Nový zákon o podpoře bydlení začal v Česku platit jen částečně. Více než stovka kontaktních míst má v Česku pomáhat lidem najít domov, peníze na ně stát ale zatím nedal. Vláda připravuje novelu zákona a mluví o pilotním režimu, zatímco obce řeší praktické problémy v terénu. Ty jejich zástupci přednesli ve čtvrtek v horní parlamentní komoře, kde senátoři uspořádali veřejné slyšení. Akce byla využita v podstatě jako veřejné připomínkování z praxe.

V Česku začal od letošního roku částečně platit nový zákon o podpoře bydlení, jenž zavedl více než stovku kontaktních míst po celé republice, která poskytují poradenství (tedy zejména vznik tzv. kontaktních míst, ale také asistence pro lidi, kteří v poslední době neměli zkušenost s bydlením). Dále se legislativa týká garance pro majitele bytů (tedy motivace, aby nechali své byty využít) či příspěvky pro obce při pronájmu bytů.

Vláda Andreje Babiše u zákona, který byl původně z dílny ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), nicméně schválen byl v mírnější podobě až za jeho nástupce Petra Kulhánka (STAN), avizovala koncem minulého roku, že odloží účinnost některých opatření. Aktuálně se na vládě řeší novela zákona, která by měla změnit pouze technické parametry, nikoliv ale měnit základní postuláty, proč vzniká. A to zejména s ohledem na evropské peníze, které na něj byly čerpány.

Nejzásadnější bylo vystoupení nového náměstka ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) Filipa Endala. Ten uvedl, že zákon jako takový se neruší a účinnost se neodkládá, čímž mírnil vášně vzniklé koncem minulého roku, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o tom, že je potřeba se na zákon důsledně podívat. Endal označil současný stav za pilotní. Kontaktní místa tak vznikají, i když s vidinou, že po přijetí novely může v brzké době dojít k úpravám.

„Funkcionalita není plnohodnotná,“ připustil náměstek s tím, že systém nyní například naráží na duplicity a musí se vypořádat mimo jiné s přehazováním klientů mezi kontaktním místem a úřady. „Panuje velká obava, aby zákon nepodpořil obchod s chudobou,“ doplnil Endal k současnému stavu s tím, že nikdo nechce „ghettizaci“ obcí, tedy odsouvání dotčených osob, které na bydlení nedosáhnou, na okraj měst a obcí.

Zazněly připomínky

Právě ke kontaktním místům sdílely na senátním slyšení svou zkušenost zástupkyně měst, která je již z důvodu nutnosti musela založit, konkrétně šlo mimo jiné o Brno a Olomouc. Představitelky upozorňovaly zejména na potřebu intenzivní práce s jednotlivými klienty, která je dlouhodobějšího charakteru. Dalším námětem bylo také to, že síto rozhodující o tom, kdo pomoc dostane a kdo ne, nemusí být správně nastaveno na bázi socio-ekonomického testu, neboť i když má člověk nacházející se v krizové situaci nějaké peníze, mohou mu chybět kompetence.

Senátorky Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a Hana Kordová Marvanová (BEZPP), které veřejné slyšení pořádaly, upozornily, že kromě vznikajících kontaktních míst mají od poloviny letoška části agend převzít také úřady práce – zde jde právě o odloženou účinnost části zákona.

Finanční zátěž pro státní rozpočet se v souvislosti se schváleným zákonem měla pohybovat okolo 8 miliard, podle někdejší hejtmanky Karlovarského kraje by ale pro vyřešení problematické situace, co se snadného přístupu k základní lidské potřebě týče – tedy nejen sociální segment –, bylo nutných 200 miliard. „Zákon o podpoře bydlení neřeší příčinu problému, ale jeho důsledky. Pomoc lidem v nouzi je správná, ale bez skutečné bytové politiky je to jen záplata,“ sdělila Vildumetzová. Senátorka Adéla Šípová zároveň ve čtvrtek uvedla, že neřešení bytové krize není levnější, než její řešení, a to sice s odkazem na náklady na dávky, dětské domovy (pro potomky rodičů, kteří přijdou o bydlení) a další. Ty totiž dle ní vyjdou také na zhruba 7 miliard.

V současnosti ale, i kvůli rozpočtovému provizoriu, není alokováno na agendu nic, tedy ani oněch předpokládaných 8 miliard, což bylo jedním z nejčastějších bodů kritiky na akci. Podle některých zástupců totiž tímto vysílá exekutiva samosprávám jasný vzkaz, který si obce vyloží jako: nic nezakládejte a vyčkejte, jak dopadne novela. To by ale dle Mračkové Vildumetzové i Kordové Marvanové byla chyba, neboť praktické nynější zkušenosti lze využít k zlepšení do budoucna. „Největší problém, který zazněl z úst prakticky všech řečníků, je, že zatím v rozpočtu nejsou peníze, které byly slibovány na rozjezd kontaktních míst v obcích a zároveň na podpůrná opatření,“ uvedla Kordová Marvanová, mimo jiné šéfka senátního Podvýboru pro bydlení.

Zároveň Vildumetzová kritizovala reformu někdejšího ministra práce z Nečasovy vlády Jaromíra Drábka, kvůli níž prý stát přišel o data týkající se dostupnosti bydlení pro občany. Není tedy dle senátorky nyní jasné, kolika lidí by se nárok na pomoc měl týkat, což se zjistí až v budoucnu zmíněným testem.

Na koho pomoc cílí?

Senátorka Mračková Vildumetzová (ANO) také řekla, že mezi verzí Bartošovou a schválenou verzí došlo k osekání, pro koho podpora platí. To ostatně kritizoval v minulém období již Bartoš, že v současné podobě jde o podporu pro sociálně nejslabší. S tím souhlasila i Kordová Marvanová. „Tento zákon neřeší dostupné bydlení pro střední vrstvy či seniory,“ uvedla senátorka s tím, že vedle segmentu sociálního bydlení je nutné rozvíjet i další druhy, například družstevní bydlení.

Podle zprávy Platformy pro sociální bydlení z roku 2024 by mělo mít závažnější problémy s bydlením kolem 1,6 milionu obyvatel ČR. Ztráta bydlení tehdy měla dle organizace hrozit 200 tisícům dospělých a 100 tisícům dětí. V bytové nouzi prý bylo 161 tisíc lidí, z nich asi 62 tisíc dětí.

Řada účastníků slyšení se shodla, že kromě podpory různých typů bydlení (vlastnické, nájemní, družstevní), se musí urychlit i výstavba. K tomu má sloužit novela stavebního zákona, která má kromě jiného zavést státní stavební správu a urychlit stavební řízení. O materiálu debatovali poslanci ve středu odpoledne a v podvečer zákonodárci z Poslanecké sněmovny.

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová, předkladatelka, uvedla, že „základním cílem a principem navrhovaných změn je upravit oblast tak, aby šlo o „integrované řízení vedené zásadně jedním úřadem zakončené jedním povolením s jedním integrovaným správním a soudním přezkumem s co nejmenším množstvím samostatných podkladových aktů.“ Jako základní stavební kámen chce vláda využít dnes fungující Dopravní a energetický stavební úřad, tedy to jediné, co za minulého kabinetu prošlo z novely někdejší ministryně Kláry Dostálové (ANO, dnes europoslankyně). Zjednodušeně řečeno, po novele by mohli nově rychle stavět i lidé, nejen stát. Podle slov náměstka Endala ze čtvrtečního slyšení je bydlení v ČR drahé z několika důvodů, mimo jiné proto, že je založeno na tržních principech. Dále také kvůli drahým nákladům, které jsou dle něj o 30 procent vyšší, než v sousedním Polsku. Debata bude pokračovat v pátek. Mrázová ve čtvrtek pro Echo odmítla komentovat senátní slyšení.

Kriticky k zákonu o podpoře bydlení vystoupila ve čtvrtek na slyšení senátorka Vladimíra Ludková (ODS), která má za to, že jde o manuál bez reálného obsahu. Nepromyšlenost některých opatření na slyšení kritizoval i veřejný ombudsman Stanislav Křeček. „Ano, ať se staví nové byty, ale pokud budou stejně tak drahé, jak ty nynější, tak to nic nevyřeší. Největší developer v Praze zastavuje výstavbu, protože bytů má hodně a neví si s nimi rady, protože jsou drahé,“ uvedl ombudsman. K zákonu o podpoře bydlení a zmíněné obavě ze strachu, aby zákon v konečném důsledku nepodpořil obchod s chudobou pak Křeček sdělil, že obchodníci s chudobou jsou jediní, kdo problémové lidi ubytuje, když to nechtějí udělat obce, ani soukromníci.