Koaliční KDU-ČSL to nemá poslední dobou jednoduché. Strana Mariana Jurečky se v posledních týdnech dostala do středu pozornosti kvůli kauze vánočního večírku na ministerstvu práce a sociálních věcí v době střelby na filozofické fakultě. Současně ji trápí i nízké preference, které se už delší čas pohybují pod 5 procenty nutnými pro vstup do sněmovny. Lék na uzdravení se ale podle odborníků bude hledat obtížně – výměna Jurečky by totiž lidovce hned tak nespasila, shodují se.

Kauza Jurečkovy účasti na večírku však není jediným problémem, který KDU-ČSL trápí. Strana dlouhodobě bojuje s nízkými preferencemi, které se v posledních měsících ještě prohloubily.

Například podle posledního prosincového průzkumu společnosti Kantar by lidovci získali maximálně 2 procenta, což je výsledek, kterého už dosáhli v létě roku 2023.

Jednou z možností, jak něčeho dosáhnout, by mohla být výměna Jurečky, který nyní jen poměrně těsně vše ustál. Na mimořádně svolaném vedení strany mu podle všeho byla vyjádřena podpora jen vlažně a s přihlédnutím - podle spolustraníků - k jeho pracovním výsledkům na resortu práce. Českobudějovická KDU-ČSL navíc stále požaduje nejrychlejší možné svolání celostátního sjezdu strany, protože kauza podle ní „vrhá na stranu špatné světlo“.

Výměna Jurečky nestačí

Politologové se nicméně shodují, že změna ve vedení strany by sama o sobě problém nevyřešila. „To by platilo pouze v případě, kdy by bylo naprosto jasné, že je to právě pouze a jedině osobnost, jednání či vystupování daného předsedy, které stranu do problému dostalo. Ale to není případ aktuální situace v KDU-ČSL. Preference se totiž drží nízko už dlouhodobě, bez ohledu na nějakou aktuální kauzu jejich předsedy,“ míní Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.

Pode něj by strana měla především změnit svou rétoriku a image. „Například rétorika některých poslanců a poslankyň KDU-ČSL při projednávání zákona o manželství pro všechny byla příkladnou ukázkou toho, kde si strana sama a svým vlastním chováním a jednáním pod sebou podřezává větev. Nikdo jim zajisté nebere právo mít a vyjádřit názor na danou věc, ale člověk by čekal trochu vyšší úroveň parlamentní kultury u strany, která je v československé a české politice více než 100 let,“ dodává.

Roman Chytilek z brněnské Masarykovy univerzity souhlasí s tím, že KDU-ČSL by se měla stát čitelnější a předvídatelnější stranou. „Měla by si ujasnit, jaké jsou její priority a jak je chce prosazovat,“ uvedl Chytilek. „Nejdřív se shodnout, co jsou pro stranu nejdůležitější témata a jaké v nich zastává pozice, a následně přemýšlet, zda tuto programovou preferenci dobře reprezentuje její současná politická aktivita, včetně vedení strany. Voliči obecně preferují spíš čitelnější strany s předvídatelným charakterem. Takovou stranou lidovci bohužel pro ně samé přestávají být,“ myslí si.

Jeho kolega Otto Eibl pak dodává, že KDU-ČSL by se měla pokusit oslovit i mladší voliče. „Těžko se zapomíná na všeobecně zažitý pocit, že KDU-ČSL je strana „nemoderní“ a v některých otázkách až příliš konzervativní – navíc v otázkách, které spousta voličů vlastně vůbec neřeší, resp. pro ně nejsou problémem. Když v roce 2010 nastupoval na pozici předsedy Pavel Bělobrádek, byla strana v jiné situaci – vypadla z Poslanecké sněmovny a její tehdejší (na lidovce kontroverzní) předseda Cyril Svoboda sám rezignoval. Strana tak měla prostor pro reflexi,“ vysvětluje.

Obecně se pak politologové shodují na tom, že největší hvězdu mají lidovci v osobě jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Případně v ministru životního prostředí Petru Hladíkovi.

Voliči KDU-ČSL utíkají, vymírají

I když je podpora lidovců podle sociologů mnohdy kolísavá, dá se pojmenovat jeden jasný trend – dochází k přesunu zklamaných voličů v rámci předvolebních koalic. Do podoby preferencí také výrazně promlouvají nevoliči, kteří výsledky modelu ovlivňují více, než by se zdálo.

Podle Ivana Cukera z agentury Median voliči KDU-ČSL odcházejí primárně k jiným stranám pětikoalice. „Trend je takový, že od slabších stran v předvolebních koalicích přecházejí voliči k silnějším, tedy na úkor KDU-ČSL posiluje ODS a možná trochu TOP 09 a pak zejména Piráti na úkor STAN,“ sdělil dříve deníku Echo24.

Do nízkých preferencí lidovců mohou promlouvat i další fenomény. „Nejsilnější skupinou jsou pořád nevoliči. Někdy se rozhodnou k volbám jít, někdy ne a nám se to projeví v průzkumech,“ uvádí sociolog. „Další je přirozená úmrtnost. Lidovci mají typicky starší voliče podobně jako komunisti,“ dodává. Podle dat společnosti má také typický volič KDU-ČSL středoškolské vzdělání s maturitou a žije v sídlech střední velikosti mezi 20 a 100 tisíci obyvateli.

Dalším trendem posledních měsíců je odchod některých voličů vládních stran, a především ODS k hnutí ANO. Podle Pavla Ranochy ze společnosti Kantar jsou lidé, kteří přešli od vládních stran k ANO, spíše ze starších generací. Konkrétně jich je 36 procent starších 60 let, v případě vládních stran to je pouze 22 procent. Výrazný rozdíl nastává i u vzdělání. Konkrétně 42 procent z nich má základní vzdělání, což je více než dvojnásobek proti těm, kteří u vládních stran zůstávají. Přeběhlíci také žijí spíše v menších městech nebo obcích. Celkem 53 procent z nich bydlí v sídlech do 5 tisíc obyvatel, u voličů věrných vládě to je jen 39 procent.

„Čili jde o voliče, kteří demograficky spadají na pomezí mezi vládním a opozičním táborem, a tedy je u nich evidentně větší riziko, respektive potenciál, že se přesunou, či se již přesunuli,“ uvedl už dříve Ranocha.

Jurečka se v den tragické střelby na pražské filozofické fakultě 21. prosince účastnil večírku na ministerstvu do ranních hodin. Následně pak kolem své účasti mlžil a až po téměř třech týdnech ji přiznal a omluvil se. Do čela lidové strany byl Jurečka zvolen v lednu 2020, když z rodinných důvodů rezignoval jeho předchůdce Marek Výborný.