částku účasti na pojistném, ale o hranici 25 % průměrné mzdy. Ta se ovšem týká případů, kdy daný člověk vykonává práci jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud má osoba podepsaných více dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, ty se sečtou dohromady a bude platit hranice ve výši 40 % průměrné mzdy,“ popsala změny daňová poradkyně BDO Monika Lodrová. V praxi to tak nyní znamená, že se dlouhodobě kritizovaná hranice 10 tisíc prakticky nezmění, ačkoliv se v minulosti mluvilo naopak o snahách umožnit brigádníkům či důchodcům vyšší výdělky za výhodnějších podmínek.

„Obě novinky přinášejí pro firmy administrativní zátěž navíc. Zaměstnavatelé by měli na změny vhodně reagovat a mimo jiné uvážit, jaká forma zaměstnávání se jim vlastně vyplatí,“ dodala Monika Lodrová z BDO. A zatímco to řada zaměstnavatelů už dělá, z ministerstva financí opět zní, že se může situace změnit. „Pokud se ukáže, že ta úprava nešla správným směrem, tak jsme určitě připraveni debatovat o možných změnách,“ připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v nedávném rozhovoru pro Český rozhlas.