Smutná zpráva pro nejmladší generaci. Mladí lidé umírají dříve a častěji, než jejich předchůdci. To je poměrně zarážející fakt, jelikož podle statistik naopak celkový počet předčasných úmrtí globálně ubývá. Mezi hlavní důvody předčasných úmrtí u mladých lidí se řadí sebevraždy, předávkování drogami či alkoholem, návykové látky, nemoci a zhoršující se duševní zdraví. Experti tvrdí, že za krizí duševního zdraví stojí vzestup chytrých technologií, sociální sítě, změny ve výchově dětí i důsledky koronavirové pandemie, píše britský deník The Guardian.

Navzdory celkově lepším výsledkům světového zdraví přibývá úmrtí mezi teenagery a mladými dospělými. Ukazuje to nejnovější vydání prestižní studie Global Burden of Disease v časopise The Lancet, kterou představili odborníci na Světovém zdravotnickém summitu v Berlíně. Podle autorů jde o „varovný signál“ – mladá generace čelí rostoucím rizikům, zatímco svět se soustředí především na stárnutí populace a chronické nemoci.

Výzkum, do kterého se zapojilo 16 500 vědců z více než 200 zemí, ukazuje, že celosvětová úmrtnost sice v posledních desetiletích klesá a délka života se po pandemii covidu-19 opět zvyšuje – ženy se nyní dožívají v průměru 76,3 let, muži 71,5 –, ale u mladších věkových skupin se trend obrací.

„Vidíme velmi znepokojivé nárůsty úmrtnosti mezi teenagery a mladými dospělými,“ uvedl hlavní autor studie Christopher Murray, ředitel Institutu zdravotních metrik (IHME) při Washingtonské univerzitě. „Zejména v Severní Americe jsou tyto nárůsty úzce spjaty s rostoucí úzkostí, depresí a zneužíváním alkoholu či drog.“

V rozvinutých zemích se podle studie staly hlavními příčinami úmrtí mladých lidí sebevraždy, předávkování a zneužívání alkoholu. Experti přitom upozorňují, že se stále nepodařilo jednoznačně určit, proč duševní problémy v této věkové skupině tak prudce rostou. „Diskutuje se o vlivu sociálních sítí, chytrých zařízení i o proměnách výchovy. Pandemie tyto problémy bezpochyby prohloubila,“ doplnil Murray.

Mladí umírají i na malárii, HIV nebo tuberkulózu

Zcela jiná situace panuje v subsaharské Africe, kde mladé lidi ohrožují infekční choroby, nedostupná zdravotní péče a zranění. U dívek a žen ve věku 15–29 let je podle nové metodiky úmrtnost o 61 % vyšší, než se dříve odhadovalo – především kvůli komplikacím při těhotenství a porodu, dopravním nehodám a meningitidě.

„Zdraví je nejmocnější investice, kterou Afrika může udělat,“ uvedl Githinji Gitahi, ředitel organizace Amref Health Africa. „Ale oddělené, nepropojené přístupy ve zdravotnictví selhávají. Stále nám umírají mladí lidé na malárii, HIV nebo tuberkulózu, zatímco prudce přibývá civilizačních chorob, obezity a cukrovky.“

Autoři studie upozorňují, že až polovina světové nemocnosti je preventabilní – tedy vyvolaná faktory, které lze omezit: vysokým krevním tlakem, znečištěním ovzduší, kouřením nebo obezitou. Chronická onemocnění, včetně kardiovaskulárních chorob a diabetu, dnes představují dvě třetiny všech zdravotních problémů.

Podle profesorky Emmanuely Gakidou z IHME je pokrok v nejchudších zemích ohrožen útlumem mezinárodní pomoci. „Mnoho států je závislých na globálním zdravotnickém financování – na vakcínách, základní péči a lécích. Pokud se tento proud zpomalí, rozdíly se jen prohloubí,“ varovala.

Christopher Murray uzavřel, že výsledky výzkumu jsou "budíčkem pro vlády a zdravotnické instituce", které by měly rychle reagovat na proměnu veřejného zdraví. „Krize mladé generace už není hrozbou budoucnosti. Je tady – a potřebuje okamžitou pozornost,“ dodal.