Lídr hnutí ANO Andrej Babiš by byl blázen, kdyby splnil své výhrůžky a zrušil penzijní reformu, kterou jsme v tomto volebním období připravili. V rozhovoru pro Echo24 v rámci seriálu Hlasy nové generace to řekl hlavní analytik MPSV a dvojka na kandidátce Spolu na Vysočině Benjamin Činčila (KDU-ČSL). Stát se podle něj má zaměřit na to, jakým domácnostem i firmám dává peníze. Dále hovořil třeba o možném zvyšování daně z nemovitosti, dilematu mezi obranou a Green Dealem či o tom, jak konzervativní lidovci jsou, či nejsou.

Kde jste sbíral první politické zkušenosti?

Já se okolo KDU-ČSL nějakým způsobem motám od roku 2015, kdy jsem se stal místopředsedou mládežnické organizace. To bylo v době, kdy lidovci měli dvě mládežnické organizace. Se současným náměstkem ministra zdravotnictví Vaškem Pláteníkem jsme je pak sloučili do jedné. Od té doby už se znám s Pavlem Bělobrádkem, Marianem Jurečkou a dalšími. Pak jsem odešel do EGAPu, kde jsem dělal pod současným členem Bankovní rady ČNB Janem Procházkou. Pak jsem odešel do KPMG, do auditu. Byl jsem tedy mimo politiku. Když jsme vyhráli volby, tak mě Marian oslovil, abych šel s ním na MPSV.

Jaká je vaše práce na ministerstvu?

Já jsem v té době měl být v KPMG povýšen na vedoucího jednotlivých zakázkových týmů a už jsem chtěl mít vedoucí pozici. S Marianem jsme se tedy bavili i v tomto smyslu a dostal jsem na starosti tým, který se oficiálně jmenuje strategických činností, nicméně je to v podstatě analytické oddělení. Máme rozdělené role a mě baví hlavně ty ekonomické věci. Představte si to tak, že se tehdy na K5, teď už na K4, jedná třeba o navýšení rodičovského příspěvku. My navrhneme nějaké varianty směrem k inflaci, k průměrné mzdě, aby to mělo nějaký věcný základ. Kolegové si tam pak z politických důvodů dodají různé politické priority, úředníci tam mají nějaké své poznámky. Chodil jsem celou dobu s ministrem na NERV, takže i od nich čerpáme, zároveň jsme jim ale vysvětlovali, že některé věci ekonomicky smysl dávají, politicky už je to horší.

Podílel jste se i na zásadních reformách v tomto volebním období, tedy důchodové reformě a revizi dávek. Jsou tato opatření dostatečná, nebo je třeba v úsilí v dalším období pokračovat?

Je škoda, že vlády před námi v tom nedělaly téměř nic. Ten graf, který jsme viděli my, když jsme na MPSV nastoupili, viděli všichni. Demografická křivka je snadno pochopitelná. V 70. letech se narodilo přes 220 tisíc dětí za tok a v 90. letech se rodilo i pod 90 tisíc, tak vám přes 100 tisíc lidí někde chybí. Určitě se musí pokračovat. Já jsem měl větší ambice, ale zároveň jsem rád, že se tam dostaly i některé lidovecké věci, kdy je více oceněna péče o děti, ale i o osobu blízkou, třeba o nemocného rodiče. Myslíme si, že by bylo dobré upravit třetí pilíř, nejenom pro mladé. V roce 2012 bylo zrušeno penzijní připojištění a dneska tam je pořád 75 % lidí, kteří nic nevydělávají, penzijní společnosti na tom rejžují těžké peníze. Udělal se DIP, to je pravda, ale mohlo se udělat více. Zároveň bychom se měli podívat na pozdější odchod do důchodu, respektive jak ten odchod udělat plynulejší, aby se lidé nemuseli bát a aby nekončili ze dne na den, ale mohli třeba přesluhovat za výhodnějších podmínek.

Revize dávek má začít platit od října a čelíte kritice, že části obyvatel, která to potřebuje, seberete značnou část peněz. Je tato kritika oprávněná?

Dávka začne platit od října s tím, že do dubna je přechodné období, taková mezifáze, takže plná účinnost bude až od dubna. Co je podstatné – a byla to i dohoda ministrů Jurečky a Stanjury – že není cílem ušetřit peníze, ale dávat je těm, kteří je opravdu potřebují a nedávat je těm, kteří je nepotřebují. Když to hodně zjednoduším, tak na třetinu lidí ta revize nebude mít vliv, třetina lidí si výrazně polepší a třetina buď o dávku přijde, nebo se jí výrazně sníží. Zrušily se body zlomu, kdy člověk nebyl motivován si vydělat tisícovku navíc, protože věděl, že přijde o 2500 na dávkách. Teď si vydělá o tisíc navíc, ale nepřijde o celou dávku, třeba z 2500 na 2000. Určitě to bude mít porodní bolesti, ale celkově je ten záměr podle mě zcela správný. My jsme ten systém zjednodušili, ale s tím musí přijít také zpřísnění pravidel. Nemůžeme žít všichni v dávkovém systému.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyhrožuje, že prakticky vše z důchodové reformy zruší. Co by to znamenalo?

Řeknu to lidově. Andrej Babiš by byl naprostý blázen, kdyby to udělal. Podle mě jsme za něj udělali obrovský kus práce, kterou on neudělal, i když to před pár lety psal v té své knížce (O čem sním, když náhodou spím – pozn. red.), že je to nutné a teď se tváří, že ne. Kdyby to zrušil, tak by to bylo špatně, ale ještě by to nebyl úplně největší problém, protože ty tzv. Husákovy děti se do důchodu dostanou po roce 2030, spíše 2035. Dejme tomu, že tam je jedno nebo dvě období rezerva. Nicméně to nejsou jen důchody, je to zdravotnictví, sociální systém a tak dále, ty náklady budou obrovské. My počítáme s tím, že po roce 2035 se bude muset vydávat 30 miliard ročně navíc jen do sociálních služeb, aby měly na platy a tak dále.

Čemu konkrétně byste se chtěl věnovat po svém případném zvolení? Byl by vaší prioritou sociální výbor?

Úplně nejvíc by se mi líbil hospodářský výbor, kde se potkávají jak sociální, tak ekonomické věci. Chtěl bych se věnovat třeba tomu zmíněnému třetímu pilíři, jsou tam třeba investiční pobídky. Ty jsou sice pod MPO, ale na MPSV chodí ke kontrole z důvodů zaměstnanosti v té dané oblasti. Já občas zírám, komu jsme jako stát schopni poslat prachy. Nebudu nikoho jmenovat, ale jsou často projekty, u kterých není žádná přidaná hodnota, nezaměstnanost je téměř nulová a my tvrdíme, že novou halou, na kterou nasypeme peníze ze státního, něčemu pomůžeme. No nepomůžeme ničemu, akorát ulevíme té firmě. Zákon o investičních pobídkách by tedy potřeboval také změny.

Národní rozpočtová rada upozorňuje, že pokud nedojde v příštím roce k dodatečným úsporným opatřením, dojde k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Výdaje státu rostou, přijdou do toho zvýšené výdaje na obranu, Dukovany a tak dále. Jak se to má všechno ufinancovat?

Před čtyřmi lety bych vám řekl, že se musí poškrtat spousta zbytečných dotací. My jsme těch pokusů udělali opravdu hodně, MPSV je toho příkladem a pro úspory jsme toho udělali asi nejvíc a možná na to politicky doplácíme. Já souhlasím s Mojmírem Hamplem (předsedou NRR) v jedné zásadní věci. Je třeba si stanovit prioritu, která je z podstaty věci jedna. Teď je prioritou zvyšování výdajů na obranu, což musíme udělat, protože se na to teď 20 let kašlalo. Není pravda, že není za co to utratit. Ale pak se nemůžeme pouštět do jiných věcí, jako je systém ETS 2. Já nechci lidem zvedat daně a zdražovat jim životy a to povolenky dělají, protože to je v zásadě daň. Z mého pohledu bychom tedy měli hledat úspory. Kdyby se měly zvyšovat daně, tak na tom musí být shoda a na to podle mě nálada nebude. Musel by se udělat nový mix a kompletní změna, ne jen tak zvednout daně pracujícím.

Ekonomové upozorňují, že máme v Česku nízkou daň z nemovitosti. Byla by to jedna z možností, kde vzít více peněz?

Je to politicky velmi citlivé. Museli bychom se podívat na nějakou formu progrese a já osobně bych se raději díval na progresi u daně z nemovitosti než u práce.

A třeba u investičních bytů, respektive bytů z nichž je třeba AirBnB?

Tam přesně mířím. Není to o tom, že bychom někoho chtěli trestat, ale ekonomové napříč světem se shodují, že tímto směrem se má jít. U nízkopřijmových osob už si totiž pak nemáte co vzít a dostáváte je do složitých situacích. Pak je máte v dávkovém systému, oni nemají motivaci se zlepšovat a točí se v kruhu. To pak vede zaměstnavatele k tomu, že jim dají minimální mzdu a DPP. Pak ženy nemají nárok na mateřskou, lidé mají nízké důchody a je to celé špatně.

Bydlení je pro mladé lidi obecně prioritou, vám se ale v tomto volebním období v této věci moc nedařilo, což ale není chyba jen Pirátů, ale odpovědnost nese celá vláda. Jak chcete mladým zaručit, že to bude v příštím volebním období lepší?

Není to vůbec jednoduché, sám jsem si vědom, že když dám video na sociální sítě, že chci řešit bydlení, tak první komentář je, proč jsme proto nic neudělali. Není pravda, že bychom nedělali nic. U těch Pirátů mě nejvíc štve, že jim se něco nepovedlo, urazí se a ještě podávají trestní oznámení na mého kolegu Karla Trpkoše, který to tam šel zachraňovat. Jak nám to mají lidé věřit? Něco málo se udělalo, ale to nejdůležitější, tedy ta digitalizace, se nepovedla. Bydlení se týká mladé generace v celé České republice a myslím si, že by se na nějakých základních opatřeních měla dohodnout celá politická reprezentace, alespoň za zavřenými dveřmi, abychom opravdu mohli pomoci. K tomu třeba pomohou i nové tváře ve sněmovně, které si nenesou bolístky minulosti.

Nedávno jsme spolu řešili nízkou porodnost v Česku. To je komplexní problém, který zcela jednoznačně má co dělat se změnou životního stylu, ale také třeba ekonomickými a sociálními nejistotami, kterými mladí lidé trpí. Bydlení je jen jedním z těchto problémů. Jak jim chcete skutečně pomoci?

Stejně jako u bydlení neexistuje jedno kouzelné opatření. Kdyby existovalo, tak už to dávno někdo udělal. V první řadě si myslím, že stát do toho lidem nemá kecat, ale vytvářet vhodné podmínky pro rodiny. K tomu vidím tři cesty. Jednak je to dávková politika pro nízkopříjmové rodiny, nejen přídavek na dítě a příspěvek na bydlení, ale slevy na děti, které jsou sice celkem plošné, ale na druhou stranu to jde konkrétním rodinám za péči o dítě. To budeme určitě jako lidovci zvedat. Pak je tam stránka služeb, za kterou jsme byli kritizováni. Nebyly dětské skupiny, nebo třeba zkrácené úvazky, což způsobuje i gender pay gap. V tom jsme kus práce udělali. A třetí věc je to bydlení a do toho je potřeba šlápnout. Je potřeba do výstavby zatáhnout soukromý kapitál, ale třeba i obce, ať se nebojí postavit si byty.

Pan ministr Stanjura říkal, že jako koalice Spolu budete mít program do konce dubna. Neukazuje se na tom, že ještě program není hotový, že jen těžko nacházíte shodu na domácích programových prioritách?

Upřímně řečeno mi to zase tolik nevadí. My bohužel nikdy neslíbíme tolik, co je schopen slíbit Andrej Babiš, protože to je nezodpovědné. A zodpovědný program říká i nepříjemné věci a myslím si, že je umíme říkat. Program je prakticky hotový, hledáme už jen nějaké perličky a chceme ho zveřejnit podle posledních informací ve druhé polovině srpna. Máme i plán, jak program prezentovat, nebude to jednorázová akce. V současnosti jsou tady dvě velká politická uskupení, hnutí ANO a koalice Spolu. A hnutí ANO program také zveřejní až v září.

Zmínili jsme zvýšení výdajů na obranu, o kterém rozhodl summit NATO v Haagu. Jakou roli má podle vás v současné geopolitické situaci Severoatlantická aliance a jakou roli má americký prezident Donald Trump?

Mě mrzí to, že se politika v USA zvrhla v to, že se předhání jeden šílenec proti druhému. Doufal jsem, že Donald Trump je dostatečně velký egoista, že bude chtít vyhrát na Ukrajině a světu toto vítězství ukázat. A teď je to tak, že každý týden vůbec nevíte, co z něj vyleze. Když přišel se cly, tak si myslím, že lecjaký jeho podporovatel musel kroutit hlavou nevěřícně. Svět už asi není tak globalizovaný, jako byl posledních 30 let. Pro nás to znamená, že chceme být součástí NATO, to je bez debat. Chceme být součástí EU, ale chceme EU, která bude trochu pružnější, hodně se po tom volalo před eurovolbami a vlastně na tom byla mezi českými stranami shoda, ale neděje se to. My jsme si vybudovali dobré jméno během předsednictví a také pomocí Ukrajině. Možná se na to dívám hodně oportunisticky, ale to je pro nás obrovská příležitost. Nejen, že tu Ukrajinci pracují, ale zničenou Ukrajinu bude taky muset někdo obnovovat. Proč by to nemohly být české firmy a průmysl?

K Evropské unii máte zjevně výhrady. Jakým způsobem je podle vás realistické třeba upravit Green Deal, který má velké dopady na evropský průmysl? Není pro lidi matoucí, když říkáte, že chcete, aby se v ETS 2 platilo dobrovolně, jak říká ministr Stanjura?

To bych chtěl vidět toho dobrovolníka, který to bude platit. Já si myslím, že svět se vyvíjí. Když jsme nastupovali do vlády, tak jsme taky nevěděli, že bude válka na Ukrajině a energetická krize. Nevěděli jsme, že bude válka na Blízkém Východě, jsou i další místa na světě, kde to vře. Já rozhodně nejsem žádný popírač globálního oteplování, ale musíme si dát bacha, abychom při té záchraně klimatu nepřišli o průmysl, ale také třeba o naši svobodu. My tady fakt bráníme demokratický svět, který naši předci budovali. O přírodu se můžeme starat, jak chceme, ale když nebudeme v bezpečí, tak jsme bez šance.

Jste pro přijetí eura? Lze čekat přijetí v příštím volebním období?

Já říkám, že někdy euro přijmout určitě ano. V příštím volebním období se to nestihne. Muselo by to být na začátku volebního období, aby se šlo do ERM II, musíte tam být alespoň dva roky. Musela by to nová vláda vyřešit hned třeba v lednu, hned naskočit do ERM II, aby se nestalo poprvé v historii, že jedna vláda to zavede a další pak zruší. ČNB logicky upozorňuje na některá rizika, naopak Svaz průmyslu a dopravy to dlouhodobě podporuje. Tato vláda udělala ekonomické kroky k jeho přijetí, časem k tomu určitě přistoupíme a lidovci jsou dlouhodobě pro přijetí. Já jsem jako ekonom mírně skeptičtější. Viděli jsme to v nedávné inflaci, kdy ECB musela dávat pozor na zadluženou Itálii a další země a zvyšovala úrokové sazby výrazně pomaleji než ČNB. Pak se třeba Lotyšsko a Litva plácali ve vysoké inflaci výrazně déle než my.

Zmínil jste izraelsko-palestinský konflikt. Jak se k němu stavíte?

Já podporuji Izrael, ale myslím si také, že některé kroky jsou za čárou. Nerozumím některým mladým, kteří ve velkém podporují Palestinu, jsou to často levicová uskupení, kteří by pro Hamás byli první na ráně. Chápu, že jim jde obecně o mír, ale já nejsem moc aktivista.

Zůstanu u hodnotových otázek. Podpořil byste manželství pro všechny? Mladí představitelé třeba z TOP 09 jsou pro a věří, že k tomu v příštím období dojde.

My jsme jako lidovci proti, ale přitom jsme přišli s tím zákonem o partnerství, který mi přijde jako rozumný kompromis. Pokud se ptáte na manželství pro všechny, tak já říkám ne.

Nevadí vám, že jste v koalici Spolu i s výrazně liberálnější TOP 09? Nemají nakonec pravdu vaši kritici, kteří říkají, že jste se spojili jen proti Babišovi a hodnotově máte k sobě hodně daleko?

Je to takový trojúhelník. Když se podíváte na hlasování u některých konzervativních témat, tak se vám úplně běžně stane, že ODS je konzervativnější než lidovci, někteří poslanci určitě tedy. Typickým příkladem je dětský certifikát. Tam nikdo z lidovců připomínky neměl, na rozdíl ODS. V některých věcech jsme třeba jako lidovci nejvíce sociální. Já si určitě nemyslím, že naším primárním cílem má být politika antiBabiš. Chápu plakáty, billboardy, to funguje. Ale zároveň jsme přikročili k řadě nutných, byť třeba nepopulárních opatření a je na nás to lidem vysvětlit. Nevnímám naše spojení jako účelové, TOP 09 vznikla tak, že se odtrhla od lidovců. Myslím si, že k sobě máme hodně blízko. Když se s kolegy třeba na Vysočině bavíme o některých lidech z jiných stran, tak si říkáme, že ten by byl i na nás moc liberální, nebo moc konzervativní, to jsou zkrátka různé proudy uvnitř těch stran.

Na Vysočině je lídryní vaší kandidátky paní ministryně Decroix. Neobáváte se, že na ní a tedy i na vás dopadnou při volbách dozvuky kauzy bitcoin, nebo je to lidem spíše jedno?

Nemyslím si, že by to bylo jedno, ale paradoxně to může i pomoci. Já si myslím, že Eva Decroix byla viditelná už předtím. Teď se bohužel stala terčem dezinfoscény, což je mi líto a kudy chodím, tudy se jí zastávám. Eva se ke mně chová dobře, já doufám, že já k ní taky, máme velmi dobré vztahy. Ona tu situaci zvládá dobře, má možnost tu situaci vysvětlovat a třeba i ukázat, že i ODS má lidi, kteří jsou noví a umí je mezi sebe pustit, což jim přeji.